Žít vědomě. A pít rakytníkovej čaj

27. ledna 2013 v 19:17 |  Občasník
4. TÝDEN
________________________________________________________________________________________________________________

21.1. Lehnout si na koleje. A pak rychle uskočit. Až uslyším v dálce vlak. I takovýhle věci mě napadaj. Úplně normálně. Jenom v hlavě. Pak zas vstát a jít. A třeba na malou chvíli. Se zase cítit naživu.. To je samá inventůra, korektůra,... Bodejť by mi nešibalo z toho. Co to je? Korektura toho, co prošlo první korekturou? To vypadá na snahu o dokonalost. A totální demotivaci. Je to ještě můj článek? Když z původního znění zůstane padesát procent?
________________________________________________________________________________________________________________

22.1. Poslední dobou si nějak málo uvědomuju. Že žiju. Je to šokující objev. Teď existuje. Vklínilo se mezi to, co nebylo a to, co nebude. A dotýkala bych se. Světa. Prsty a pak dlaněmi. Srdcem či duší. Láskou. Koukala do mraků. A hodiny a hodiny žasla. Nad veškerem. A pak najednou vánek. Zhasne plamínek. Který se nestačil rozhořet. A já chladnu. A topím se v běhu věcí. Které jsem si při hledání smyslu nesmyslně zvolila. Ach. Vzpomínka na léto. Můj cizí dědoušek. Sláva, ještě žije. A já ho neviděla půl roku. Vypadal zchřadle. Je tak fascinující. Teď mi dělá sluníčko noční řidič. Ale děda je nehahraditelnej. Doufám, že ho brzy zas potkám. Nestihla jsem se na něj usmát!
________________________________________________________________________________________________________________

23.1. Narozdíl od některých lidí přemýšlím. Jestli je dobré myslet si to, co si myslím. A tak se láduju. Tollem a Septoletem. A číst o volbách. Jakkoliv je silná má úchylka na staré roztomilé dědoušky, můžu být klidná. Roztomilej a okouzlující není ani jeden. Tudíž si nemusím dělat starosti. Že jinak je to výběr na mašli. A utrácím v papírnictví. Jen proto, abych ty bloky zavřela do krabice. Ale co kdyby je třeba za rok neměli? Kdybych náhodou pak nějakej potřebovala....


________________________________________________________________________________________________________________

24.1. Vařím špagety s brokolicí a co dům dal. Dvě pořádný porce. A musím to sníst. Přece to nevyhodím! Odpolední s MV a MA. MV mi zatím vyhovuje. Zázrak.. na jak dlouho? Ale MA? Už mi zas někdo vadí? Do ničeho se mu nechce. Pracovní poznatek? Kluci jsou o dost chytřejší než holky. Všechno se rychle naučí. Ale pokud nemusí, tak nedělají. A na pracovišti by se měl zakázat facebook. To opravdu nastupující generaci pohltilo a stalo se to vyplněním veškerého volného času? Facebook a lenost? Fenomén dnešní doby? Po odpolední na dva grogy. A poslechnout si o R. nepovedené zkoušce z angličtiny.
________________________________________________________________________________________________________________

25.1. Od rána se cítím nanic. A přebírám klučičí pracovní tempo. Po každém úkonu se posadit. Naštěstí práce je málo. A JU a JD se na jejím vyřízení se mnou rovnoměrně podílejí. A s JU si i chvíli povídáme. A zastane se mě. Když mi chce MA ukrást židli. Když obědvám. Na chvíli domů. A pak do Ouky Douky. Lívance, které určitě nejsou čerstvé. A kešu oříšky. A jen dvě vína za celou dobu. A nenechala jsem se přemluvit na panáka! Jsem dobrá. Taky panáka na cestu domů! Kdo to vymyslel? Mojí zásadou je pít předtím. A ne potom. V Bangu jsem dvakrát vyhrála. Banditi to maj lehčí. To je jasná věc. Stejně ta hra o mně něco vypovídá. Ať jsem v jakémkoliv týmu, vždy spoléhám jen na sebe.
________________________________________________________________________________________________________________

26.1. Odhodlání. Vstát v půl sedmý. Nachcípaná. Olezlá. S mastnými vlasy. Vyrazit na cestu do Brna. R. mi dvakrát řekl, že nemusím. Ale měla jsem opačný pocit. Že je nutné, abych ho podpořila. V kavárně nakonec bylo fajn - Kafec (pro Brňáky, jestli znáte). Snídaňové menu. Mandlová limonáda. Sýrové panini k obědu. Čtení Respektů. Kdybych se necítila fyzicky tak hrozně. Bylo to prima. R. na zkoušce. Která nejspíš dopadla špatně. Poslední zkouška? Asi. Takže celá bakalářka nakonec k ničemu? Hned se chce vrhnout do dalšího studia. Hezké. Ale není někdy lepší praxe? Než jen nevyužitá teorie? Nejen se učit. Nejen sbírat informace. Ale využívat je. Žít jimi. Příliš možností mě ničí. Autobusy Student Agency nabízejí spousty zábavy. Až moc. Cestou tam jsem pospávala za poslechu Šimka. Zpátky nakonec vybral R. film Nula od nuly pojde. Ta písnička je extrémně chytlavá. V metru roztomilej pejsek a oslnivej děda. Kam dřív koukat? Dědovo charisma. Asi mu nebude tolik. Vypadá jak herec. Jack Nicholson, ale hezčí. Sálá z něj jistý tragično a hloubka. Vypadá jako sígr. Jakej asi je? Co zažil? Škoda, že se to nikdy nedozvím. Na večeři. K pití jen grog a jedno pivo. Snažím se zbytečně nepít. Aspoň trochu to omezit. Měla bych. Vzhledem k okolnostem. Že alkohol mi odjakživa chutná. A máti se z něj léčí. Předpoklady pro alkoholismus prostě mám.


________________________________________________________________________________________________________________

27.1. Den v posteli. Stejně bych ho ráda nějak využila. Při tom povalování. Ale když se s R. válíme dva. Tak se mi z toho teplíčka chce akorát spát. Energie stále nedostatkové zboží. A tak vrcholem dne mytí nádobí. Psychická podpora R. při vaření. A podávání surovin na biskupský chlebíček. A film Dej si pohov kámoši. Nějak mi utekla slza. Asi bych si měla nějakýho dědu adoptovat. Nějakýho opuštěnýho. Ten můj má vnoučat dost.
________________________________________________________________________________________________________________

you can't believe it
you didn't mean it
but they saw you do it and they know your name









 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hewkii Hewkii | Web | 27. ledna 2013 v 19:40 | Reagovat

To s těmi kolejemi je zajímavé :)
Já zase, když mám v ruce pistoli, mám občas chuť se střelit... nevím proč, psychologové říkají, že jsou to normální pocity, není to nic patologického...
Psal o tom už G-G Byron.

Špagety s brokolicí... Mno, proti gustu. Ale je to vůbec dobré!?!

Bloky do krabice?
Připomínáš mi mojí slečnu, jednou si koupila tři páry stejných bot - co kdyby se ošoupaly a v obchodě je už neměli... ženská logika, už jsem vzal argumentaci a snahy o pochopení...

Co dělá R. za školu (aspoň fakultu), abych  si mohl udělat obrázek, jestli je lepší prexe nebo studium :)

Song znám :-D (první, který si zde postnula)

2 pavel pavel | Web | 27. ledna 2013 v 20:44 | Reagovat

Jak děláš tu brokolici se špagetami? Taky ji mám rád a snažím se ji dělat na hodně způsobů.

3 Ivet Ivet | Web | 27. ledna 2013 v 20:59 | Reagovat

Rakytníkový čaj neznám, ale znám dobře rakytníkový sirup - výborná věc. Loni mi konečně po 3 měsících přestalo bolet v krku díky němu! Chválím! Jo a ta fotka s kočičkou je úžasná, boží!-:)

4 Ivet Ivet | 27. ledna 2013 v 21:01 | Reagovat

Brokolici se špagetama taky miluju!-:)Zvláštní je, že na netu najdeš výborné recepty na nevšední jídlo!-:))

5 Someone Invisible Someone Invisible | E-mail | Web | 27. ledna 2013 v 22:31 | Reagovat

Brokolice a špagety...Hm... to zní zajímavě... Brokolice je ale nejhezčí zelená. Když zhnědne, je mi jí líto...
Je https://www.youtube.com/watch?v=kjR5bVjIZ8c..... :D
Já ty věci nechci dělat proto, abych měla na o vzpomínat... Jen, aby se děli samovolně...A svým způsobem poslední dobou dělám dost šílených věcí, na které už teď vzpomínám... A za pár let ještě budu. :) (akorát nenávidím, když o mě lidi někde jeví moc velký zájem... Třeba mě objímají atp... Cítím se trapně...A na to nerada vzpomínám :D)

6 Ježurka Ježurka | Web | 28. ledna 2013 v 17:36 | Reagovat

Po přečtení tvého článku mne napadá jediné: Trochu života do toho umírání! Absolutně tu necítím žádnou energii! Ale ta brokolice za to určitě nemůže! Věř, že zase bude líp, protože MUSÍ!

7 Fredy Kruger Fredy Kruger | 28. ledna 2013 v 18:34 | Reagovat

" Jest možné to ?  psi tady kálí,
opilec se tu válí
lehnuv si přímo na chodníku ,
usnuv tam téměř v okamžiku ?? "

... řvou lidé ...... :  " Spí tady celý den "!

Yann  Kulhaffka  probuzen, rozčilen !
" Cítím se nachcípán... olezlý !
těch lidí, co přese mne přelezli !
... mít tady u sebe pistoli !
střelil bych povídám   ... vy voli ;
takové k střelbě mám nutkání !"

" Pozor !  již na bok se naklání !"
( kdos křičí ) :  " Má snahu převalit se !!"

Ano !  již působí brokolice !
... kartáčová  to střela !

" Kdyby to bylo včera ...  šly tady  děti ze školky !"
... " Zmlátit je, - opilé pacholky !"
řvou lidé: ... " To byla by poprava !"

Zastavena jest doprava !

" Kdeť strážníci ??....... vždyť ani nevíme " ......

" Pomáháme a chráníme !
Ten opilec vidět je ...zase už chrně !"

...muž spoután je, -  nakládán opatrně !

8 megiiiii megiiiii | Web | 28. ledna 2013 v 19:45 | Reagovat

Rakytník miluju! :)) rakytníkovej koktejl je naprosto výbornej
Jinak závist že se moc nelíčíš já se nenalíčit tak vypadám jak vyblitý lečo. :D

9 L. L. | Web | 28. ledna 2013 v 20:53 | Reagovat

Moc fajn fotky. Ta druhá ja strašně kouzelná a dokonce i vinětace mi tam nevadí, ale líbí se mi.
Kdyby to šlo, tak ti některé naše dědoušky z odd posílám :-))

10 bludickka bludickka | Web | 29. ledna 2013 v 9:34 | Reagovat

[1]: Ještěže nemám doma pistoli :-D Já musím zase stát daleko od nástupiště, protože mám chuť pod metro skočit. Nebo napít se nějaký chemikálie, když je po ruce. Tak to ti moc děkuju :) Jsem ráda, že nejen nejsem sama, ale že je to normální :-) Sdružená uměnovědná studia. Ale praxi jsem myslela celkově, nejen k jeho oboru.

[2]: Naprosto jednoduše :) Uvařím brokolici, uvařím špagety - Promíchám a poleju omáčkou z cibule, česneku, nivy a smetany :)

[6]: Energie je pro mě nedostatkové zboží. A jsem náladová. Možná za to můžou problémy se štítnou žlázou, kdoví. Každopádně se snažím svůj vrozený pesimismus změnit, ale je to dřina :) Konstruktivním radám se nebráním.

[9]: Jeden by možná stačil :) A kdyby měl barák tak bych se nezlobila :) Jediná úprava fotky je změna na vyšší kontrast. A je to focené z autobusu:)

11 Arkadina Arkadina | Web | 30. ledna 2013 v 11:03 | Reagovat

Kdoví, kolik lidí takovéto věci napadají. Nebo podobné. Toť otázka, jestli je stále tvůj. Teoreticky ano, pokud si stále drží obsahovou stránku.
Ten úsměv je třeba napravit. Žít. Dotýkat se. Je to krásná představa. Ale jen na chvíli. Nelze to pořád. Potom už by to ztratilo své kouzlo.
Utrácení v papírnictví schvaluji. Protože obvykle člověk potřebuje blok a jako na potvoru není žádný v dosahu. Nebo žádný hezký v obchodě. Před pár lety jsem koupila jeden druh ve třech barvách. A ten oranžový letos, jako když najdeš. Oranžová, barva Nízkých zemí.
Špagety s brokolicí. Netuším, jak to jídlo funguje. Vždyť se to nijak nespojí. Vyhazování jídla není špatné. Bylo by zajímavé, kdyby Vám šéf znemožnil přístup na některé webové stránky.
Kešu oříšky. Mňam. No, oříšky obecně. Pěkná zásada. Hezky formulovaná. Asi si budu muset zjistit, co je to bang.
Silné odhodlání. Někdy je praxe opravdu lepší. Ale někdy se to bere jinak. Každé omezení dobré. A v Brně mohlo být dobře.
Když se válí dva, má to své kouzlo. Samotnou mě to baví jen občas. Možná jde adoptovat si seniora.

12 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 31. ledna 2013 v 18:22 | Reagovat

ta kocka v perine je uplne klasika :)

13 L. L. | Web | 6. února 2013 v 23:59 | Reagovat

[10]: Dobře, dám vědět a pošlu poštou :) Šikulka ;)

14 bludickka bludickka | Web | 9. února 2013 v 9:32 | Reagovat

[11]: Špagety s brokolicí se opravdu nespojí :-D S tima stránkama jsme to na šéfa zkoušely, ale prý je to příliš obtížné. Bang je karetní hra. Nastuduj a můžete se k nám s panem letcem připojit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama