Kdybych byla muž, chtěla bych být opravář. Nebo Nezval.

15. dubna 2013 v 13:34 |  Občasník

15. TÝDEN
________________________________________________________________________________________________________________

8.4. Neholím si nohy. Nemyju si hlavu. Nevařím. Jím nahodile. Zuby si čistím nahodile. Nemyju nádobí. Neperu. Nežehlím. Nečešu se. Nepřevlíkám se. Zajímám se jen o blogování, seriál Will a Grace a urologickej čaj.

________________________________________________________________________________________________________________

9.4. Využívám volna k hledání nového zaměstnání. Tolik hodin na pracovních serverech. A pět poslaných životopisů. A jen jedno místo, kam bych se chtěla jít podívat na pohovor. Čtu Mindfuck. Konečně jsem se prokousala k zajímavé kapitole. A taky Z mého života (Nezvalova) - R. před spaním. Když čtu nahlas, neztrácím tolik pozornost.
________________________________________________________________________________________________________________

10.4. Když ze sebe chci konečně udělat člověka, neteče teplá voda. Netopí se. Že mě to překvapuje. Konečně jsem se přinutila vyžehlit poslední vyprané prádlo. A napsat dopis N.


________________________________________________________________________________________________________________

11.4. Kontrola u doktorky. Hurá, ještě do středy klid od práce. Protože jsme skeptičtí, pozvali jsme jiného opraváře. Přímo z Beko servisu. Byl ochotný, bez pochyby. Vyměnil tři závadové součástky. Zvláštní. Každý opravář najde jiné chyby. A stejně prý musí vyměnit elektroniku. Která se musí dovézt z Turecka. Takže možná další tři týdny bez praní. A oprava i s tím minulým celkem za tři a půl tisíce? Stejně žádnýmu opraváři nevěřím.
________________________________________________________________________________________________________________

12.4. Probouzím divoženku. Aby si trochu zazlobila. Jentak lehce, decentně. Jako se to teprve učí. Jít za neschopenku. Trocha adrenalinu jako ve školních časech. Tehdy mě to stresovalo míň. Jestli někoho potkám. A jestli se to provalí. Možná proto, že se to stalo rutinou. Výlet do Plzně. V kavárně Kačaba. Chuť na všechno. Nejdřív na pohár. A pak na hranolky. V čajovně. Jen já a A. a vzpomínání. Škoda, že vzpomínky mizí. Vlastně jsme měly v životě hodně štěstí. Obzvlášť já. Už jsem mohla být tolikrát mrtvá. Kdybych byla nějaká Petra V. Kterou propírají média. Co jsme se toho napáchaly. Někdy se strachem a někdy s lhostejností, jen jako útěk z reality. Někdy s radostí z vybočení z všednodennosti. Jasmínovej čaj. Má uklidnit. A smrdí jako chcanky (pardon). Míchání s A. s pozvbuzujícím puerhem. Chtěla bych být zase někdy spontánní. Silně spontánní. Moje jediná spontánnost - tady mají vodku se semtexem v akci! Tak jednoho. Spontánně! Třebaže jsem říkala, že budu pít maximálně pivo. Když si frčím na antibiotikách. Pivo. Skoro čtyři piva. Chce se mi z nich zvracet. Ale náladu mám prima. Ne moc a ne málo. Akorát prosedět Fialky a sbírat sílu na Zónu A. Miluju ten punkovej rytmus, ve kterém mi buší srdce. Už se mi zase roztahujou koutky úst. Zpívám a pařím. Hezky v polovině parketu. Kousek od zdi. Necítím se divoce. Necítím se jako hvězda. Je mi... svobodně. A zase chci, aby to neskončilo. I když tělo je unavené. A hned po koncertě domů? Skoro, skoro...
________________________________________________________________________________________________________________

13.4. Zase ty stavy. Br. Děsivá neuchopitelnost některých pocitů a situací. Snaha nechtít pochopit. Popírat a modlit se. Aby se to samo vytratilo. Žaludek mi bouří. Jak léčit kocovinu bez alkoholu? Kolou? No, možná. Ale nacpat do sebe před 11 hodinou oběd, je nereálné. Únava, ale pocity dobré. Doma ležení, relax, film a Nezval. Tak přecijen jsou antibiotika na něco dobrý. Abych z nich měla mykózu. Z bláta do louže ta dnešní medicína.

________________________________________________________________________________________________________________

14.4. Prima odpočinkově akční den. Ráno čtu Nezvala. Čteme. Tolik mě to baví. Mohla bych číst celý den. Když mě R. poslouchá. (Trochu z donucení poslouchá.) Číst nahlas, znamená víc se soustředit. Číst někomu, znamená dělit se o prožitek. Pokračujeme se cvičebnicí tvůrčího psaní. Jen tak. Pro nové úhly pohledu. R. mě učí kreslit skicy. Jablko, ořech, cibule, hrnek a miska. Možná to trochu učí i sebe. Koukáme na Bezva vejška. Relaxační pubertální komedie. Ale funguje to. Děláme skořicový moučník. Který se podivuhodně vyboulil vprostředku dortové formy. A před spaním zase čtu. Četla bych dorána. Kdybych měla posluchače. Mám novou lásku. Nezvala. Mahenova pozice je neohrozitelná. Ale Nezval? Chtěla bych se umět dívat na svět jeho očima. Neuvěřitelné pozorovací schopnosti. Já chodím ponořena do sebe. On chodil ponořen do celého světa kolem sebe. Jeho psaní by mě až vypudilo ven. Na noční procházky Prahou. Dovede dát všedním okamžikům takové kouzlo. S takovým citem se vyjadřuje o svých přátelích. O jejich schopnostech. Nezávidí, nesrovnává se. A přesto nebo proto dokáže ocenit sám sebe. Další fascinující osobnost. Miluju životopisy! A chybí mně lidé, kteří by byli trochu jako on. Trochu jako studna ukrývající ve svém nitru spousty pokladů. Chybí mně jejich poznávání. Chybí mně prolínání a dávání nového smyslu vzájemně svým životům. Duše existuje. Když se začtu, cítím v těch místech teplo.
________________________________________________________________________________________________________________

Nebuď hlúpa, začni chodiť so mnou
Čo necítiš, srdce mi horí ohňom






 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 15. dubna 2013 v 13:56 | Reagovat

Jojo, u nás netekla voda zase studená. Jen asi pět minut jakási tmavě hnědá páchnoucí tekutina....
Přeju úspěch se sháněním práce. Snad najdeš nějakou dobrou, dle tvých představ :)

2 Vendy Vendy | Web | 15. dubna 2013 v 14:33 | Reagovat

Ty sis teda dala, s tím piviskem. Ale už je to pryč, krize zažehnaná. Porucha pračka? Moje noční můra,musím třikrát zaklepat. A jaktože neteče teplá voda, i když se netopí, tak snad kotel na ohřev vody by měl fungovat. Je to bordel, tohleto...
Ale hlavně že je ti líp. A fotka micinky nemá chybu. Klidně ty fotky kočičí můžeš přidávat do každého článku, je fotogenická. .-)

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 15. dubna 2013 v 19:21 | Reagovat

I já bych si byl klidně Nezvalem, leč - prosím - výhradně předválečným :-)

4 *AnetWolfLun* *AnetWolfLun* | E-mail | Web | 15. dubna 2013 v 19:52 | Reagovat

ta fotka kočičký :)

5 mengano mengano | E-mail | Web | 16. dubna 2013 v 12:34 | Reagovat

[3]: Ano, s tím velmi souhlasím:)

Kočka je opravdu převelice fotogenická. A kouká jako malý čert:)

6 hewkii hewkii | Web | 16. dubna 2013 v 19:20 | Reagovat

Pěkné, hlavně poslední den...
"Číst někomu, znamená dělit se o prožitek." moc hezky řečeno :-)

Konečně týden aspoň trochu optimistický

7 Šukatérka Šukatérka | Web | 16. dubna 2013 v 22:58 | Reagovat

Přesně vystihuješ některé mé pocity a zážitky ze života. Zákon schválnosti anebo se nám do něčeho prostě nechce.

8 doDina doDina | Web | 17. dubna 2013 v 0:51 | Reagovat

Dala bych království za to, kdyby mi někdo předčítal o Nezvalovi!

9 bludickka bludickka | Web | 17. dubna 2013 v 16:25 | Reagovat

[1]: V tomhle směru se nějak nemůžu zbavit pesimismu...

[2]: někde se stala nějaká havárie něčeho :) Semtam se to stane a pak nám nejde ani teplo ani teplá voda. Jak to funguje, tomu nerozumím :)

[6]: Ten minulý byl taky. Ono je všechno hned barevnější, když člověka někdo každej den nevytáčí a má klid a pohodu domova, namísto pracovního stresu.

[8]: Já bych za to ani nic nechtěla :) Možná tak maximálně nějakou lahvinku, teď, když už můžu :)

10 Wallop Wallop | Web | 17. dubna 2013 v 19:40 | Reagovat

životopisy jsou skvělý, když je ta osoba zajímavá tak to snad ani nemůže bejt jiný

11 doDina doDina | Web | 18. dubna 2013 v 1:03 | Reagovat

[9]: to zní jako nabídka! :)

12 Ježurka Ježurka | Web | 18. dubna 2013 v 17:26 | Reagovat

Musíš věřit, že bude zase líp, ne? Ta kočička se na svět kouká docela dobře!

13 misschien misschien | Web | 19. dubna 2013 v 8:14 | Reagovat

Také jsem se pokoušela číst nahlas před spaním. Ale Bergson byl po pěti minutách vypískán. Holt ne každému se včely a mravenci líbí. Gratulace k žehlení. Nám se tento týden také zadařilo na tomto poli.
Dnešní medicína. Hlavně dobře číst příbalové letáky, s nadhledem a vědomím, že to se mně nemůže stát.
Nezval mi připomíná osobnost z Bergsona. Ta, která má schopnost probudit ostatní svým příkladem. Začít milovat lidstvo prý nejde postupným rozšiřováním pocitu (rodina->přátelé>vlast>kontinent>svět) ale je nutno to udělat jakýmsi skokem až daleko za lidstvo a tím způsobem to obsáhnout. Možná inspiruje k tomu. Jo, ta kočka je dobrá. Barva a uspořádání objektů na fotce.

14 bludickka bludickka | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 8:31 | Reagovat

[11]: proč by ne :) Ale s Nezvalem už jsem v polovině. To by bylo lepší něco od začátku. Chystám se sehnat Adresát Jiří Mahen, Dvacet šest krásných let od Vančurový a Deníky Virginie Woolfový. Tak třeba něco z toho...

[12]: Posledních čtrnáct dní bylo optimistických. Tenhle týden tak rozhodně vnímám. Ale dívat se do budoucnosti optimisticky zatím neumím. Jedinej důvod je, že bych to pak měla jednodušší. Ale od malička jsem byla pesimista a byla jsem k tomu i tak vychovávaná, takže je hrozně těžký s tím přestat. Rozhodně těžší než třeba přestat kouřit.

15 bludickka bludickka | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 8:34 | Reagovat

[13]: Mně by stačilo mít ráda šéfa a kolegy, se zbytkem lidstva nemám zas takový problém :)

16 vivienne vivienne | Web | 19. dubna 2013 v 21:28 | Reagovat

tak ty jsi navštívila Plzeň ? :-) tam se vyskytuji často :-)
čtení nahlas sem si taky docela oblíbila, ale není tu nidko kdo by poslouchal :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama