Prozačátek...

20. prosince 2011 v 13:11
Blog jsem si založila z rádoby vznešených důvodů. Abych měla prostor pro svoje "literární" tvoření, abych se rozvíjela v psaní. Abych jím třeba nastartovala svou "kariéru". Po několika měsících svého působení tady moje iluze zmírna opadly. Daleko více se v poslední době objevila krize, která mě celkově svazuje ruce. V mé hlavě se čím dál častěji začala objevovat myšlenka, že bych zneužila svůj blog jako deníček mých depresí.

Po několikero přemýšleních jsem se rozhodla založit tuhle kategorii. Kategorii, která má jediný účel - svěřit se ze svých smutků, zlostí a beznadějí a třeba se i dočkat chápavých reakcí či snad dokonce užitečných rad. Bude to psaní ryze depresivní, možná stále se opakující pitvání nesmyslných problémů. Bude to psaní bez rozmyslu, plné emocí, bez pohlížení na stylistickou či gramatickou stránku. Jelikož však chci zachovat jistou "úroveň" tohoto blogu, každý z denikových zápisků se tu objeví jen na pár dní a pak bude smazán.

A závěrem jedno varování: Pozor, čtením následujících zápisků Vám hrozí riziko nakažení depresí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Obayo Obayo | Web | 20. prosince 2011 v 14:04 | Reagovat

Taky jsem si zakládala blog s nadějí literárnho rozkvetu a náhle je to prostě jen praštěný deníček s depresivní tématikou.

2 Knedla Knedla | Web | 20. prosince 2011 v 17:30 | Reagovat

Nenechávám nikdy všechny svoje deprese na blogu, maximálně poznámku, která upozorní ostatní, v jakém jsem stavu, a ať moc čitelných článků nečekají, maximálně (mě) povzbuzující recenze a odkazy. Mám ale svůj papírový steskníček/postřehovníček. Je tam spousta patetického stesku, ve kterém se nepoznávám, kdykoliv ten "děs" po sobě znova čtu a raději to moc nečtu (k čemu další sebelítost). Taky jsou tam moje postřehy, které tam nechávám stejně, jako skladatelé psaly noty, co je napadli, na své škrobené rukávy. Zkoušela jsem tam psát i z radosti, ale když ji věnuju papíru, je nějak menší..

3 Knedla Knedla | 20. prosince 2011 v 17:31 | Reagovat

psali.. no to je hrůza, dám se k dislektykům :-D

4 Hanka Hanka | Web | 20. prosince 2011 v 19:28 | Reagovat

Tak a je to tady i u tebe :D! Jsme tragédi, nakonec z toho blogu nebude nic :D. Jsem ráda, že jsi se nakonec rozhodla pro deníčkové psaní :).

[3]: ÓÓÓ, ano, Knedlo, raději dyslektikům :D. Budiž ti přičteno k dobru, že jsi použila správný počet měkkých íček i tvrdých ýček :D :D:D.

5 Lucie Lucie | Web | 20. prosince 2011 v 21:36 | Reagovat

Blog.cz je právě skvělým místem, kde si můžeš "vylejt" všechny své city, prožitky a svá trápení... :-) My si Tvůj článek samozřejme rádi přečteme, i když nám bude hrozit riziko nakažení depresivní náladou, ale neboj, snad se jí nějak vyvarujeme a budeme se snažit z ní vytáhnout i Tebe! :-) ;-)

6 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 20. prosince 2011 v 22:08 | Reagovat

A vo tom to je.
Svěřená starost je poloviční starost, svěřená radost je dvojnásobná radost. Kdybys šla se svými" depresemi" k psychiatrovi , tak zaplatíš spoustu peněz za to , že se můžeš vykecat. Možná ti ještě předepíše antidepresiva , což nedoporučuju , protože tě šíleně utlumí a ty pak nejsi schopná vůbec ničeho , tak dlouho , dokud si na ně nezvykneš. Promiň , že jsem dala deprese do úvozovek, ale skutečné deprese, jsou dlouhodobý chorobný stav a neléčené končí mnohdy sebevraždami. Tam jsou skutečně namístě antidepresiva. Často starosti , které každý má a někdy jsou neúnosné pro každého, nebo se jich nakupí více , než je jedenkaždý schopen unést , dobré " vykecat do vrby ". Na původu vrby nezáleží. Tak jen do toho. Třeba má někdo na tvou špatnou náladu účinný lék.

7 Arkadina Arkadina | Web | 20. prosince 2011 v 22:44 | Reagovat

"...abych se rozvíjela v psaní."
O svém blogu si nic moc nenalhávám a to, jak píšu mi přijde normální. Nedávno jsme však psali ve slohu povídku. Profesorka mě před všemi pochválila, že píšu přirozeně, tzn. nepoužívám slova, která bych

8 Ebolin Ebolin | Web | 21. prosince 2011 v 15:20 | Reagovat

Já bych to brala ;-)
Mít na blogu svůj deníček, kde se můžeš vypsat ze všeho, to je užitečná věc. Častokrát to opravdu pomáhá...
Určitě bych se ti snažila pomáhat a radit, pokud by to šlo :-) Takže se těším na novou kategorii ;-)

PS: děkuji za komentář, no, je dobře, že raději necítíš nic, než abys cítila odpor. Já jsem ho taky neznala, ale byl to dobrý člověk a zaslouží si nějakou tu úctu...Máš štěstí, že nejsi komunistka :-? ;-)

9 naive dreamer naive dreamer | Web | 22. prosince 2011 v 0:56 | Reagovat

Nemaž ty články. =) Jednou si totiž můžeš taky sednout a číst si, co jsi napsala. Najednou si uvědomíš, jaká jsi byla v té době a kam jsi se posunula dnes. Je to skvělý pocit, číst si (i depresivní) články z minulosti sebe sama. =)

10 bludickka bludickka | Web | 22. prosince 2011 v 8:28 | Reagovat

[9]: rozhodně naprosto souhlasím. hrozně ráda si čtu starý dopisy, co jsem psala kamarádkám, nebo starý deníky. Akorát že to stačí uložit do složky v počítači..je zbytečný tím týrat svůj blog :)

11 Kate Kate | Web | 22. prosince 2011 v 9:57 | Reagovat

Přes blog se podle mě nedá moc prorazit, ale mě se líbí zveřejňovat sem své povídky a dozvědět se nějaké názory ostatních. Problém je, když ti tam lidé hází jen reklamy...
Taky jsem přemýšlela o něčem jako ty. Mít blog jen na literární díla a né na depresivní myšlenky, ale nakonec jsem si řekla, že jde obojí. Důležité je, že mám snahu psát a baví mě to. Být tebou ty články nemažu. Nestyď se za ně. Každý nemůže být pořád šťastný a vyrovnaný... :)

12 tripo tripo | Web | 22. prosince 2011 v 15:34 | Reagovat

Je to zajímavej nápad. Myslím, že ti bude líp, když se budeš ze svých smutků a "krizí" vypisovat.

13 Alisa Alisa | Web | 23. prosince 2011 v 11:11 | Reagovat

Depresia vládne svetom . A blog je lepšie miesto ako psychológ . A na druhej strane je celkom potešujúce čítať tie nadšené komentáre, keď sa ti raz za čas nálada zlepší . Mňa vždy poteší, ako sú ľudia happy z toho, že som sa dokázala najesť a nevybliť to . Aj keď človek nevie, či je to úprimné . :D
Prečo to mazať... bolo by to nezmyselné plytvanie časom .

14 Vendy Vendy | Web | 23. prosince 2011 v 19:02 | Reagovat

Hanka Hávová to napsala dobře. Svěřená starost, poloviční starost, svěřená radost, dvojnásobná radost.
A ty články bych nemazala, v tom jsem zajedno s Alisou.

15 Lucerna Lucerna | Web | 23. prosince 2011 v 21:27 | Reagovat

Ah, ake sme rozdielne :D ja som zalozila blog presne opacne :D pre svoje deprese, co som vtedy mala! a zvrhlo sa to na moju tvorku.. depka cloveka skratka prestane bavit po case.. ale aspon mas na nu pravo, teda aspon u mna je ako doma aj ked je na dovolenke stale ma dvere ostvorene, ved je "prozacatek" :D :D

16 Jane Jane | Web | 23. prosince 2011 v 22:29 | Reagovat

S mýma blogama to taky jde z kopce... Dřív jsem psala recenze, úvahy, a články byly dvakrát tak dlouhé jako teď ty moje výlevy. Ale třeba se to zas srovná. Hlavně musím napsat knihu, to je teď pro mě to hlavní...

17 Medovlaska Medovlaska | Web | 27. prosince 2011 v 0:33 | Reagovat

No toto, na co teda je Medovlaska, pro Pána Temnot? Už jsem se zmiňovala, že nevypadá ani trochu tak, jak by původně chtěla. Ikdyž přiznávám, že jsem neměla natolik přesné představy, aby mě to aspoň trochu trápilo.
Hej a co takhle založit i jang k tomuto jingu? Jako rubriku, kam napíšeš jakýkoliv pozitivní tik, který tě aspoň na chvíli přepadne. Taky to můžeš mazat, nedoporučuju si to nechávat, protože by to pak dopadlo jako všechny moje předchozí blogy - jako kus pozitivního vola a já se pak divila, jaktože to tam táhne takových ujetých nadšenců...
A... abych řekla aspoň něco k článku - V tom tě ráda podpořím. Je to prospěšná věc - vypsat si své "červy".
U mě to třeba funguje tak, že když se na takový blábol po sobě po čase podívám, tak se znechutím a slíbím si, že takhle už mluvit nebudu. Slib nedodržím, ale aspoň získám o sobě jakýsi přehled.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama