Fuj na mě! Jen žeru, chlastám a nakupuju!

29. července 2013 v 18:24

30. TÝDEN
________________________________________________________________________________________________________________

22.7. Začít den příjemně. Věřit, že vše se zvládne. A otočí k dobrému. Cítím se důležitá. Když vypisuju všechny ty papíry pro brigádnici. Dpp, hmotku, dotazník. Delám novou docházku. Zbytečně plaší. Přitom je šikovná. Ale jen na dva dny. Pak bude na dva dny jiná nová. A na pátek novej. Úlet. Tisíc papírování a zaučování. Chci oslavit den posezením na zahrádce. Místní. Kde jsme ještě neseděli. Hmmm a výbornej grilovanej hermelínek. S česnekem a brusinkama.

________________________________________________________________________________________________________________

23.7. Potřebovala bys minimálně na týden poslat na vykrmení do mekáče. Aspoň, že máš zadek. Na ten se dá koukat. - Je vidět, jaký starosti trápí mé kolegy v práci. Parkové zašívání a přemýšlení nad nenaplněným životem. Co se mnou? Ani dva nanuky nepomůžou. Až dokument Běloruský sen. Zase na grilovaný hermelínek. Obsluha asi třináctiletej bloňdák. A R. si neodpustí řeči. Asi jako že jsem z něj celá pryč. Ach. Představy o romantice definitivně končí hádkou o úklidu kuchyně. Pod pojmem velký úklid si rozhodně nepředstavuju umytí nádobí. Byť je ho hromada. Copak je to tak nepochopitelné? Že si nalhávám, že když každá věc bude mít své místo, promítne se pořádek i do mé hlavy? Třeba. Aspoň že nepřestávám doufat.

________________________________________________________________________________________________________________

24.7. Tisíckrát jim můžu říkat, aby ty krabice rozřezávali. Klidně milionkrát. Nechají všechno, jak jim to z ruky vypadne. Je to vůbec možný? Ani nedovedou dát sáček do odpadkovýho koše. Šílím vzteky. Nemít směnu s MV, tak už mě vezou. Náročná šichta. Obzvlášť v takovým hicu. V debilním triku. Zas bych objímala řidiče. Škoda že člověk nedokáže být opravdu spontánní. A dělat věci bez rozumu. Nerozumně. A nestydět se. Objímat, protože zrovna chci. Co kdyby nechtěl on? Proč by jako nechtěl? V jeho věku? Nejspíš i jeho dcera by mohla být starší jak já. Nedokážu se chovat přirozeně. Smutné. Ale přirozenost je víc než bláznivá. Irské pokušení mě zklamalo. Neteče voda, tak mají zavřeno. Bloudění a další stejný výsledek. Nakonec jsem se stejně dočkala. V půl desátý vanilková zmrzka s horkýma malinama a šlehačkou. Žiju jenom pro jídlo. A ještě bych chtěla, aby mi ho připravoval někdo jinej. Taky smutné. Prý to tak má hodně chlapů. Ale žijou hlavně pro sex. Prej aspoň takovou starost já nemám. Tvrdí R. Cítím se ménněcenná. Co jsem za druh, zřejmě už vyhynulej? Nebo spíš ještě nevzniklej?
________________________________________________________________________________________________________________

25.7. Supervizorka je u nás celý den. Asi na pozorování. Zajímala by mě její pracovní náplň. Facebook v ní asi hraje velkou roli. Jak jinak si to vysvětlit. Že se několikrát uvelebovala. Jen aby byla v pozici, abych ji neviděla na počítač. I tak jsem jí jednou přistihla. Špiónění mi jde. Mám dohlížet, aby se myly parapety a kachličky před pobočkou. Zasmála jsem se. Nejen vnitřně. Asi jí to šokovalo. Moje vysvětlení, že po nikom douklízet nebudu. Že jim to stačí říct? Ta holka je vážně naivní. Je poznat, že je mladší než já. A nezkušená. I tak jsem jí odešla o něco dřív. Do Möbelixu. Už jsem dlouho nikde nebloudila. A to tam jsou jen dvě patra. Inzerovaný povlečení opravu nebylo podle mých představ. Co to dnes vyrábějí? Nebo naopak, kolik to proboha stojí, když už je to není úplnej šunt? Aspoň jsem koupila krytou štětku. Aby kocour směl na záchod. Líbilo se mi toho víc. Něco smělo i do nákupní tašky. Dvě deky. Taková ta mazlicí. A pak ta na ven. S nákupem jsem se nesla jako princezna. Jsem hnusná materialistka. Stejně zbožňuju ten pocit. Že s novou věcí začne novej život. S novou štětkou a novým domestosem nebudu muset na záchodě vůbec přiložit ruce k dílu. A na nové dece zažiju spoustu romantických okamžiků. Nové věci prostě dávají nové iluze. A to je nejvíc, co si můžu přát. Kočour u veterináře. Tentokrát na odčervení. V parčíku s dekou jen na chvíli. Zase útoky komárů. A kupodivu i chladno a rychlešero.
________________________________________________________________________________________________________________

26.7. Ani chvíli na sluníčku. Co to? Až příliš málo času. A příliš moc parna. V práci s LJ a brigádníkem. A se spoustou restů. Co mi zanechala ranní směna. A řešit docházku. A řešit chyby ve vyúčtování. Kterých se dopustila supervizorka. Asi toho má moc, haha. Hektické. Za odměnu dvě piva na terásce.

________________________________________________________________________________________________________________

27.7. Už ráno v práci vedro k padnutí. Zásoba tří pracovních triček je skutečně málo. Nabízela jsem hromadné praní. Ale trochu se všichni zdráhají. Asi ze strachu. Že budu čenichat, jak moc jsou propocené. Zase do Möbelixu. Pro lis na citrony, atd. Konzumente! Kvůli tobě je nadvýroba. Kvůli tobě tejrají planetu.Trochu mi picá v hlavičce. Dělám citronádu, peru trika. Moje a LJ, který se nakonec podvolil. Dát do kupy všechny ty staré dopisy je práce na x let. Film Mistr v Oku. Se nám celkem líbil. NÁM, Nám, nám??? Stejně je Oko nejlepší kino. Říkám to pokaždý, když tam jsme. Pizza v Einsteinu. Zdolaní vedrem. Přemlouvám R. na Swimmingpool. Koktejl. Na dva. Nepijeme ho jako romantici. Protože R. pije jako kůň. A já jsem lakomá.

________________________________________________________________________________________________________________

28.7. Povalujem se a muckáme. A plácáme po bytě jako dvě mrtvoly. Co dělat, když je na sluníčku 47? U bazénu jsou určitě všichni. A já nemám ráda všechny. Obzvlášť na jednom místě. Den utíká bezprizorně, ani nevím jak. A nedaří se mi ho zkrotit. Vyrábíme peněženku z krabice od džusu. Ekologické, nepoužitelné, voňavé, roztomilé. Snad mě to spasí. Mé möbelixové hříchy. Vyrábí jí teda spíš R. Je taaak šikovnej! Bolí mě močák. Piju víno a poslouchám Cata Stevense. Abych trochu otupěla. A hezky se na něj dívá! I v osm večer na dece je vedro a tuny komárů nás opět nenechají dočíst ani jednu kapitolu Duška.
________________________________________________________________________________________________________________

Trouble
Oh trouble move from me
I have paid my debt
Now won't you leave me in my misery

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 29. července 2013 v 19:38 | Reagovat

Krásněj kocour a je vidět že je v tvém klíně dobře.
Já pro ženy naopak vařím rád a ony se i rády nechají mnou krmit. Ty komáři mne taky štvou protože na noc musím tady zavírat okna.

2 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 29. července 2013 v 20:22 | Reagovat

1. Moc děkuji za návštěvu a komentář na mém blogu :)
2. Nádherný kocour!
3. Opravdu velmi dlouhé a náročné čtení, ale poctivě jsem to přečetla celé! :-)
4. Supervizorka je asi fakt číslo.. :D :-)

3 Hani | bevintage.blog.cz Hani | bevintage.blog.cz | Web | 29. července 2013 v 21:11 | Reagovat

Jůů ten kocourek je krásný. :)
Myslím, že špiónovat Supervizorku by mne bavilo. Protože co nesmíš, to nejvíce chceš dělat. :D A zvlášť na facebooku.. :D
To horko je fakt strašný. Ale alespoň už jsou ohřáté nádrže (myslím ty vodní.. :D) a může se k vodě. :)

4 L. L. | Web | 30. července 2013 v 1:41 | Reagovat

:-)))

5 Ježurka Ježurka | Web | 30. července 2013 v 17:40 | Reagovat

V těch vedrech je to asi horší pro všechny, ale zase bude líp. Podívej se na tu kočičku, je spokojená a evidentně se jí u tebe líbí!

6 Someone Invisible Someone Invisible | E-mail | Web | 30. července 2013 v 23:38 | Reagovat

Taky připojuju, že kočka je roztomilá :D
Horko je strašný. Já teď nemůžu dejchat a častějc omdlívám.. Ten močák... Nemůže to bejt v pořádku, co? :( Ale snad to bude brzo lepší... :)

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 30. července 2013 v 23:44 | Reagovat

Supervizorku chápu; vždycky je sympatické, když zjistíš, že někdo druhý, kdo by měl být bůhvíco, má úplně normální lidský zájmy :-).

8 bludickka bludickka | 31. července 2013 v 9:27 | Reagovat

[6]: Už tomu moc nevěřím. Samo od sebe těžko a mám pocit, že už jsem zkusila skoro všechno.

[7]: Mně to sympatické tedy není. Obzvlášť když mi přikazuje někdo, kdo byl ještě nedávno akorát brigádník a o tý práci toho ví míň než já. Flákat na fb se umí každej, to ve mně respekt nevyvolá, ba naopak.

9 Someone Invisible Someone Invisible | E-mail | Web | 1. srpna 2013 v 0:36 | Reagovat

[8]: :( Musí to bejt lepší, ach jo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama