Strachy z nedostatku informací

13. září 2012 v 11:29 |  Pokusování
Navazuji tam, kde jsem v minulé výzvě skončila. Jak nás neustálé sledování a hltání informací obohacuje? Neodvádí nás to spíše od důležitějších věcí? Těch, co jsou skutečně důležité? Jsou to určité obavy, které nás k nadměrné konzumaci nutí. Existuje jich více, mě se týkají převážně tyto dvě:

Strach, že budeme vypadat jako hlupáci. Je potřeba nenechat se ovládat tím, co považují za podstatné druzí. Často se mi stane, že někdo mluví (popř. na některém blogu čtu) o něčem, o čemž nemám potuchy. A ano, spousty informací konzumuji často proto, abych se necítila hloupě. Abych měla přehled. Třebaže mě daná fakta nijak víc nezajímají. Občas si řeknu - Jo, o tom každý mluví, měla bych o tom něco vědět. Zvláštní, že mi to nevadí u televizních seriálů, o kterých nic nevím. A taky se o nich mluví. S informovaností je ale spojován všeobecný přehled a já se cítím špatně, když v něm zaostávám. Mám pocit, že si pak ostatní myslí, že jsem hloupá. A i se tak cítím. První z informačních strachů, který jsem u sebe odkryla. A mám strach se toho strachu zbavit, protože nechci, aby mě ostatní považovali za hloupou.

Další strach, je strach z promarněných příležitostí. To je v mém případě strach obřích rozměrů. Co kdybych přehlédla něco, co bude mít veliký význam? Občas zjištuji, že ještě stále naivně předpokládám, že přijde NĚCO. Ach jo. Trapně se opakuju, ale opět to má něco společného s tím zpropadeným smyslem života. Prostě že něco může změnit můj život. A proto ztrácím čas s nesmysly. Hledám smysl v nesmyslu. Můj celoživotní úděl. Posedlost. Jenže přesto všechno vždycky budou existovat příležitosti, které promarním. Nejspíš ale přicházíme o skutečné příležitosti, které námi nepovšimnuty proklouznou mezi prsty, v čase shánění zbytečných informací. Ano, někdy skutečně strávím dost času tím, že zjišťuju, kde se co nabízí, abych pak nevuyžila ani polovinu z toho. Jak snadné a příjemné by mohlo být přestat vybírat z tolika možností, přestat hledat stále to lepší a lepší. Nepodrobit každou hovadinu hluboké analýze. Lze to zvládnout pevnou vůlí?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | E-mail | Web | 14. září 2012 v 12:13 | Reagovat

Ta poslední otázka je hodně zajímavá. Možná, že něco jde zvládnout silnou vůlí. Aspoň tvůj postoj určitě, protože proti vnějším vlivům ti silná vůle nepomůžež, nemůže je zastavit.
Ale na tvé vůli je, jak se rozhodneš.
Jenže i tohle je sporné, protože při svém rozhodování jsi ovlivněna právě vnějšími faktory. No, je to složité a někdy si říkám, jestli takové přemýšlení spíš nebrzdí.
K informacím - ano, je dobře něco vědět, být v obraze. Ale v dnešní záplavě informací je nutné si vybírat, protože jinak jsme zahlceni.
Horší je, najít klíč, podle kterého vybírat. Která informace je důležitá a která nevýznamná?
Já třeba mám ten problém, že vybírám špatně - většina informací, které mám, je nedůležitá. No, s tím se musím vyrovnat... :-)
Důležité je, aby se člověk těmi informacemi a věčným rozhodováním nenechal udolat...

2 L. L. | Web | 15. září 2012 v 21:20 | Reagovat

Nemám moc věobecný přehled, ale ani se moc nesnažím zjišťovat informace, o kterých se baví ostatní. Je mi vcelku jedno, jestli mě mají za hloupou

3 Jane Jane | E-mail | Web | 16. září 2012 v 19:13 | Reagovat

To je vlastně ta nemoc dnešního světa. Informace už není něco důležitého, co se člověk dozvídá, ale něco, čím je člověk zavalen a musí to jenom donekonečna třídit.

4 Arkadina Arkadina | Web | 16. září 2012 v 23:30 | Reagovat

Hlavně nebýt za hloupou. To má možná spoustu lidí společné. Přesto se tomu dá vyvarovat. I bez nutnosti vědět něco o všem. Lidé rádi poučují. Alespoň mám ten dojem. Takže naklonit hlavu trochu na stranu (má to prozrazovat zájem) a otázkami vybízet k rozebrání tématu. Člověk není za hloupého, ale zvídavého. Poslední dobou se ani nebojím říct, že se o to téma nezajímám. A pokud chce někdo můj názor, tak buď ho mám, protože záležitost sleduji. Nebo ne a v tom případě se omluvím, že mi to nestálo za to, abych se snažila si o tématu zjistit více a vytvořit si objektivní názor.
Vytěsňuji informace. Až na některé. Ale nevídám se moc s lidmi, a tak to nevadí. Nerada jsem za hloupou.
Nejsou promarněné příležitosti. Ty by byly, pokud by se minulost mohla opakovat a my měli opět možnost volby. Ale tím, že máme jen jednu možnost, tak není špatné řešení ani promarněná příležitost. Rozhodnou dle současného nejlepšího svědomí a potom už o tom nepřemýšlet. "Dali jsme sa na vojnu, tak musíme bojovat."

5 Barbara Barbara | Web | 18. září 2012 v 12:52 | Reagovat

Úžasné.

6 bludickka bludickka | Web | 19. září 2012 v 8:07 | Reagovat

[4]: Ono se to vztahuje hlavně třeba k lidem z časáku. Na netu občas píšou, že je třeba udělat nějaký článek PR - reklamu. O něčem, o čem nemám ani ponětí. Nebo debatujou o podobných věcech. A já se cítím jak blb, který tam nemá co dělat. A raději mlčí, aby se to neprokázalo :)

7 Radičik Radičik | E-mail | Web | 22. září 2012 v 21:16 | Reagovat

Myslím, že v dnešním šíleném světě máme jen dvě  možnosti - buď budeme informační hlupáci nebo informační chytráci. Já bych si vybral raději tu první možnost, protože ti všeznalí informační chytráci se z toho stejně jednou zblázní :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama