36. TÝDEN

18. září 2012 v 0:29 |  Občasník
________________________________________________________________________________________________________________

3.9. Existujou snad horší dny než pondělky? Nevadí mi práce. Vadí mi, že se všechno sere. Doslova. Nic není v pořádku. Nová holka se furt ptá. Na kraviny. Nenechá mě nadechnout - v jediný volný chvilce na net. A pak mela. Chyby v systému. Co nám přičítají peníze. Které ale nemáme. Nikdo to neřeší. Jako vždy. Kvůli tomu jsem v mínusu. Ještě to snad budu platit ne? Všechno špatně. Všechny chyby člověk musí odhalit sám. Aby ho někdo nepodělal. Den na mašli se všim všudy. A ještě do toho email. Nabídka spolupráce. Nabídka složit nějakej text k melodii. Mám ráda nečekaný nabídky. Příležitosti. Které by člověka nenapadly. Ale schopnosti nejsou. A síly taky ne. Někdy se cítím jako před zhroucením. Situace na panáka. A já zatím teplý mlíko s medem. A polívku piju přímo z hrnce. Mám dost.
________________________________________________________________________________________________________________

4.9. Dnes bude pěknej den. Je potřeba si to ráno nalhat. V práci čímdál větší změny. Což se rovná čímdál větší chaos. Novinky, o kterých nikdo nebyl informován. Ale už jsou v provozu. Už podle nich máme fungovat. A jeden telefon za druhým. A jeden problém za druhým. A šéf mi napíše - Neplácejte hlouposti. Chuť trochu se pohádat. S šéfem to není nejlepší nápad. Obzvlášť když jsem si jistá svou pravdou. A v ráži. L. mě brzdí. Že zrovna ona. Nechat ze sebe děla blbce. Nemůžu vydržet. Samý zážitky akorát z MHD. Kluk co dělal obličeje. S tváří svýho bráchy. To jsem zpozorněla. A brácha se špinavýma rukama. Si zamazal obličej. - Mami? Proč se ta paní tolik směje? (A proč ta paní nepřestala, ani když jsi mi očistila kapesníkem?). Nesměju se vtipům. Směju se, když to není vhodné. Nebo v mhd. Další čekání na metro. Divnej kluk čekal na metro v protisměru. A najednou nastupuje do stejného. A sakra. Stejnýma dveřma. Jdu až na konec. A on za mnou. Sedá si naproti. S přiblblým úsměvem zírá. Ach ne! Prosím! Ať řekne aspoň něco jinýho! - Co to máte za knížku slečno? (Přestávám číst!!) Už ani nereaguju. Jen mávnu rukou. Že mi nestojí za odpověď. Zírám do knížky. Nečtu. Směju se pod fousy. Chlapec čumí. Kdo by to řek. Do tý naivně vypadající holky. Že se chová arogantně. Tak zas hned vystoupil. Kdybych to hloupý Memento už nedočítala. Tak ho snad schovám do batohu. Kolikrát ještě? Kolikrát ještě? A doma meduňkovej čaj. Ředěnej s hruškovým džusem. Už nevím, co bych chlastala. Když nechlastám. Ještě do pátku. Vydržím to. Bez kontaktu se světem. Nepít. Večer s R. Vyrábění scrapcestovníčku.
________________________________________________________________________________________________________________

5.9. Vzhůru od půl sedmý. A prožehlené ráno. U seriálu. Parkové vypisování se. Lívanečky v restauraci. A zase ta děsivá mela v práci. Je to úmorné. Vyčerpávající. Tolik úkolů najednou. Taková honička. Jsem vyřízená. Padám na hubu. A kolegyně nedá s dotazy pokoj. A to už ani nevím, co říkám. A jestli vůbec ještě mluvím. Odstávka od informací je snadná. Nucená. Nestíhám už ani co potřebuju. Do Vánoc s narůstajícím tempem. Se asi zhuntuju. Asi si začnu ujíždět na třezalce. Nebo meduňce. Jen nechápu, že se nesmí v těhotenství. Bejt těhotná je snad horší než nemocná. To se snad nesmí nic. A meduňka může ovlivnit práci se stroji. Že bych se sjela? I bez strojů? Jeden zákazník mi řekl, že jsem pěkná. Asi vrchol dne.


________________________________________________________________________________________________________________

6.9. Velké přípravy na dovolenou. Nákupy. R. nakoupil taky. Málo. Ještěže jsem ho podezřívala. A nakoupila spousty lahví sama. A sušenky. A medvídečky. Haribo a Pombar. Balení. A do toho test plodnosti. Můj. Jsem plodná. Asi. Nevěř nikdy ničemu (ani svýmu mozku). Na večeři. V hospodě a bez piva? Upozornit číšníka. Aby se nespletl. A nedones pivo. I on se divil. Poslední den mise bez ztráty hvězdičky. Smaženej sýr s kolou ale není ono. Číšník se ptal na Gayparádu (Prague Pride). - Jak jste dopadli na tý party? Trochu nás zaskočil. Mysleli jsme, že naše setkání je tabu. Večer jsem při přelévání alkoholu málem zhřešila. Málem jsem olízla kapku. Když jsem si polila ruku. Ještěže jsem zachovala rozvahu. A rychle se utřela do kalhot.
________________________________________________________________________________________________________________

7.9. Nějaká nevyspalá. Před cestou. U R. doma. Dostala jsem brambory. Posypané sýrem a cibulkou. Nějak se se mnou nepočítalo. A hurá na bus. Těšila jsem se. Na cestu. Na chvíli na čtení. Na psaní. Na povídání. Nic jsem nenapsala. Začla jsem R. předčítat Příběhy řecké filozofie. Skvělá kniha. Chtěla jsem něco zajímavého. Abych byla na dovče za intelektuálku. Bohužel si nikdo nevšiml. Naše odhady účastníků nevyšly. Jen jeden mladý pár. Dlouhovlasej bloňdák Jirka. To si hned R. myslel. Ale vážně se mi nelíbil! R. sprosťák říkal jeho holce Našťouchaná. Že prej je v tom. Kecy! Přestávám jíst. Za chvíli tak začne říkat mně. Stačí když mi oždibuje ty moje "úžasný KEJTIČKY". Jeden starej párek. Fajn děda a babi o berlích. Roztomilá. A éterická. Okouzlující. R. nechápal, kde beru tolik přídavných jmen. Vašík co jel s rodičema. Student. Taky bloňďák. Ale proplešatělej. Takže z obliga. Jeho tatík na mě koukal dost zvrhle. Většinou páry středního věku. A báby. Padesát, šedesát. Málem jsme vystoupili. Seděly všude kolem nás. Hned zabraly volnou sedačku. Pořád mlely pantem. Jedna polohluchá. Pokřikovaly. Večer film Taxi. Opruz. Kvůli němu jsem si vypěstovala závislost. Na nové hře na mobilu. Peklo. V noci zima!! Rozlámanost. Báby konečně zticha. Nadopovaly se práškama. Každý tři hodiny buzení na wc. Stejně jsem nespala.
________________________________________________________________________________________________________________

8.9. Budíček před sedmou. Báby se probraly z komatu. Oslavily to panákem fernetu. A R. se bál. Aby jim nevadily naše výpary z vína. Stejně tam kalil každej. Nakupovali od řidiče piva. Jako zběsilí. Nepochopitelně dobrá nálada. Čtení filozofů. Polehávání. A pak příjezd. Katalánsko. Pineda de Mar. Procházka po městečku. R. zničenej. Tolik radosti z pokoje. Letos žádná havěť po chodbách. A sprcha - vana, kam se nebudu štítit zout! Jásala jsem. A R. klimbal. Seznámili jsme se s Carefourem. A s mořem. To bylo studené. Jen na nohy. Dál jsme nevlezli. Bylo pořád pod mrakem. Čtení na dece. Večeře. Seděli jsme s baletkou. Babou co byla na zájezdu sama. Vůbec jsme se tomu nedivili. Ta co se nevyváděla. A jak tejrala svou spolubydlící z pokoje. Věrku. Ta vypadala jako dvakrát proměněný transsexuál. Z dokumentu, co jsme viděli nedávno. Takže mi byla sympatická. R. se vrátil ke svým dovolenkovým rituálům. Tentokrát jsem byla o dost trpělivější. Ochutnával každé jídlo. A vychutnával. Vždy jsme tam seděli nejdéle. Zato já moc nezobala. Spatlala co se dalo. Ale hlady jsem netrpěla.
________________________________________________________________________________________________________________

9.9. Vyřízeno, hotovo. Debilní Němci. Co řvali celou noc. Stěny z papíru. Okno, co nešlo zavřít. Vraždila bych. Nečekaně rychle jsem otočila náladu do vesela. Až extrémně. Dobrá nálada prvních dní. Zapomenuté povinnosti. Jen přítomnost. Kéžby napořád. Vašek navázal první kontakt. Už nevím, co říkal. Jeho otec hned první den. Když se ptal, co jsme tam viděli. Když jsme byli čůrat ve křoví. Prasák. Vašek byl o poznání inteligentnější. Báby remcaly. Já se smála. Trochu višňovýho alkoholu. Mašinkou nahoru do botanický. Blanes. Skvělá ukecená nálada. Povídání. Plánování. Výlet lodí do Tossy de Mar. Vzadu na horní palubě. Vítr. Meditace. Příjemno. Vašíkovo táta komentoval mé mazání se opalovákem. - Živá socha na hradbách. Určitě se pokoušel o fotku. Jako několikrát následující dny. Nechápu. Když se vidím na fotce, nechápu. Vypadám jako zrůda!! Asi extrémní kouzlo osobnosti. Co jde foťákem zachytit. R. mi vysvětlil, že ten pán bude u té fotky nejspíš dělat moc ošklivé věci. Achich. Tossa - moc pěkné městečko. Historický střed. Malebné uličky. Zbožňuju to. Paella v restauraci. Na to moc nejsem. A vínko. Prolézání po kamenech u pláže. Na noc jsem si radši vzala špunty do uší. Původně měly být kvůli kostelu.
________________________________________________________________________________________________________________

Já se nekácím ani náhodou,
ještě tu jsem a ještě pevně stojím na nohou

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 19. září 2012 v 11:19 | Reagovat

Trochu hektický týden. :D
Hezké místo, i když není mystické, jsou Vojanovy sady, tam chodím rád.

2 Ježurka Ježurka | Web | 19. září 2012 v 13:01 | Reagovat

Krásně popisuješ vše, co se děje a co vidíš, no nevím, báby - padesát, šedesát a co takhle potkat mne? To už je sedmdesát pryč, no co nadělám, musím si zvyknout, že i tak je na mne pohlíženo. :-)

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. září 2012 v 13:32 | Reagovat

[2]:Taky jsem se jízlivě uchichtla, bejt tak bába 50, 60. Ale Ježurko, my bychom možná už tak ukecané nebyly. Spíš bych poslouchala co si povídají okolo, abych načerpala inspiraci. A odpočinula si...na krásném výletě.

4 bludickka bludickka | Web | 19. září 2012 v 18:39 | Reagovat

[2]:[3]: Báby jsou právě ty 50,60. Který si myslí, že jsou nejchytřejší. Do všeho se motají, na všechno si stěžujou a každý o nich ví, kde jsou. Ty 70 a víc už jsou v pohodě a fajn :) Ale to půjde možná spíš pochopit až z mého dalšího týdne dovolené.

5 Yominis Yominis | Web | 19. září 2012 v 20:06 | Reagovat

Koukám, že mužská část populace ještě pořád o slově 'originalita' neslyšela a zkouší zase ty samé (a nefungující) balící triky...
Jinak zdá se, že ses ani tenhle týden nenudila. Přeji pevné nervy na ten příští. ;-)

6 Arkadina Arkadina | Web | 19. září 2012 v 20:52 | Reagovat

Zajímavá nabídka. Mléko s medem. Šidím se s ním, když si nechci zahrávat s kakaem. Některé dny jsou na nic. Nejlépe je prospat, ale to bohužel nejde vždy. Šikula, že našla chybu. Třeba s tím něco udělají.
Je fajn umět si někdy lhát. Bohužel to nejde vždy, když člověk potřebuje.
S knihou asi dost provokuješ. Jinak by se hovor začínal těžko. Ale zajímavý zážitek. Přemýšlím, zda závidím. Asi trochu ano. Ale pěkně jsi to podala. Meduňkový čaj? Sáčkový nebo z meduňky? Ředěný hruškovým džusem? Ten mám ráda. V restauraci. Ředěný vodou. Co pít, když ostatní pijí a ty nepiješ.
Zajímavá úvaha o těhotenství. Nechtěla bych. Někteří říkají, že změním názor, ale nemám moc náladu ho měnit. A snad to v práci bude lepší. Slečna se zapracuje, bude dělat za dva a ty budeš mít pohodu a klid. Který seriál si vysloužil tvou pozornost?
Test plodnosti? Třezalka? Bludičko? Netajíš něco?
Jako malá jsem milovala smažený sýr. Poslední dobou už mi nechutná. A přitom je občas složité si vybrat něco jiného bez masa.
Neolíznout ani kapku. Možná trocha fanatismu. Ale znám. Nedat si. Hlavně nezačít. Jak si dám první lžičku arašídového másla, tak si koleduji o problém.
Buď za intelektuálku v metru. Tam si všimne hodně lidí.
Říct pan letec slovo o "kejtičkách", tak grr. Tak tak se ovládám, když mne nazve "pupíčku". Jenomže on je to můj problém, ne jeho. Myslí to dobře a neříká naštěstí moc často. Protože z věty: "Nechtěl bych od tebe dostat ránu," jsem se vzpamatovávala dost dlouho. Brala jsem to jako narážku na své paže. Ještě, že je neviděl, když jsem chodila plavat. Byla to celkem síla.
To vypadá jako poměrně příjemná dovolená. Pamatuji si na článek o letadlu. To bylo asi vloni? Výlety lodí jsou prima.

7 Vendy Vendy | E-mail | Web | 19. září 2012 v 22:22 | Reagovat

Pondělky... to byly moje krizové dny. Vstávat brzy ráno po víkendu, dívat se na otrávené ksichty kolem a vědět, že sama mám ten samý otrávený ksicht.
Jaký den proti tomu býval pátek! :-)
Zaujalas mě polévkou přímo z hrnce, to jsou i moje úlety, když procházím kolem sporáku, lapnu šufan a ochutnávám i během dne...
Jinak, proč se nedoporučují bylinkové čaje v těhotenství? Hlavně kvůli mimču. Stejně tak se nedoporučuje chodit na masáže, minimálně do čtvrtého měsíce...
Tvoje cestování bylo opravdu pestré a ty týpky jako bych měla před očima. Každej si myslí, jak úžasně je vtipnej.
Našťouchaná?
No to je mi výraz.
Jak poď na mě zezadu.

8 Vendy Vendy | E-mail | Web | 19. září 2012 v 22:23 | Reagovat

P.S. jak se ti čte Memento? Je to Memento od Radka Johna? Nebo vyšlo nějaké jiné Memento?

9 bludickka bludickka | Web | 21. září 2012 v 18:05 | Reagovat

[8]: od Johna. Už jsem dočetla. Začátek se mi moc nelíbil, chytlo mě to asi tak v půlce.

[7]: Kvůli mimču..ale já myslela, že bylinky jsou zdravý :D Že je lepší když budu zbylinkovaná a spokojená než bez nich a nervní.

10 bludickka bludickka | Web | 21. září 2012 v 18:14 | Reagovat

[6]: Teď pařím hru na mobilu, tak už se nikdo seznámit nezkouší. Na jednu stranu mi to samozřejmě lichotí. Opačná situace než dívat se na vlastní fotky :)
Sáčkový. Vlastní bylinky nemám. A už se těším na třezalkový. Až přestane svítit sluníčko.
Co mám na tobě ráda. Odpočinkový. Před spaním. Po odpolední a před ranní :)
Když je malá chvilka mezi směnami.
Těhotná nejsem. Jen mám věk, ve kterém bych o tom měla přemýšlet. Tak někdy kalkuluju výhody a nevyhody :)
Smaženej sýr zbožňuju.
Já mám zase ruce jako párátka. Odjakživa jsem přibírala jen od pasu dolů. Možná že teď už to začne být od břicha dolů :)
Letadlo bylo vloni. Vidíš jak dlouho se známe. Letošní dovča byla o dost lepší.

11 Vendy Vendy | 21. září 2012 v 19:04 | Reagovat

[9]:Bylinky jsou zdravý, ale některý škodí.
Některý můžou vyvolat i potrat, třeba.
Stejně tak masážní olejíčky, tam jsou hodně velké kontraindikace, jasmínový třeba je absolutní zákaz, naopak je dobrý těsně před porodem...

12 L. L. | Web | 22. září 2012 v 21:31 | Reagovat

To je super dostat takovou nabídku;) Většinou je to u nás v práci taky šílený, teda, co to melu. Vždycky je to na palici. A nikdo to neřeší. Noví lidi jsou vždyky ždímací. Dokážou člověka pěkně vysát.
:D Tos mě rozesmála, dokážu si zážitky v metru představit. Dělám to samé, směju se, když to není vhodné a je mi trapně, že se chce smát jenom mě :D Tos mi s tím sjetím připoměla, jak jsem na pacientku: Vy jste ňáká sjetá:) Ale myslela jsem tím, že sjela na posteli až ke konci :) Báby, jo? Chudáku :))

13 Radičik Radičik | E-mail | Web | 22. září 2012 v 22:12 | Reagovat

TAky jsem si myslel, že čekáte rodinu. Ale Tvé úvahy, které o těhotenství vedeš k tomu vedou. Jinak ten Vašíkův táta bude nějaký úchyl, od toho se drž raději dál...
Je to umění psát o dovolené tím stylem. Myslím tím, ne jen popisovat podrobně památky atd., ale veškeré postřehy, třeba sprcha, kde se nebojíš zout apod. Prostě se to dobře čte a není přitom důležité, kde zrovna jsi. To je prostě Bludičkovský styl a žádný jiný! Opět jsem si početl.

14 A A | 5. října 2012 v 17:25 | Reagovat

Vidím,že dovča se vydařila.To je super, i tvé vyprávění :-) Škoda, škoda - v Tosse jsme taky byli lodí - jen jiný den. Jsme zvědavá, kdy do toho prásknete :D nebo už je snaha?

15 bludickka bludickka | Web | 7. října 2012 v 12:39 | Reagovat

[14]: Neboj, žádná snaha není. Čekám na tebe :) Jinak to nemá cenu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama