33. TÝDEN

21. srpna 2012 v 12:08 |  Občasník
________________________________________________________________________________________________________________

13.8. Čtyři slunce. Opět v kině. Za třicet korun je lidí plno. Ty tlustý se nejvíc smějou. A sedí nejblíž mě. Zajímavý poznatek. Oba s R. to nemáme rádi. Když se lidi blízko nás přihlouple a co nejhlasitěji smějou. Možná závidím. A ještě víc mi vadí komentáře - Ježíši, apod. Navíc já ty filmový okamžiky prožívám jinak. Většinou mě to spíš pohltí. Vciťuju se do hrdinů a tragikomické okamžiky vnímám hluboce. Jsem empatická. Když si umím sebe představit ve stejné situaci. A to umím často. Mohla jsem udělat film o svém životě. Není moc odlišnej než ty ptákoviny co vznikají. Viz tento, Poupata, apod.
________________________________________________________________________________________________________________

14.8. Byla jsem zneužita. Několika páry očí. Co připravovaly akci v parku. Slečno, teď vám trochu stíníme. Nechcete program? - Já mám. - A přijdete? - Dneska ne, ale někdy určitě. (Já nesmím chybět u ničeho). - Budeme se těšit. - (To víš že, přijdu. Ale s přítelem, milej zlatej.) Už ani tohle nemůžu R. vyprávět. Přijely NT a IŠ ze SR. Popíjení v lanovce. A na Petříně. Pálenka? Víc jak padesátiprocentní? Honem mi to podej. Rum? To si koupím všude. Půlitr pálenky ve čtyřech je akorát na dobrou náladu. Hodně dobrou. Dostala jsem dáreček. Miluju, když jsou ke mně lidi pozorní. Zpátky lanovkou. L.- přeci si nebudu znovu kupovat lístek. Štípnu si ten použitej. Co jsem našla. S klidem prochází. V zoufalství - Počkej, vždyť máš i ten můj. Suverénně vytáhla z kapsy použitej, zmačkanej a štípla ho opět. Chlápek sebou kroutil. Ale nechal to plavat. L. umí věci očůrávat. Beze studu. A ještě je pak na sebe pyšná. To chci taky.
________________________________________________________________________________________________________________

15.8. Na záskok na druhou pražskou pobočku. Jejíž osazenstvo mi vadí. Obzvlášť jedna osazenkyně. Rozhodnutí šéfový jsem přijala se vztekem. Celý den jim pomáhat. Fyzicky. Žádná možnost počítače. Jen přenášet věci. Po schodech. Opruz!!!!
________________________________________________________________________________________________________________

16.8. Pro slavný výpis na CBCB. Tentokrát jsem nevysvětlovala. Bloudění po Praze. Drobné nákupy v Decuartu. Víno na farmářském trhu. V kině film Stud. Samý souložení. Pěkná nuda. Moc dlouhý záběry. Zívala jsem. Zaujal mě jen důchodce v první řadě. Divím se, že ho nekleplo. Pak na další film. Jenže venku. Jenže lilo. Pod dekou zmoklí. V půlce jsme to museli vzdát.
________________________________________________________________________________________________________________

17.8. Opět film. Rovnou z práce. V letňáku. Melancholia. Nepršelo. Další film, co mi nic nepřinesl. Asi si dám kinopauzu. Jen jsem chtěla využít příležitostí. Příští týden mám skoro pořád odpolední. A jak s výzvou? Žádné velké zásahy do mého života. Snad jen seznam úkolů mě stále děsí. Opravdu lepší jen určit si jeden. Který opravdu chci splnit. Přemýšlet po probuzení pozitivně se snažím. Výsledky však nepatrného charakteru.
________________________________________________________________________________________________________________

18.8. Ráno až příliš velká nepohoda s R. Krize. Kvůli tomu, že mě chce takovou, jaká nejsem. A být nechci. Odmítám trávit víkend s jeho ségrou na chalupě. Proč bych se pak na víkend těšila? Jsem prostě jiná. Unavuje mě se ospravedlňovat. Neschopnost dohodnout se, co podnikneme. Nakonec přestavování pokoje. Mám ráda takové změny. Napomáhají mi soustředit se. Cítím nový pozitivní začátky. Prostě je to fajn. Ale tohle byla asi poslední stěhovací možnost. Na Prague Pride. S lahví energy vodky. Dva známý. Aspoň se to potvrdilo. O číšníkovi z naší hospody. Líbilo se mi tam. Taky jste si někdy říkali - Už toho mám dost? Chci být homosexuální? - Jenže lesby o mě zájem nejevily. Ani se na mě nepodívaly. Tahle možnost je nejspíš pasé. S BA a HK ve Fraktálu. HK vypila čtyři rumy. Byla akční. Ale nikdo jiný pokračovat nechtěl. Byla jsem za slušnou. A šla domů.

________________________________________________________________________________________________________________

19.8. Možnost jít do bazénu se omílala až příliš dlouho. Doma. Focení. Krabicí. Jak jsem se naučila kdysi. Na workshopu. Výsledky se ovšem nezdařily. Asi to chce novou fotokrabici. Večer film Bruno. Tentokrát na stěně. A pak únava a únava. Zasloužený spánek.
________________________________________________________________________________________________________________

když jsme se koupali, všichni na mě koukali
je to tím, že možná
v jednodílných plavkách už jsem prostě nemožná

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 zelenykavalir zelenykavalir | 21. srpna 2012 v 22:00 | Reagovat

Tuhle písničku jsem už slyšel, nemusím se snažit o její pouštění :-D je melodická :-)
Mám rád chlapci a děvčata pěstujte koťata...
Na fotce vidím, že se radou řídíš.

2 Lucerna Lucerna | Web | 21. srpna 2012 v 23:43 | Reagovat

Jednodielne plavky su hodne okukavania. Su vzacnost sama :).
Chechtavi a taravi ludia v kine idu na nervi. Mali by si preventivne davat pasku cez pusu, aj ked... aj ked aj mne sa uz stalo ze som sa zo segru potichu chechtala, ked cele kino malo zatajeny dych. Bola som na trojke stmievania a nepitaj sa ma prosim ako sa mi to prihodilo..
Macicka vypada milo. Moja Mima je tiez mila a nastastie aj ucenliva :)

3 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 22. srpna 2012 v 15:42 | Reagovat

Právě proto často věnuju víc prostoru maličkostem. Protože ty velký věci si člověk vybaví hned, ale na ty malý může zapomenout...No, nápadníka... Jednak on je (na rozdíl ode mě) už dospělej a taky má už pár let přítelkyni... A taky jsem na Vlasáče nezapomněla ani na chvilku :)...

4 bau-sk bau-sk | Web | 23. srpna 2012 v 11:58 | Reagovat

S tými ľudmi v kine naprosto súhlasím . Najlepšie, keď sa niekto začne smiať len preto, že sa smejú iní . A potom je to grupák smiechu . Hlasitý . Inak jednodielne plavky sú mnohokrát krajšie a viac sexy ako dvojdielne .

5 pavel pavel | Web | 24. srpna 2012 v 11:29 | Reagovat

Škoda že jsem o Pride přišel. Taky nemám rád když se mne někdo snaží předělat. A řeknu ti, že když už tak začíná, bude stále ještě horší.

6 leilafrank leilafrank | Web | 24. srpna 2012 v 12:47 | Reagovat

Děkuju :)

"Zaujal mě jen důchodce v první řadě. Divím se, že ho nekleplo." Tyhle dvě věty se mi moc líbily :D.

Do letního kina bych chodiila tak strašně ráda, ale bohužel poblíž žádný nemáme, nebo aspoň o něm nevím... :/

7 Beatricia Beatricia | Web | 24. srpna 2012 v 13:02 | Reagovat

S velkým zájmem jsem četla tvé deníkové záznamy - úryvky ze života. Bytostně mě zaujala zmínka o nemístném chechotu a komentech v kině. Já totiž nesnáším, ani když někdo blízko mne sedí a chroupá popcorn a nahlas chlemtá colu. To je také jeden z důvodů mé kinopauzy. Tvůj blog se mi velice líbí.

8 L. L. | Web | 24. srpna 2012 v 19:08 | Reagovat

Ještě jsem v letním kině nebyla, ale letos to už spíš ani nestihnu :(

9 Maggie Elm Maggie Elm | Web | 25. srpna 2012 v 8:19 | Reagovat

Tolik filmů... nezpůsobuje to třeba nějaké změněné stavy vědomí? V každém případě filmů je spousta, ale narazit na nějaký pořádný je pěkná práce. Co se týče mě, viděla jsem v poslední době jenom Avatar a zklamal na plné čáře. Asi jsem vyrostla ze sci-fi nebo už nevím...
Milí lidi v parku. I když člověk třeba nechce, zájem vždycky potěší.
Taky nesnáším lidi co se moc smějí v kině. A v divadle. Jednou jsem seděla přímo vedle ženské, co se smála všemu v představení, které mě osobně nepřišlo ani trochu vtipné. Druhý nejhorší zážitek z divadla.
Díky za komentář u povídky. Jo, vážíš, ale nevím jak dlouho to vydrží.

10 Arkadina Arkadina | Web | 25. srpna 2012 v 19:55 | Reagovat

Vnitřní část dialogu se mi líbila. A pokud jsi ji říkala nahlas, tak klobouk dolů.
Pozitivní přemýšlení po probuzení vzdávám. Proč si ničit začátek mizerného dne tím, že ještě k tomu nesplním nějaký úkol.
Přestavit si pokoj? To jsem asi ještě nikdy nedělala. Vlastně jednou ano. Ta dvoupatrová postel byla pekelně těžká.
Focení krabicí?

11 Alisa Alisa | Web | 28. srpna 2012 v 11:26 | Reagovat

Ja som videla tento rok tak jeden film, ktorý stal za to . A úprimne mi nejde do hlavy, prečo ľudia robia takú vetu z Nedotknuteľní . Žijem svoju alternatívnu realitu .
Smutné, že ťa R. chce takú, aká nie si . To nikdy nie je dobré .

12 lovitka lovitka | Web | 28. srpna 2012 v 12:09 | Reagovat

Dříve jsem se na multikina dívala nevraživě, ale musím uznat, že když jsme šli na film a byli v sále skoro sami, bylo to okouzlující :)
L. obdivuji. Já na takové kousky nikdy nemám odvahu :D
A chtěla bych vidět nějaké tvé fotky z krabice...

13 bludickka bludickka | Web | 29. srpna 2012 v 17:53 | Reagovat

[9]: změněné stavy vědomí? asi ne, moje vědomí je neustále zahlcené.

[12]: do multikin nechodíme, jen výjimečně :)L. umí vošulit kdeco. Fotky z krabice se nezdařily. Na jedné šlo v rohu identifikovat okno, jinak nic. Ale třeba příště. Při tom workshopu jsem měla hezký obrázky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama