Popírané vnitřnosti mého mozku

17. října 2012 v 20:59 |  Občasník
41. TÝDEN
________________________________________________________________________________________________________________

8.10. Stejně existujou. Věci, o kterých se nemluví. S nikým. Stejně existujou. Věci, na které se nemyslí. Nesmí. Které si popírám. Které neexistují. Které žijí svým vnitřním životem. To je nejlepší. Že se nestanou realitou. Nikdy. Dokud o nich nepromluvím. Můžou těšit. Můžou děsit. Můžou nebýt. Věci, které se nesmí ani podívat. Před brány mojí hlavy.
________________________________________________________________________________________________________________

9.10. Plný den. Naplněný? Existuje takové slovo vůbec? V mém slovníku? Odejít ve čtvrt na sedm ráno. Ve třičtvrtě na jednu v noci se vrátit. Mise splněna. Něco zažít. Alespoň. Jak můžou napsat - Přemýšlí tam u vás vůbec někdo? Naše chyba to nebyla. A omluvy jsou na nic. Kolegové. Lepší by bylo chovat se slušně. Sama v kavárně. S rooibosem. Člověk si ten okamžik líp vychutná. Sám. Příjemné. Výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Pak si připadám jako nula. Nikdy nic nedokážu. Další zkouška pizzerie. Film. Jestli je úterý, tak jsme v Belgii. Možná tak nějak. Oslava narozenin. R. bývalého spolužáka - TB. Jeho kamarádka M. a kamarád V. Diskuse. Moc diskusí. Mám ráda, když někdo řekne - Musím vám ukázat fotku tý kočky, co chodí kolem naší práce. A myslí skutečně kočku. Zvíře. M. co už nehulí. Protože jí to psychicky odrovnávalo. Má strach, že je neschopná. V ženské roli života. Bordelářka, co se sotva uživí. Zvládne mít dítě? Mám ráda, když někdo přemýšlí. Nad podobnýma věcma, co já. Diskuse nebo spíš hádky? O umění. A o Klausovi a Havlovi. Nezapojuju se. Ale zajímám se o názory druhých. Mám málo argumentů. Můj argument je pocit. Tak to cítím, tak si to myslím. Pravda? Ale prosím vás? Jenom úhel pohledu. Ráda jsem poznala nové lidi. I když je už asi zase neuvidím.

________________________________________________________________________________________________________________

10.10. R. si vzal volno. Kocovinka. Po litru a půl vína. Já jen necelý tři piva. A stejně klasická rozlámanost. Nevyspalost. Únava. Na polívku do restaurace. Kdo to mohl tušit? Že v hrachovce je slanina? Na jemňoučko. Takže k obědu suchý rohlíky. A malý pivo. S. si v práci dělá co chce. Respektive nedělá. Asi kvůli nehtíčkům. Hrůza! S L. se pracuje o dost líp. A člověk má i čas něco rychle zhltnout. Lepší už to nebude.
________________________________________________________________________________________________________________

11.10. Slupka života je silná. Silnější než slupka od banánu. A chuť toho plodu zůstává skryta. Zapovězena. Žije si svým vlastním životem. Bez kontaktu s dnešní realitou. Možná tak ujít celou cestu zpátky. Nazačátek. A vrátit se do prázdnoty. Prázdnoty svého ničím nenaplněného já. A začít stavět jiné stavby. Z jiného kamene. Možná zase ze vzduchu. A ne z pravdy. Nebo jen vnímat dotek trávy. Zapomenout chtít. Zapomenout hledat chtění. Splynout s něčím nezměřitelným. Kochat se tmou a vítat nový den. Se znovu zakoušenou láskou. Nechtít pochopit. Přestat hledat, usilovat. Jestli život má nějakou tajenku. Jsem jako sudoku. Kterému chybí čísla. A ty co jsou, se opakují. Nikdy to nemůže vyjít. A fix nelze vygumovat. A z toho škrtání by se jeden zbláznil.
________________________________________________________________________________________________________________

12.10. Výsledky krve. V pořádku jako vždycky. Protože nezměří správné hodnoty. Ty, které byly katastrofální. Stejně jako další den v práci. Vysátá do poslední kapky energie. Nemůžu! A do toho řešit příjezd ségry. Domlouvat vyzvednutí. A máma na telefonu. Slyšet jí. Po takový době. A přemejšlet. Panikařit. Jak nejrychleji to ukončit. A pak ségra. S dlahou. Mikinou podivně zapáchající. S medvídkem. A šedesáti kily. Ukaž toho svýho medvídka. Já si chci sáhnout na toho medvídka.Špeky nevypadají dobře. Ale do ruky je to příjemné. - Musím ti pustit písničky, které se mi líbí. (Ach. To si dovedu i představit. Ty které nesnáším.) A já tři. Dvě depresivní. Nebo ne? A jednu energickou. Nějakej záchvěv energie. A chuti tančit. Jsem chvíli nechala plynout. Vprostřed místnosti. A pak ho zaplašila. Myšlenkou na spánek. Kterému nebyl dán prostor. - Zabal mi ruku. Ať se můžu vykoupat. Svlíkni mě. - Ty vole, ty máš kozy. Nějak mi ujelo. Donekonečná opakovaná fráze - Myslíš, že ta druhá mi doroste? Moje oblíbené určitě. Které nahrazuje nevím nebo snad. V půl jedný v noci mytí vlasů. Občas je hezké. Když vás někdo potřebuje.
________________________________________________________________________________________________________________

13.10. Se ségrou k tetě. Za babičkou. Nahrávat na mobil. Ale žádná velká sranda se nekonala. Jen moje opět neovladatelné nálady posléze. Při shánění narozeninových dárků. Krepovací žehličku? A jmenuje se to tak vůbec? Vyměnitelné násady? A prodává se to ještě? A kde? Dá se něco vůbec koupit v obchodě? Nebo jen přes internet? Jak mám něco vědět o krepovacích přístrojích. Nápad, kdo by mi poradil. Jenže nemůže. Shánění přípravků na odbarvení vlasů. Sakra, to se v tý pitomý Praze opravdu nedá nic sehnat? Deskohraní. Chtěla jsem, ale narváno. A nálada hluboko. Tak ještě na Anděl. Jako zázrakem. Žehlička i barva. I voňavka. Stoupající nálada. Zabrousit do knihkupectví. Oblíbený úsek motivačních knih. Dobrý rozmar. - Dárky už máš. Jestli si vybereš knížku, tak ti jí ale ještě koupím. Třeba ségru namotivuju ke čtení. Její první přečtená kniha. - Už to mám, už to mám. Takhle je skvělá. Podívej. Tu mi kup. Tu hrozně chci. Kámasutra. Asi jsem extrémně tolerantní. Ale chvíli jsem nad tím uvažovala. Chvíli. R. málem trefil šlak. Žadonila. Až moc dlouho. Chtěla jsem jí náhradou koupit dívčí časák. Ale nikde nic o sexu nebylo. Jo? Kde jsou ty bible z mých čtrnácti? O líbání? A kniha o dospívání. Co jsem dostala ve dvanácti? A Bravíčka s nahejma klukama. Kde jsme jim koukaly do rozkroku. S nejlepší kámoškou. A půl hodiny se hihňaly. A ségra rovnou Kámasutru. Do pizzerie. Snaha promluvit si o přihláškách na střední školu. Zvážit možnosti. Zajímá asi víc mě. Víno, víno. Film Andělský podíl. Aspoň že jí bavil. Hlavní hrdina vypadá jako její přítel. - Prý líp. Takovouhle upřímnost mám ráda. A před spaním ještě Katku.
________________________________________________________________________________________________________________

14.10. Brzské ranní vstávání. Abysme udělali melír. Já a R. Sakra. Prý to nemá přijít do styku s kovem. Je alobal kov? Vždy pohotový R. Folie na potraviny. On vymyslel čím. Já vymyslela jak. Perfektní spolupráce. Ségra sama chtěla dokoukat Katku. Potěšilo. I když u toho četla návod na žehličku. A zprávy na facebooku. Doprovodit toho méďu na bus. Škoda že R. nepřibírá. I když se cpe. Vypadá jako kostlivec. Ten ségry pupík mi bude chybět. Na dotek. Ale vlastní nechci. V čajovně. Nálada opět hrozná. Hraní kostek. Anglické pexeso (zbožňuju R. tvořivost a nápaditost). A stejně myšlenkama jinde. Vedle u stolu. Oblíbená holka a její vyprávění. Zajímavější než všechno. Všechno moje. Na jedno pivo. Trochu zvrátit náladu. Příjemná místnost. A příjemnější odposlouchávání. Panáka rumu. Ať je trochu adrenalinu. V tramvaji. S osamělými prvočísly a rumem hřejícím na těle i duši. Ten náhlý pocit klidu. Neumí nic jiného navodit. Jen tvrdý alkohol a rozjímání. Ach. Na poradu. Mluvit i červená. Aspoň chvíli. Aspoň dokud je nás pár. A pak noc. Dlouhá. Nevyspalá. Narušována sněním a jinými polostavy. Vnímáním nepříjemna.Br.
________________________________________________________________________________________________________________

Ty uměla ses jinak smát,
byl to však hrozný omyl.






 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Alisa Alisa | Web | 17. října 2012 v 21:59 | Reagovat

Že mi dáš na seba email ?

2 Vendy Vendy | E-mail | Web | 17. října 2012 v 22:15 | Reagovat

Pravda jako úhel pohledu.
To je dobrý, protože je to tak.
Co ta krepovací žehlička? Sehnali jste ji? A jmenovala se tak?
Kámasutra. Dobrý dárek, praktický. .-)

3 doDina doDina | Web | 17. října 2012 v 22:38 | Reagovat

Mám takový diář, vlastně několik, který rád hltá různé potřehy. Věty, výkřiky, zamyšlení. Často jsou takové u tebe. Zapsala jsem si: Můj argument je pocit. Je mi to tak blízké.
Den 11.10. jsem hltala. Možná vnímám víc, než ve skutečnosti je. Možná je to náladou.

4 bludickka bludickka | Web | 18. října 2012 v 11:08 | Reagovat

[1]: bludickka@email.cz

[2]: Sehnali. Krepovací kleště asi. Ale byly to nervy :)

[3]: Díky, to mi lichotí. O té větě jsem uvažovala jako o nadpisu :)

5 pavel pavel | Web | 20. října 2012 v 15:33 | Reagovat

Výsledkům krve už nevěřím. Po prvním odebrání mi řekli že mám ledviny katastrofálně v háji a na druhém za měsíc že je mám prý jako mimino.
Pak těm doktorům věř.

6 holka jako vy holka jako vy | Web | 20. října 2012 v 17:56 | Reagovat

[5]: Přesně.
Hezký článek,to sis musela dát práci,ale vyplatí se to. :-)

7 Arkadina Arkadina | Web | 28. října 2012 v 20:25 | Reagovat

K osmému nelze nic dodat. Existují. U mne třeba ne. Ale každý to máme jinak. Je to dobře napsané. Apelativně?
Sám si člověk vše lépe vychutná. Otázkou je, zda si to více užije. Třeba dokážeš. Máš na to celý život. Zajímání se o názory druhých je užitečné. Občas si z nich člověk vytvoří názor vlastní. Třeba to byl naplněný den.
Ano, potvrzuji, hrachovky bývají nebezpečné. A co teprve hermelínové chlebíčky!
Chtít je někdy důležité. Lepší než opakovat nechci. Už nechci. Už prosím ne.
Někdy opravdu nejsou schopní. Občas ale ano. Špeky. K tomu se raději nevyjadřovat. Kdoví, jak to vnímá ona. Nechtěla bych mít mladší sourozence. Nemá za ně člověk  neurčitý pocit zodpovědnosti?
Deskohraní. Asi jsem ho prošvihla. Moje mínus. V Praze se dá sehnat leccos. Když tomu člověk věnuje tak tři týdny...
Někteří muži nepřibírají. Být jako pan letec, tak si pískám.

8 bludickka bludickka | 29. října 2012 v 16:52 | Reagovat

[7]: Za ségru rozhodně zodpovědnost cítím :) Když jsem se o ní vždy starala. A když za mnou přijede vše jí platím. Její špeky jsou jí jedno.. hlavně že se líbí svýmu klukovi :)R. taky nepřibírá, nejde ho vykrmit a to včera měl k večeři tři chody :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama