Má duše

25. dubna 2012 v 9:34 |  Básničky
má Duše umírá
každým dnem
můj život se stává pouze
Pokusem
nesmyslným pokusem
pokusem o opravdový Život
jediné co je jisté
je Nejistota, Bolest a Strach
strach z bolesti
bolest ze strachu
..ztrácím to co jsem
nikdy Nenašla
a poznávám jak chutná Šílenství
na cestě
k otupělosti
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Maggie Elm Maggie Elm | Web | 25. dubna 2012 v 18:36 | Reagovat

Líbí se mi ta část a pokusem. A to šílenství na konci taky.
Well, vůbec mi nevadí že to není optimistické a jestli je to odraz tvé nálady - je to smutné, ale sobecky říkám, proč ne kdy je z toho něco takového?

2 bludickka bludickka | Web | 25. dubna 2012 v 18:51 | Reagovat

moje básničky tady jsou věci starý v rozmezí deset až čtyři roky zpátky :)

3 Mad Jerk Mad Jerk | Web | 25. dubna 2012 v 19:22 | Reagovat

Ano, pokus o opravdový život. Nějak tak to taky cejtím..

4 znavená. znavená. | Web | 25. dubna 2012 v 21:56 | Reagovat

hodně dobrý..

5 Maggie Elm Maggie Elm | Web | 26. dubna 2012 v 19:23 | Reagovat

[2]: Ach tak. A takhle je jak stará?:)
Jenže jí vadí, že se směju třeba něčímu vtipu a to jenom proto, že jí nepříjde vtipný. Já se většinou neflákám v pravém slova smyslu toho slova. Spíš místo učení jdu na kolo, tancuju nebo tak. Prostě cokoliv než to co je moje povinnost..:/

6 bludickka bludickka | Web | 26. dubna 2012 v 19:52 | Reagovat

tak devět let? :)

7 Meggy Meggy | Web | 26. dubna 2012 v 21:59 | Reagovat

Líbí se mi, jak tam je "ztrácím to, co jsem nikdy nenašla"... Hodně dobrý! :) ale divím se, že to je tak starý.

8 Alisa Alisa | Web | 26. dubna 2012 v 22:15 | Reagovat

Takéto básničky sú pre mňa záhadou .

9 Vendy Vendy | Web | 27. dubna 2012 v 9:18 | Reagovat

Taky to občas podobně cítím.
A nedivím se, jestli je báseň šuplíková, já mám básničky i v delším časovém úseku, ale kupodivu, občas mi sedí i dnes.
Tvoje bude zřejmě aktuální i po deseti letech. Nadčasová báseň.
Protože smutky, pocit opuštěnosti, a hledání svého místa, jsou asi věčné.

10 doDina doDina | Web | 27. dubna 2012 v 9:40 | Reagovat

aaa ano, tak tady cítím tvé pocity...a rozumím až mos. je to smutné. ale je to hodně výstižné. nevím, jestli se utěšovat tím, že jsi dobrá v tom, co děláš, protože je toprostě dobré.
Ale třeba Tě to alespoň potěší.

11 Arkadina Arkadina | Web | 28. dubna 2012 v 17:18 | Reagovat

Jediný snadný den byl ten včerejší.

12 qined qined | 22. června 2012 v 7:04 | Reagovat

Věřím v život po životě, věřím, že to nikdy neskončí....

kam plujeme?

Proto brouzdám životem, jak to jde.

Všechno k něčemu spěje ....

13 Domča Domča | Web | 1. srpna 2012 v 11:29 | Reagovat

Krásna báseň :)

14 Amálka Amálka | Web | 25. března 2015 v 11:16 | Reagovat

Sice poněkud depresivní, ale krásná báseň :)

15 Miriam M. Miriam M. | Web | 1. července 2015 v 22:59 | Reagovat

Pěkně napsané! Jen kdyby se v tom část mého já tolik nepoznávala. Bolest ze strachu. Není nakonec ze strachu všechna bolest?

16 dasatomaskova dasatomaskova | E-mail | Web | 24. října 2015 v 19:02 | Reagovat

Pěkná básnička:-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama