Tak díky!

7. února 2013 v 12:01 |  Občasník
5. TÝDEN
________________________________________________________________________________________________________________

28.1. Pozdní vstávání. Relax s R. u Žít vědomě. Polívka v restauraci. Nebo spíš voda z polívky a dva pivní rohlíky. A pivíčko. Jenže v práci už to tak růžový není. MA v sobotu místo v osm otevřel pobočku v deset. Idiot neschopnej. Šéf nařídil změny. Na soboty musí chodit dva. Já s L. musíme být na protisměně. Aby na každý směně byl někdo zodpovědnej. Sotva se u mě projeví nějaká dobrá vlastnost, tak to hned odnesu. Stala se ze mě zástupce vedoucí. To je výhra. Za stejnej plat. Na směnách s klukama, co chodí pozdě a neposlouchaj mě. A hlavně se s L. vůbec neuvidíme. Stěhovala jsem se do Prahy, abych měla blízko kamarádku. A nakonec se uvidíme jednou za měsíc. Jestlipak si aspoň v práci vydobydu nějakej respekt? Ach. To mý nervy zase dostanou zabrat.
________________________________________________________________________________________________________________

29.1. Je to nezvratitelné. Skutečně jsem zástupce. A nemám mít směny s L. Šéf nedá jinak. Hledám na tom pozitiva. Třeba to nakonec přinese něco dobrýho. Snažím se. Ale opět pravidlo 1. Jakmile si řeknu - Dnes nedovolím nikomu a ničemu, aby mě rozhodilo - tím víc věcí a lidí se o to pokouší. V práci přestal fungovat internet. Hned co jsem došla. Nefungoval tedy systém. Celý den. Všechno jsme psali ručně. Navíc kluci neměli inventurní soupis. A bylo toho moc. Nemít vyhlídku dovolený, nevím, nevím. Ale "já a můj tým" jsme to zvládli.
________________________________________________________________________________________________________________

30.1. Celej den sázet včerejší data do počítače. A povídat si s MV. Škoda, že nebudu mít směny s ní. JU opět úkony prokládá pobytem na facebooku. Ale nechce se mi nic řešit. Začíná dovolená. Sláva! Malý pivo v Limonádovým Joeovi. Místě, kde jsme se s R. seznámili. Místě, kde jsem prožila kdovíkolik epizod (jak se vyjádřil R.). Džus v Českým Lvu. A pak už tradá busem. L. hned píše. V práci opět změny. Od dubna nás spojí šéf nejspíš se skladem. Kde má kancelář on a je tam EL. Tak si vážně po tom všem mám hledat novou práci?? V pizzerii. Dvě dvanáctky. Je prima se po nich cítit v náladě. Podarovat babičku. Jsem ráda, že děda měl z meteostanice radost. Snad vážně. A hned se chlubil, že vánoční sudoku, mnou vyrobené, už dolušťuje. A nepochopil funkci stojánku na brejle. Je fajn povídat si s nima. Bez ostatních. Jen s R. Mít je a jejich pozornost jen pro sebe.

________________________________________________________________________________________________________________

31.1. Nechce se mi vstávat. A babi nám hned zas něco vypravuje. A děda se naučil jí zlobit. A je vtipnej. Nějak se mi od nich nechce. Jsem ráda, že si mám s kým popovídat. Ale Kašperské Hory nás čekají. Zastávka v Sušici. Na smaženej květák. A pocourat se městem. Prodávaj levně nemovitosti. Jenže co tady. Ubytování v penzionu Eger. Dva důchodci, co pronajímají horní patro. Chodí v teplákách a do koupelny nám nedali ručníky. Rodinné prostředí. A únava po jídle. Na vycházkový okruh jsme se vyhrabali pozdě Cesta bahnem. Cesta lesem. Vichr. Místy sníh. Kapka grogu. Dlouhej sestup z kopce lesem. Rejštejn. A tma na krku. Přišlo mi to dobrodružný. PŘEDSTAVA hledání turistických značení. Ve tmě. V lese. Náhodou jsme zahlídli autobus. A stihli ho. Byli jsme šťastní. Začlo lejt. Tři čtyři kilometry potmě lesem - to bysme došli ráno. Zmoklí na kost.
________________________________________________________________________________________________________________

1.2. Tentokrát se vyštrachat dřív. Počasí nepřívětivé. Člověk jede na hory.. snowtubing nepostavili, na běžky není sníh. Tak se smířím s chozením. A ono poprchává. A posněžuje. V mokrých botách. Cestou zlatokopů. Rozmoklej sníh podkluzuje. A my šplháme podívat se ke štolám. Osm kilometrů. V zimě celkem náročná trasa. Hlavně ten terén. Cukrárna. A sušení se na pokoji. R. představa ideální dovolené se aspoň jeden den naplnila. Kam na večeři? R. chce něco na úrovni. Hotelovou restauraci. Chvíli se kroutím. Rozcuchaná? To zas budem jako pěst na oko. Radši bývám květina mezi bahnem, než bahno mezi květinami. Kdo platí, ten rozhoduje. Smažák s bramborovou kaší? Co se na tom R. nezdálo? Já si pochutnala. Jen jsem hned při prvním soustu upustila nůž celý od kaše na zem. To by bylo, abych na sebe neupozorňovala.
________________________________________________________________________________________________________________

2.2. Ráno dočítání knížky. - Buď ke mně ohleduplný. Umřel mi Mahen. Definitivně. .. Šup do mokrých bot a hurá do Sušice. A v autobuse se mi chce zvracet. Snad se těhotenství neprojevuje tak rychle? Ba ne. Sotva vidím kachny, nic mi není. Dokoupit další rohlíky. Chci jim házet spravedlivě. To mě baví. A pak čajovna a Elixír harmonie? To jo.. ze čtení mě vyrušovaly řeči u vedlejšího stolu. A kreslení opravdu ve fázi pokusu o kreslení. Na Rovině. Babičky oslava. Vymejšlet, co si dám. Když nemají smažený sýr. Jen jedno pivo, gratulujte. Bratránek JV je opravdu trapnej. Už taaak dlouho. A furt mu všichni nadržujou, hajzlíkovi. Ještěže je tam R. a ségra. Asi moje poslední oslava. Na další už bude máti. A to nesnesu. A nepřijedu. Zastávka u tety doma. Povídání si a trochu fernetu od strejdy. Jsou ideální rodina. Až na toho debila. Proč jsem se nenarodila jim? A hlavně pejsek a kocour. Pes mě skolil hned mezi dveřma. To byla sranda. Na koleni modřina. Chci mazlivý zvířátko!! Schovat všechny starosti do toho chlupatýho kožichu. Nejšťastnější chvilka. Kachny, pes a kocour. Večer ven? Ani se mi nechce. Radši soutěžení s R. ve vědomostních kvízech z časopisu.
________________________________________________________________________________________________________________

3.2. Vybírat se ségrou školu. Spíš učňák. Je asi jen moje starost. Ona si zatím pouští písničky na mobilu. A volá jí máma. A chce mluvit se mnou. Dvakrát po sobě se nezapřu. Nesnáším to! - Proč mi někdy nenapíšeš... Ozvi se někdy.. - Uvidíme! - Jak uvidíme? Snad můžeš napsat sms? - No, uvidíme. (Do prdele s tímhle terorem!!) S R. do cukrárny. Zpropadený město. Najít v poledne otevřenou cukrárnu je náročnější, než jsem čekala. Ani jsem si nepochutnala. Nějak na mě padají představy návratu do práce. - Co budu vařit? Kdy nakoupím? Kdo mě zas v práci naštve? Jak to udělám, abych stihla to a to? Bléé. Na hodinu a půl ke KH. Nesetkala se se mnou jen proto, že je na mateřské? A že se nudí? Jedinej člověk, co stál o setkání se mnou. A když jsem se zkusmo zvedla k odchodu nic nenamítala. Vadí mi ta nejistota. Že se možná pořád jen vnucuju. Nikdo další se mi neozval. Nakonec jsem hodně šťastná, že mám ségru. A že chce, abych sní šla ven. A s jejím klukem. Snad ne proto, že za ní platím. I tak mi to ale prospělo. Dvě čtrnáctečky, mňáám! To by mi šlo. A kupodivu i rozhovor s JK a PB. Máme společný známý. Aspoň se něco dozvím. Pizza do ruky. Fotbálek, kulečník. A pak mít strach z babi. Aby nenadávala, že ségru tahám po hospodách.
________________________________________________________________________________________________________________

Skurvený systém
Vyjebaná vláda

Chleba je drahý

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 hewkii hewkii | 7. února 2013 v 19:13 | Reagovat

Tak gratuluji ke kariérnímu postupu. Ale tyto povýšení jsou k ničemu - žádné výhody, jen starosti.

Song dobrej - takový složitý text! :-D

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 7. února 2013 v 23:34 | Reagovat

Jó, Kašperky, tam taky rád jezdím. Anebo ještě kousek dál, na Vydru :-).

3 amnestie amnestie | Web | 8. února 2013 v 12:13 | Reagovat

Tam je to krásné.
http://medialni.blog.cz/1301/amnestie-naruby-na-nasilne-a-majetkove-trestne-ciny-se-vztahuje-politickych-soudnich-procesu-se-netyka-2013

4 L. L. | Web | 8. února 2013 v 23:54 | Reagovat

Ano, zkus na to koukat pozitivně. Respekt si určitě v té práci získáš :-) S L. mě to mrzí a taky to všechno kolem, ale žádná práce není dokonalá :-) Tak tu pizzu bych si dala :P V neděli budee mít opět Tomášovu domácí :D :-) Už jsou dlouho neměla koupenou pizzu. Vlastní sudoku? To se ti chtělo? :-) Co to je za stojánek, že děda nepochopil.. :-) Ta fotka je pěknáá :)) Jsi to ty s R.?

5 Vendy Vendy | Web | 9. února 2013 v 0:27 | Reagovat

Jediné pozitivní, co na tom je, že získáš zkušenost - a při případném hledání další práce se můžeš ohánět praxí zástupce vedoucího. O stejném platu taktně pomlčíš. (Je to vůbec nějaký dlouhodobý nešvar, jak navalit více práce na člověka a nepřidat mu ani korunu, čert aby to vzal.)
Ale umíš vyhmátnout ve svém životě každou změnu, každou náladu, každou akci.
Grog to jistí.

6 Vendy Vendy | Web | 9. února 2013 v 0:28 | Reagovat

P.S. meteostanice je určitě dobrý dárek. A sudoku též, navíc vlastoručně vyrobené!

7 bludickka bludickka | Web | 9. února 2013 v 9:10 | Reagovat

[4]: R. umí dělat taky výbornou domácí pizzu. Akorát to těsto je kupované :)To sudoku mám na Vánočních fotkách. Je vystříhané z novin a nalepené a vytvořené jako sešit :) Ano, jsme to my dva. Akorát R. to tam moc nesluší, protože se ksichtil, že se nechce fotit.

8 pavel pavel | Web | 10. února 2013 v 16:10 | Reagovat

Koukám, že bez piva nedáš ani ránu. :D
Ale není to pivo na tobě vidět... budeš muset přesedlat na černé. :)

9 Ježurka Ježurka | Web | 10. února 2013 v 18:01 | Reagovat

Je vidět, že máš důvěru, když tě povýšili, tak určitě získáš i ten potřebný respekt, jen tomu taky musíš věřit. Jinak vidím, že sis vše užila jak se patří. Ale pivo - to já opravdu nemusím, ale proč ne, když někomu chutná!

10 Ivet Ivet | Web | 10. února 2013 v 18:49 | Reagovat

Pizza vypadá báječně, já jsem ještě s olivama neměla musí být mňamozní!-:) A pivko si taky dám ráda, obzvlášť když jsem s AP na nějakém dobrém jídle, nebo když si o víkendu uvaříme něco k čemu pivko vyloženě padne!-:)

11 L. L. | Web | 11. února 2013 v 13:49 | Reagovat

[7]: Aha, to těsto jsme si nikdy nekoupili. On se to naučil z netu a pak si to vylepšoval :D Ale vždycky z ní přiberu, co za celý týden shodím :D :/ Joo, už si vzpomínám, já myslela, žes tvořila úplně vlastní ;) Ale sluší, je to taková fajná fotka :-) Jste hezký pár, ale stejně příště určitě ještě hoď nějakou, kde se oba hezky culíte ;)

12 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 12. února 2013 v 0:02 | Reagovat

Pizza s vidlickou a vyjebana vlada ... kam ten svet speje, i kdyz punk v tom je :D

13 Anetka Anetka | E-mail | Web | 14. října 2015 v 11:21 | Reagovat

Kariéra se buduje postupně a co se týče peněz, potřebovala bych více, ale to až od příštího roku mi umožní. Takže teď na Vánoce zkusím půjčku - sms půjčka http://smspujcka-ihned.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama