Otrok domestifikovaný systémem

3. prosince 2012 v 10:46 |  Občasník
48. TÝDEN
________________________________________________________________________________________________________________

26.11. Už od probuzení je mi špatně. Protože jdu odpoledne do práce. A to nám to usnadnili. Místo deseti věcí najednou můžem dělat už jen devět. Nekončící fronta zákazníků. Při které se snažím ukusovat večeři. A potupně mluvím s plnou pusou. A dělám už taky chyby. Z přetažení. Dnes to bylo v pohodě - říkají JU a K?. A já vím proč. Protože se nehoní. Jen já se snažím. Aby bylo vše co nejrychleji. A padám na hubu. A bolí mě hlava. Že by mi pomohl hrnek s biogenerátorem? Snad. Nebo to, že jsem upadla rovnou do komatu.
________________________________________________________________________________________________________________

27.11. Dobře jsem se vyspala! Kolik to udělá. I přes kočičí útlak. Výjimečně nejdu do práce s křečema v břiše. A snažím se brát všechno s humorem. A dokážu s tím vydržet i domů. Poslech videí ze školy návyků. R. je vůči tomu skeptickej. Vím, že to funguje. Jen nevím, jestli vždy. Čočková polévka bez chuti. Dodělaný adventní kalendář. Likérohraní. A ten nejnepříjemnější pocit. Když mi kočka zcela nečekaně - ve stavu klidu a pohody - skočí na hlavu.
________________________________________________________________________________________________________________

28.11. Už se dostávám do stádia. Kdy zákazníky vůbec nevnímám. Až na pár výjimek. Ženská, co řve. Že máme špatně napsanou adresu. Vynadá mi, když chci občanku. A schválně nechá dveře dokořán. Chodím nadávat za roh. Jak ve filmu Hele kámo, kdo tu vaří. Zbožňuju ho kvůli těm úryvkům. Celá já. Pak policajt v uniformě - Tak slečno občanku a pojďte se mnou. Chvíli sem zaváhala. Šla bych hned. - Klidně můžete i jentak. Další starej ouchyla mi místo placení nabízí hubičku. - Co kdybysme ty peníze radši propili? .. Ještě jich mám i tak dost. Tak pojďte se mnou. PU měl srandu. Že jsem mohla mít přivýdělek. Čekání při víně na Florenci. S homeopatkou na horký čokoládě. Pozvala mě. Divnej pocit. A předala obálku se sáčky a kuličkami. A divokým návodem. - Holka, tyhle kuličky sloužej k tomu, abyste se trochu uvolnila. Ne k tomu, aby vám přidělávaly další stres. - Do knihovny pro dopísek. Trocha bloudění stála za výsledek.


________________________________________________________________________________________________________________

29.11. Den s velkým d. Držím si zbytky optimismu. Ztracený věci - vzteklí zákazníci. Vína, co se mi rozbily pádem na zem. Jestli se v práci nerozbrečím dnes, tak nikdy. Samej malér. První dávka homeopatik. A strach, co to se mnou udělá. V knihovně pro Život s Jiřím Mahenem. Taky mě zaujala Virginie Woolfová. Ale nestíhám. Na smažáček do restaurace. Vymýšlení dárku k svatbě BA a HK. Brzy jako vždy.
________________________________________________________________________________________________________________

30.11. Uklidni se! Věta, co mě dokáže vytočit. A SV ji opakuje jako mantru. Nechci. Jsem ráda, že jsem v ráži. Rudý fleky ze vzteku. Nemůžu to pořád jen dusit. Lidi jsou vzteklí. Pořád se něco hledá. PU se kope do zadku. A píše si s MF po skypu. Prej - co ta bludička, ještě si nepodřezala žíly? A JU přijde pozdě. A ještě vykřikuje, že je to moje chyba. Že jsem mu měla zavolat, kde je. Tak touhle kapkou to přeteklo. MF - Tak se taky trochu usměj. - Ty mlč a buď rád, že jsi jedinej, kdo mě ještě nesere. A že sis mě uplatil sušenkou. Haha. Uklidním se. Ale jedině až pošlu všechny do prdele.
________________________________________________________________________________________________________________

1.12. Svatební den BA a HK. Tedy teď už BA a HA. Brzy vstávat. Připravovat se za zpěvu Disharmoniků. Mrznout a pak už s OM a PM autem směr Vlašim. Slušná nálada, lehká nervozita. Opět po týdnu. Rodinná idylka u HA. Představování se. Polívka a salát s řízkem. Tedy spíš salát. I s drobnýma kouskama šunky jsem se nějak porvala. Lehké udržování konverzace. Jsem na sebe pyšná. Na chvíli. Dva panáčky hruškovice s tátou HA. - Kamarádi ženicha nazdobí auto! Máma HA opět direktivní. Nic jiného jsme nečekali. Psaní přáníčka na ponku. A nenápadné užírání koláčků. Co byly nachystané vedle. Chvíle před svatebním obřadem. Tři košíčky - s alkoholem, koláčky a cukrovím. Padlo na mě cukroví. - Choď tady dokola a všem nabízej. Zvládla jsem to s elegancí. Pouze můj dojem. Máma HA si myslela, že to flákám. - Musíš s tím chodit a nabízet. Tamhle ještě jdi. - Tam jsem byla. - Dělej, běž jim nabídnout. Fotograf se svými rozkazy. Ne, opravdu takovouhle svatbu nechci! Dvojité ano. A čekání na dofocení. Házení rejže. Oběd. Stůl moc širokej, aby se dalo konverzovat. A my úplně na konci. Pokles mého společenského uplatnění. Aspoň jsem klukovi vedle sebe odevzdala šunkový rolky. Dobrá polévka. Svlíkání broskve se sýrem z kuřecího řízku. Ten už nikdo nechtěl. Cpaní se koláčkama. Konverzace s OM a PM. Který jediný jsem trochu slyšela. Moje touha navázat nová přátelství se projevila jako zcela naivní. Všichni se nějak stmelili. A já se cítila ještě víc v koutě. Jen na jedné cigaretě s holkama. Do zimy se mi nechce. A kouřit taky ne. Na jednom společném panáku. Strach, že se opiju moc, se přetransformoval ve strach, že se neopiju ani trošku. Všichni divoce paří. Rodina HA je pohybově nadaná. Cítím se méněcenná. Střízlivá. Bez rodinného zázemí. Bez kamarádů. Bez hudebního sluchu. Skrčená v koutě. Snažící se o nenápadnost. A tajně toužící po obdivu. Ani rumem s kolou už jsem to nedohnala. A nerada stojím stranou mimo dění. Tak radši jít spát. HA mě přemlouvá. Ale jsem neoblomná. Tak panáka na rozloučenou. Mohla si mě všímat dřív. Teď už jsem se rozhodla. Loučení. Kluk svědkyně říká - Kdybych tě neviděl před týdnem, jak jsi byla ... (neslyšela jsem, ale preventivně zrudla), tak si myslím, že je to úplně jiná osoba. To víš milej, zlatej, taky byla. Minulý týden jsi měl čest s divoženkou. Jsem často zklamaná. Protože jí mají všichni rádi. Ale bludičku nikdo. Tři hodiny penzionového čučení do stropu. Protože dole zpívaj a hrajou na harmoniku. To jsem mohla klidně ještě pařit.
________________________________________________________________________________________________________________

2.12. Jupí, nemám kocovinu. Aspoň nějaká výhra. Ale jsem nevyspalá. Hromadná snídaně. A cesta domů. Celý den v posteli. Přemáhající únavu. A korekturující R. bakalářku. Už mi z toho picá v hlavě. Ze všech těch sakrálních památek a jejich rekonstrukcí. Rum se semtexem. A rum s kolou. Probrat se z mrtvých. A moje oblíbená půlka bludičky. Žvanící ty svoje pindy. Jak jí vždycky bavilo. - Nechápu, kdy se to stalo. Že se lidstvo nechalo takhle domestifikovat. A naprosto ochočit systémem. Mám to ráda. Když mám upito a zaberu se do svých tisícerých úvah. Koncert Archive. Narvanej Lucerna Music Bar. Pivo. Lehkej pohyb těla. A střídání písniček. Výborných s nudnýma.
________________________________________________________________________________________________________________

tahle scénka mě drží nad vodou :) od 1:00 = celá já :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 danielinama danielinama | Web | 3. prosince 2012 v 12:10 | Reagovat

Zajímavý deník, no bohužel toho máš dost, snad nějak dokážeš zpomalit... Ty zápisky ze svatby, to bych asi nejspíš i já napsala z takové události, mívám na velkých akcích podobné pocity, zvlášť když skoro nikoho neznám (i když jak moc se znáš se svatebčany ty netuším)

2 Channina Channina | Web | 3. prosince 2012 v 14:30 | Reagovat

stay strong :)

3 pavel pavel | Web | 3. prosince 2012 v 17:48 | Reagovat

Ty bez toho stresu asi být nemůžeš. :D

4 Someone Invisible Someone Invisible | E-mail | Web | 4. prosince 2012 v 17:09 | Reagovat

Ber se jako jednu osobu. Ne jako víc. Dokud jsem se rozlišovala, málem mi jeblo. V jednu chvíli si mé osoby začaly i povídat :D To jsem si řekla dost, já jsem já a jsem jedna...
A homeopatik se neboj. Sice je občas těžký všechno dodržovat, jak se berou, jak často, jak dlouho před nebo po jídle, ale nemaj zas takovej účinek, aby se s tebou já nevim, za dvacet minut začal třeba kutálet svět. Já jich vystřídala docela dost a žádný se mnou nesekly :-D

5 Arkadina Arkadina | Web | 5. prosince 2012 v 8:00 | Reagovat

Zkusila sis někdy udělat v práci jednu, jen jednu hodinu, kdy jsi nechala práci na ostatních? Zkus to. Začínáme od maličkostí. Myslím, že to stojí v každé „moudré“ knize. Co je to hrnek s bioregenátorem?
Dobře jsem se vyspala. Důležité. Jsi dobrá. Věta o „vím“ se mi líbí. Kočka má zvrácený smysl pro humor. Bude obrázek kalendáře?
Dobré vědět, že zákazníky nevnímáš. Příště si čočky nechám poslat k vám. Horká čokoláda. Mmm. Jsem ráda, že byl nalezen. Je vidět, že takové knihy nikoho moc netáhnou.
Woolfovou jsem o víkendu potupně vracela. Chtěla jsem ji, ale beletrii jsem nepřečetla žádnou. Přežila jsi ho. Nic horšího se ti už nestane. A právě kvůli tomu vínu jste pojištění. Aspoň pojistku i využijete a nebudete jen dávat peníze pojišťovně. Brzy. Krásná ironie. Ale v podstatě jsi ještě měla spoustu času.
Ano. Jedna z nejvíce rozčilujících. Někdy je třeba si naštvání užít. Věta o jediném je krásná.
Aspoň nějaký klad. Doufám, že R. korektury pořádně ocenil.

6 bludickka bludickka | Web | 5. prosince 2012 v 17:11 | Reagovat

[4]: Já jsem dostala asi pět sáčků a každej mám užívat sedm dní a pak čtrnáct dní pauza. A ředím si je v nějaké lahvičce, se kterou musím bouchat :)

[5]: Ono to moc nejde. Navíc když se to nestačí dnes, musí se to udělat zítra. Tím pádem je jasné, že už do konce týdne se to nestihne a zákazníci budou řvát.
Hrnek s biogenerátorem? :) http://www.prozdravi.cz/lecivy-hrnek-s-biogeneratorem-bily.html
Pár adventních fotek chystám, ale opravdu poskromnu. Totálně nestíhám.
Mě Woolfová láká podle Sebevražd. Takže možná než její psaní by byla zajímavější přímo kniha o ní.
Pojištění? Kvůli vínu? Tak teda nevím, ale šlo to z mojí kapsy.
Za korektury jsem dostala gumový medvídky. No hlavně doufám, že to vůbec odevzdá po třech, nebo kolika, letech :)

7 Vendy Vendy | Web | 6. prosince 2012 v 13:39 | Reagovat

Další hektický týden. Ty se vážně nemáš čas nudit. Ta svatba byla celkem dobrá, mohlo být hůř...
A co ten policajt? Co to mělo být?

8 bludickka bludickka | Web | 11. prosince 2012 v 15:36 | Reagovat

[7]: Fórek no. Oni policajti tenhle mají asi docela v oblibě :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama