Nahradit negativní pozitivním

28. prosince 2012 v 19:24 |  Pokusování
Konečně jsem se vymanila z pracovního šílenství a boje o přežití. Po několika dnech stagnace a smutku způsobeného neznámo čím, můžu pokračovat dál v mých pokusech o zkvalitnění svého života. Po celou dobu, kdy tahle rubrika stála, jsem se snažila převážně o ponoření se do činností a žití přítomným okamžikem. Občas se mi daří, občas hůře. Čtení mé oblíbené zelené knihy Soustředění zatím pozastavuji. Jsou momentálně přednější věci, na které je potřeba se zaměřit. Věci, které jsou důvodem toho, jak se cítím. Jsou to myšlenky.

Můžu si myslet, že můj život je špatnej. Ale není to objektivní. Je to jen pocit vyvolaný špatnými myšlenkami. Proto se ve stejné situaci jednou cítím dobře a podruhé špatně. Kde a jak se ty odlišné myšlenky berou, se nejsem schopna dopátrat. Ale ráda bych jim učinila přítrž. Je to vyčerpávající. Mít málo energie a plýtvat jí na negativní smýšlení. A když už si řeknu, že nad něčím nechci přemýšlet, vzniká v hlavě prázdná bublina. Nevím, čím ji vyplnit. A tak postupně během pár sekund sklouznu zase k negativismu.

Myslím, že je to hlavní důvod, proč se necítím šťastně a spokojeně. Moje myšlenky. Ten tok slátanin, který se nikdy nezastavuje. Když už musím pořád přemýšlet, tak proč destruktivním způsobem? Jsem doma, ale myslím na práci. Soustředím se ve své hlavince pořád na několik bodů a omílám si je pořád dokola. Vždy vytrhnu ze svého života oblast, která není úplně ideální a rozebírám jí a pitvám se v ní v hlavě neustále. Nedaří se mi moc udržet pozitivní přemýšlení. Možná to je tím, že si občas nejsem úplně jistá tím, co chci. Nebo mi to připadá dost nereálné na to, abych o tom třeba i snila. Ale i tak můžu mozek využívat konstruktivním způsobem.

Už mě nebaví mít takové myšlenky, jaké mám. Jestli je chci změnit, musím ale veškeré své přemýšlení podrobit kontrole. Což se mi v tuto chvíli jeví jako skoro nemožné. Zastihnout temnou myšlenku, zarazit jí. A nejtěžší část - nahradit jinou. Pozitivní nebo konstruktivní. Nevím, jestli se takový zásadní pokus o přeměnu myšlení dá vůbec uskutečnit. Ale i kdyby se mi podařilo změnit jen deset procent svých myšlenek, možná bych si zachovala více energie a chuti do života.

Přidáte se? Nebo si myslíte, že za většinu vašich problémů (které třeba ve skutečnosti ani neexistují, nebo jsou to jen malinkatí komáři) může někdo jiný nebo nepříznivé okolnosti. Umíte uvažovat o věcech, o druhých lidech i o sobě samých tak, aby to zkvalitnilo váš život? Já ne, ale ráda bych se to naučila. Má-li někdo z vás rady, uvítám je.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 doDina doDina | Web | 28. prosince 2012 v 22:55 | Reagovat

Líbí sem mi tvoje teorie. Taky bych jí chtěla umět využívat intenzivněji. Tedy více potlačovat negativní smýšlení nad mým životem, protože je pravda,m že za to můžou ty myšlenky. Pořád se ve všem přehrabují, je to vždycky jen o mě. Jsou sice různé problémy, ale různí lidé je umí řešit mnohem snadněji - pak je to tedy hlavně můj problé,m, který se ovšem musím alespoň pokusit řešit sama. Nevím, jestli je někdy dokážu nahradit pozitivní myšlenkou, když přijdou. Ale pokouším se je vytlačit pozitivnímm vjemem. Jediné, co jsem vypozorovala je, že na to potřebuju být sama, když je nejhůř. Ani kafe s nejmmilejšími přáteli mě neodradí a pořád k těm špatnostem sklouzávám. Jako pozitivní vjem v poslední době využívám antikvariát, protože si můžu domů odnést něco, co stojí deset korun (to mě těší jako chudého studenta) a může mě to nějak obohatit. Ale funguje i cokoliv kulturního -divadlo, výstava nebo samotná vlastní tvorba. Aby to nevypadalo jednostraně - když jsem přišla na to, že pomáhá nová věc, kupovala jsem boty. Ale to nemá ten účinek. Asi je to moc povrchní. A nebo záleží na charakteru každého z nás.
Každopádně jsem chtěla říct, že se taky snažím toho zbavit. A že to má smysl. I když člověk s takovými myšlenkami fakt nemá chuť na nic. Protože má smysl pokusit se žít. A je celkem jedno, kolik energie na to vyplýtváme. Potřebuju vědět, že jsem se o to aspoň pokusila. Třeba si pak dokážem i uvědomit, že jsem vlastně šťastní.
Mimochodem, děkuju za tenhle impuls. I za všechny tvoje.

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 28. prosince 2012 v 23:41 | Reagovat

Celý den mám plno pozitivních myšlenek a nezaobírám se negativními. Nemám na ně čas ani sílu.

3 Someone Invisible Someone Invisible | E-mail | Web | 29. prosince 2012 v 0:05 | Reagovat

Tak určitě se přidat zkusím... Ale mě třeba rozebírání některejch negativních věcí (někdy) pomůže. I když pro mě je negativní už je fakt, že žiju, že dýchám a jsem na tomhle světě...
Někdy prostě tu věc tak rozeberu, že mě přestane bavit (možná mě znudí nebo znechuttí) a já se jí dál už nezabývám... Ale jen opravdu někdy...
A tvoje teorie se mi velmi líbí... Sama bych na to nikdy nepřišla...
Trochu mi to placení za mě vadí... Za ostatní klidně něco zatáhnu (i když mi trochu vadí, pokud za někoho zaplatím celkem větší obnos - obvykle mě o to požádá - a pak mi slíbí, že mi to vrátí a začne se vyhýbat těm příležitostem... Ale to se stalo asi jen jednou nebo dvakrát)...

4 danielinama danielinama | Web | 29. prosince 2012 v 11:27 | Reagovat

No bohužel patřím k lidem, kteří musí neustále přemýšlet, takže jsem pak vlastně šťastná, když dokážu "vypnout" mozek. Někdy se mi to podaří nějak mimoděk, třeba když je hezký den, sluníčko a já najednou cítím místo abych přemýšlela. Daří se mi to i když hodně zpomalím, proto mám třeba ráda dovolené v lázních (jen procházky i bez procedur)a to je možná i pro někoho divné, protože nemám nijak hektický život, spíš by se tedy asi očekávalo, že budu vyhledávat nějaké vzrušující zážitky, ale tak to není.Ještě jsem si všimla, že je mi dobře, když mi myšlenky dokáže něco pohltit, např. nějaká knížka. Přesměrovat myšlení tedy určitě jde, ale člověk musí zjistit co na něho platí, kdy se cítí šťastný a spokojený. Na takové to cílené přesměrování dle nějakého návodu moc nevěřím, ale možná na určitý typ osobnosti zabírá. Co mi také dost pomohlo byl test MBTI (dá se najít i zdarma na netu)protože jsem si připadala, díky některým svým způsobům myšlení, jako cvok, ale díky němu jsem pochopila, že to tak není, jen jsem prostě intp (fakt ty charakteristiky na mě sedí a to i v dost detailních rozborech, které se už na netu tíž hledají), jsem normální, ale ve společnosti zastoupená jen asi 3% a u žen dokonce jen 1% což pak dost vysvětluje, proč si člověk připadá tak nějak jinak.

5 hewkii hewkii | Web | 29. prosince 2012 v 12:40 | Reagovat

Rozebírání a omývání negativních věcí je prospěšné jen do určité chvíle, pak už je to pitvání se v otevřené ráně.
Zažil jsem si období, kdy doslova ze dne na den se vše zhroutilo (táta umřel, přítelkyni se stalo, to co se stalo) a jediné co v tu chvíli pomáhalo, bylo něco dělat... jakákoliv nová aktivita je prospěšná: začni hrát squash, psát básně, studovat astrofyziku, zajímat se o nové náboženství, udělej si výlet jenom tak, do jiného města - COKOLIV NOVÉHO.
Negativní myšlenky nejdou zastavit, ale jdou přebít těmi pozitivními.
Můj psycholog říká, že v takovém případě je mysl jako nudící se pes - kousat si ťapku jej neodnaučíte, ale můžete ho zabavit, až na svůj zlozvyk jednoho dne prostě zapomene.

6 Vendy Vendy | Web | 29. prosince 2012 v 18:17 | Reagovat

Myslím, že za hodně věcí můžou i nepříznivé okolnosti nebo se o to postarají rozliční lidé, ať blízcí, nebo cizí.
Ale taky je fakt, že i nějakou nepřízeń osudu můžeme vzít různým způsobem - buď být zničeni, zdrceni a zklamaní, nebo se otřepat a říct - na mě si stejně nepřijdeš!
Jenže to druhé je zatraceně těžké. Vážně je jednoduché sklouznout do negativismu (taky to dělám), jenže ty negace k ničemu nevedou (jak jsem zjistila nejednou), jen člověk trpí a má špatný pocit ze sebe sama a nakonec to dopadne tak, že se bojí o čemkoliv rozhodnout, aby to náhodou nezprasil.
Myslím, že jsi na půli cestě dopředu, pokud jsi přemýšlela o možnosti, že bys negativní myšlenky kopla do řiti (obrazně řečeno) a na jejich místo vtlačila něco pozitivnějších. Přece naše životy nejsou jenom řada průserů (promiň mi ten výraz) a špatných zkušeností, jsou přece i pěkné věci, které zažíváme!
Určitě to stojí za pokus.

7 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 30. prosince 2012 v 0:37 | Reagovat

Psychika může za všechno.  Za nemoci, za úrazy, za příležitosti. Konstruktivní myšlení je jediné řešení... Nejsem negativista, zakazuju si to. A špatně se mi nežije.

8 pavel pavel | Web | 30. prosince 2012 v 15:28 | Reagovat

Nic jiného není než začít u sebe.
Ještě jsi mi neodpověděla co děláš?

9 A* A* | Web | 30. prosince 2012 v 18:15 | Reagovat

Je to napísané veľmi zaujímavo. Niekedy ani neviem, skadiaľ sa tie hlúpe myšlienky berú. Len jednoducho bez ozvania vtrhnú do vašej hlavy, a spravia tam poriadný neporiadok. Potom jednoducho odídu, a nechajú vás na pospas okolitému svetu.

10 Vendy Vendy | Web | 30. prosince 2012 v 19:01 | Reagovat

P.S. na tvé fotky se těším. Doufám, že některé dáš i na blog!

11 L. L. | Web | 30. prosince 2012 v 19:44 | Reagovat

Vždycky pozitivně myslím jen malou chviličku. Nejvíc, když se na něco těším a to je většinou, když mě čeká dovolená, i když třeba dovolená není úplně podle představ, tak to těšení je na tom skvělé.

12 Alisa Alisa | Web | 31. prosince 2012 v 0:13 | Reagovat

Ja som zistila, že najviac životnej energie a času zaberie človeku rozmýšľať nad spôsobmi, ako sa zmeniť. Nová teória je nezaoberať sa sebou samým.

13 Lucerna Lucerna | Web | 31. prosince 2012 v 14:35 | Reagovat

Da sa to, ale cim je clovek starsi tym dlksie trva kym sa objavia vysledky.
Ak ale chces radu mam. Nerozmyslaj stale nad tym, vypis si fakta a podla nich postupuj. Svoje negativne vlastnosti a veci co ta vedu k takym myslienkam zmen, alebo skrtaj. Nahradzuj stastnymi myslenkami.
Najdi si ludi s ktorych ide pozitivum. Obklop sa nimi. Inteligentnych ale aj pozitivne zmyslajucich. (Sme taky aky su nasi priatelia sa nehovory nadarmo).
Potom si najdi hobby, najdi si zmyslplnu vec, nahradu za take myslienky. Premsli si svoju minulost najdi pozitiva a urob to aj na buducnost. Ziskaj ciele a drz sa ich :).

14 bludickka bludickka | Web | 31. prosince 2012 v 16:20 | Reagovat

Moc vám všech děkuju za podnětné komentáře!

[1]: Kolikrát zjišťuju, že když s někým mluvím, omýlím pořád ty samé věci dokola a zbytečně se v tom nípám. Když jsem sama, dovedu se rozptýlit nějakou činností. Ale někdy je to i naopak.
[2]: Závidím :) Být taková musí být příjemné a veselé.
[3]: To se mi stává, když o tom mluvím s víc lidma po sobě. Najednou zjišťuju, že už mě nebaví znovu odzačátku to rozebírat.
[4]: Je to tak. S tím zpomalením dobré pocity souvisejí. Bohužel jsem člověk přesně opačný - že dělám rychle abych stihla co nejvíc. Ale to se taky snažím měnit. Ten test jsem si udělala. A vzpomněla jsem si, že už jsem ho kdysi dělávala. Ale mám pocit, že mi vyšlo něco jiného :)
[5]: Psycholog to říká moc dobře. Je to pravda. A přesně tak jsem to myslela. Když jsem měla jedno těžké období, tak jsem taky musela neustále něco dělat. Pořád jsem byla s nějakýma lidma, pořád jsem něco podnikala. Ale občas jsem udělala dost hovadin jen proto, abych přebila přemýšlení.
[6]: Určitě je spousty pěkných věcí, jen jsme zaslepení svým vnímáním a svým úhlem pohledu.
[8]: Tuto informaci nezveřejňuju :)
[11]: Těšení se, je často lepší než sama skutečnost. A to samé opačně. Strach před nějakou událostí, je často horší než událost sama.
[12]: Nejlepší teorie je teorie kašlu na to, ale já chci i jiné cesty. Mnohem raději vyplýtvám energii na to, abych se změnila, než na to, abych se třeba stále jen litovala.
[13]: Takové lidi hledám, ale bohužel jich je asi moc málo. Mívala jsem jednu kamarádku, která na mě působila hrozně blahodárně. Rozhovor s ní byl lepší jak masáž, uvolňující. Bohužel na ní už nemám kontakt a nepovedlo se mi ho získat. S cíli já mám právě velký problém. Tvůj návod ale zní celkem jednoduše a logicky, díky.

15 pavel pavel | Web | 31. prosince 2012 v 23:47 | Reagovat

Je nemyslel adresu nebo firmu, ale s čím pracuješ, kromě s liudmi. :D

16 ven-ven ven-ven | Web | 1. ledna 2013 v 13:12 | Reagovat

hej hej hej! kup si knížku... jak se to jmenuje... Léčebný kód. Autor Loyd. To by mělo být přesně to, o čem tu píšeš. Mám v plánu se na ni vrhnout. Ale koupím ji až po zkouškovým, abych nevyletěla kvůli čtení něčeho jinýho, než skript:)

jak jsi u mně psala. bydlení ve dvou je fajn. velká pohoda. nemusíš se furt ohlížet na spolubydlící, můžeš mít binec nebo uklizeno podle vlastní chuti dělat nebo nedělat. vy bydlíte s dalšíma lidma? já bych to už nezvládla. mám ráda svůj klid. a ráda chodím nahatá:) myslim si, že ty posuny ve vztahu jsou důležitý. a my se moc nemáme kam posunovat. maximálně si můžem pořídit druhýho psa.

17 L. L. | Web | 2. ledna 2013 v 20:17 | Reagovat

[14]: To ano..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama