Každej den chci začít znovu. A úplně jinak

28. května 2014 v 20:45 |  Občasník
21. TÝDEN
________________________________________________________________________________________________________________
19.5. Pondělky jsou cestovně neúspěšné. Vlak prý bude čekat deset minut. A nakonec stejně musím přejít na metro. A zase v práci o dvacet minut později. JKv je celé dopoledne u doktora s nohou. A tak pracuju, jako o život. Když mám konečně ticho. I tak mám stále větší problém s koncentrací. Připomínám se vedoucí. Že mi skončila zkušebka. A že chci zvýšit plat. Tisícikoruna by prý byl zázrak. Cože? Tohle asi dlouho nepůjde. Vlakctitel. Zdraví a stojí nade mnou. A domáhá se, abysme mu udělali místo. Tak jsem zas na trní z případného trapného rozhovoru. Hypnotizuju mobil, který se jako vždy neustále zasekává. Neptá se na nic. Díkybohu. Nemám ráda nemožnost útěku. Mám melancholickou náladu. A hroznou touhu. Jít do cizího domu, do cizího bytu. Půjčit si na chvíli cizí život.

________________________________________________________________________________________________________________

20.5. Kraťasy, tílko, mikina. A není mi zima. Takové příjemné lehko. Brouzdám se vlhkou trávou, sluníčko mě šimrá na tváři. Jdu na vlak. Vší tou krásou kolem a se vší tou krásou uvnitř. A culím se na cizí mimina. Protože se culí nazpátek. A nic neočekávají. Usmívat se na holky jde hůř. Zatím pořád trochu blok. V knížce jsem už u dvanáctého dne. A budu se k ní pravidelně vracet i nadále. Leni, pořiď si jí, doporučuju. Sice je určená hlavně neurotikům. Ale myslím, že by se líbila. Večer jsem zase trochu nervózní. Že toho mám nad hlavu a výsledky všech činností neuspokojivé. Žádat na poslední chvíli distrubotora o foto k recenzi a vytvářet seznam kinotipů. Na poslední chvíli opět vinou nespolehlivosti druhých.
________________________________________________________________________________________________________________

21.5. Informační exploze mně dává zabrat. Vybrat si telefon. Když si ho nemůžu vyzkoušet. Ale můžu si přečíst tisíce protichůdných hodnocení a fakta, která mi nic osahatelného nesdělí. A pak řešit, jakým způsobem ho koupit. Teprv teď zjišťuju, že by měl být určen pro českou distribuci. Tak to asi nebude tak levné, jak jsem chtěla. Proklikávání. A pak najednou. Sleva 500, když koupíte do dvou hodin. A doprava zdarma. Hurá. Ušetřila jsem si dobu rozhodování nad barvou. A nad vším ostatním. Marná byla má odvaha připomenout se o zvýšení platu. Náš mladý šéf, trpící schizofrenií, prý zrovna nemá dobré období. A dlouholeté zaměstnance nabádá, aby si hledali nová místa. Prý chystá personální převrat. Že bych šla zase první? Místo přidání vyhazov? Už tu jednou bylo. Však on vychladne. Ale co moje z ruky do huby? Obzvlášť když ždímu úspory. Jedeme se podívat do obchoďáku po závěsech. A světe div se, jsou z toho boty. Opět přemýšlím, jestli existuje zboží, které má potenciál mě oslnit. Něčím jiným než cenou. Dělám značné kompromisy oproti svým představám. Závěsy objednáváme přes internet. A já jsem spokojená s dosažením cíle, i přes ten ukrčenej kousek pocitu, že si vybírám z věcí, co jsou nejlevnější a aspoň trochu přijatelné. A vnitřně cítím, že to nejsou správná měřítka.
________________________________________________________________________________________________________________

22.5. Někdo shání práci půl roku a někdo prostě jen luskne. Luskne v Mladý Boleslavi. Zírám. Celkem slušná pozice. Pracovní doba, pro kterou bych vraždila. Plat srovnatelný s tou mou mizérií. Ale na malém městě. Zajímalo by mě, co dělám špatně. Zajímalo by mě to tak silně, až zapomenu vystoupit z tramvaje. Proč jsem si myslela, že házení lítajícím talířem se podobá sportu? A že by mohlo mít za následek nějaké ty endorfiny. Moc nechápu, jaký to má smysl. A naláda předtím i potom stále stejná. Ne zrovna ideální. Proč mi je na Letenské pláni pokaždé nedobře? Večer konečně dostávám do ruky novej telefon. V půl jedenáctý se novým kouskům už moc nenaučím.
________________________________________________________________________________________________________________

23.5. Asi budu nějakou dobu fungovat na dvou telefonech. Není to jentak. Chce to cvik. A bádání. Ještě do starýho telefonu si nahrávám autosugesce. Stejně se člověk nejdřív rozptyluje svým hlasem. Až bude příležitost, hodlám si namluvit luxusní optimistickej záznam. A proč ne? Spolu s každovečerní relaxačně-dýchací nahrávkou, ze mě bude brzy novej člověk. Přes louže do Einsteinu. Strašlivě se unavit dvěma pivama. Proč mám v kostele vzdycky chuť hřešit? Zima a únava. Ale zpívají hezky. A jeden věřící má srdceryvný výklad. Jak jen dokáže věřit tomu, co říká? Ve vaně se konečně dostávám k Útěkům. Zaujatě a se strachem, abych je neutopila. Zatímco kocour dělá vše pro to, aby se mohl koupat se mnou.


________________________________________________________________________________________________________________

24.5. Od rána jsem posedlá pozitivní autosugescí. Sepisuju si větičky. A pak si je namlouvám do mobilu. Vylepšuju. Přestávám analyzovat svůj hlas. Zase unavená z ničeho. S L. na Parukářku. Lidi na Žižkově jsou šílení. Vymýšlíme stížnost. Pomáhám L. s motivačním dopisem. Namlouvat jí ho do telefonu. Už jsem v tom profík. A člověk se cejtí důležitě. Pijeme jablíčko. Chuť těch hodně starých časů. Ale moc to nefunguje. Můj kousek světa ve vlaku. Pít, poslouchat a dívat se z okna. V Bažině. Už od začátku vím, že se L. bude nudit. Nudí. Ale netahá mě domů. Fotbálky a SI. A kapela, co se mi líbí a na netu se nedá najít. A bordel v hlavě. Znovuobjevenej. Píšu si.
________________________________________________________________________________________________________________

25.5. Zlámaná rána a psychostavy. A zlatíčko R., co mi skočí pro vyprošťováka. A uvaří smetanovou česnečku. A pak už jsem fit. Koukám na videorecenze svého telefonu. A snažím se připravit ho na denní používání. Chvíli to potrvá, ale základy mám. A pak R. a naše rozdílnosti. Do parku se mnou nakonec jde. Ale každých pět minut posouváme deku. Aby on byl ve stínu a já na sluníčku. Vybíráme dovolenou, která bude dalším vnitřně usmlouvaným kompromisem. Totéž film. Jak už bývá tradicí, u R. vybraného filmu po půl hodině usnu. Tuhá z trojky Doby ledové.
________________________________________________________________________________________________________________

Nic není jako dřív
Nic není jak bejvávalo
Nic není jako dřív
To se nám to mívávalo
Nic není jako dřív
Ačkoli máš všechno co jsi vždycky chtěla
Nic není jako dřív
Ačkoli drobná paralela by tu byla
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | 29. května 2014 v 9:07 | Reagovat

Ta práce v Mladý Boleslavi... ti unikla, jestli jsem dobře pochopila. I když nevím, jak je to daleko od vás, jestli bys tam mohla dojíždět nebo ne. Ale hledej dál, ať můžeš z toho místa časem vypadnout, zázraky se občas stávají.
Moc mě pobavila ta hláška s kocourem, který ti leze do vany.
Rozhovory jsou dobrý počteníčko, zdá se :-)
Smetanová česnečka? To je nějaký vylepšovák!

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 30. května 2014 v 0:34 | Reagovat

Vidíš, půjčovna cizích životů, to by nebyl špatný námět! Přes den jeden tarif, na noc druhý, ale nejčastěji se stejně půjčuje na 24 hodin. A na celý víkend je speciální sleva...

3 stuprum stuprum | Web | 30. května 2014 v 10:45 | Reagovat

Teď nedávno proběhla noc kostelů, tak jsem zpíval žalmy a balil katoličky na stigmata (oděrky na rukou). :D

4 Doma Doma | Web | 30. května 2014 v 13:03 | Reagovat

Takže s tou Mladou Boleslaví nic? Nechápu, dneska v těch pracích s lidmi mávají jak chtějí, připadá mi, že neexistují žádné práva. (Možná mi to jenom nepřipadá, ale je to tak.)

5 bludickka bludickka | E-mail | Web | 30. května 2014 v 16:31 | Reagovat

[1]:, [4]: asi doslo k nepochopeni, ale praci v MB sehnala L. Ja si nic nehledam.

6 Beatricia Beatricia | Web | 30. května 2014 v 17:19 | Reagovat

Prožívám s tebou a dobře chápu tu anabázi za botami. Tak ti konečně mohu gratulovat. Když jsi to nejméně čekala, tak se boty objevily. Tak je to ale se vším. Když se za něčím pachtíme, tak nám to uniká, ale náhoda nám přihraje to, jsme už vzdali.
Užij si nové botičky ve zdraví a radosti.☼☼☼

7 Sugr Sugr | Web | 1. června 2014 v 17:53 | Reagovat

"Půjčit si na chvilku cizí život." Hm, to by nebylo špatné Bludičko, ale to by asi chtěl každý... Jen, jaký cizí si vybrat, kdy ho pak vrátit? :-)

8 L. L. | Web | 2. června 2014 v 0:03 | Reagovat

Držím palce, ať ti to s tím navýšením platu výjde a abys to na výplatě poznala :) Jak si našel šéf s takovou DG tuhle funkci?
S tím telefonem jsi měla štěstíčko :-) Taky bych chtěla/potřebovala nový.. prozradíš mi, jaký sis koupila?
Knížku si koupím. Minulý měsíc jsem objednávala tři knížky (ale neměly s touto tématikou nic společného) a už se koukám po dalších. Škoda, že nestojí  tak 50,-
Co je vlastně to jablíčko?

9 Ježurka Ježurka | Web | 2. června 2014 v 16:55 | Reagovat

Zdá se mi to, nebo se u tebe stav pomalu ale jistě zlepšuje? Určitě ano. A "Půjčovna životů" to je zajímavé téma. Ale bohužel jen ve fantazii.

10 bludickka bludickka | E-mail | Web | 2. června 2014 v 20:18 | Reagovat

[8]: Navýšení platu v nejbližší době nepřichází v úvahu. Mladej šéf zdědil firmu po starým - tátovi (kterej tedy ještě pracuje). Koupila jsem si tenhle
http://mobilni-telefony.heureka.cz/lg-p710-optimus-l7-ii/
Jsem zvědavá, jak se ti bude knížka líbit :) Snad ti pomůže cítit se líp :)
Jablíčko je třeba tohle
http://www.bozkov.cz/produkty/#/bozkov-jablko
nebo prostě takovýhle slaďoučký patnáctiprocentní pitíčko od jiný firmy :)

11 Bev Bev | E-mail | Web | 3. června 2014 v 7:25 | Reagovat

Taky si každý den říkám, že začnu úplně jinak a večer konstatuji, že jedu ve svých vyježděných kolejích. :D Moc přeju, aby relaxačně dýchací nahrávka byla co neúspěšnější a navodila libé pocity. Taky zdravím kočičáky, zvlášť toho vodomilného.:)
Tuhle písničku od Chinaski mám moc ráda.

12 L. L. | Web | 10. června 2014 v 23:32 | Reagovat

[10]: Hnusáci hnusní :( U nás taky na hovno.. naslibovali, že nám vrátí odměny a že nás to výjde líp, když si založíme životko v práci a ono nic! Ještěže jsem si ho kvůli tomu nezakládala. Grr!!
Teď by mi pomohlo vyhodit pár lidí z práce na jinou planetu (místo čtení knížky)!
Ok, už jsem v pohodě :D Alkoholový zaostalec, to mě mohlo napadnout hned :P
Mobil se mi líbí, asi si v brzké době udělám radost :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama