Deník 24.6.2001 - 26.6.2001

15. června 2014 v 12:28 |  Ze starých deníků
24.6.2001 neděle
No tak jsem se spletla. Ono je fakt, že na tom dost záleží. Začnu popořadě. Na sobotu jsem byla domluvená s A. Měla se sejít ještě s nějakým "svým" vojákem Karlem. Sraz jsme měly u nás v půl devátý. Jenže odpoledne mě volal Radek, že se prej nudí a nemá s kým kam jít. No prostě jsme se domluvili, že půjde s náma. Setkat sme se měli na Střele. Jenže on k nám přišel domů a to asi teprv před osmou. Takže sem ho pozvala dál, a všechno bylo docela v pohodě. Seznámil se s naší rodinkou, no a jinak jsme se normálně bavili.

A. samozřejmě přišla o hodinu pozdějc. Ale zapomněla si věci - všechno - v autě svý mámy. Tak jsme jí zkoušeli sehnat po telefonu. Ale bezúspěšně. Takže A. ani neměla číslo na Karla. Tak jsme šli na Střelu. Tam byla i Aneta, tak se k nám přidala. Mezi mnou a Radkem to bylo furt o.k. Dělali jsme kraviny - např. jsme se zasnoubili, ale bylo to nevinný. Tedy aspoň podle mě. Jenže pak se tam objevila A. maminka a naneštěstí jí viděla, jak kouří Beediesko. Chtěla sem za ní sama zajít, abych jí ňák obhájila, ale A. nechtěla. Musela okamžitě odjet domů. A to byl asi docela zlom. Pak se ještě stal takovej incident s Anetou. Když tancovala, tak se "připletla" k jedný ukrajince. Byla to pěkná svině. Nejdřív jí pořád odstrkovala a když si Aneta nedala říct, tak se na ní vrhla. Chytla jí pod krkem a srazila na zem. Byla sem tam v minutě. Říkala jsem jí, ať nechá Anetu bejt, ale ona mi něco vyhrožovala. Aneta z toho byla dost špatná. Bylo to její Nek - takže klasický šílenství. Jakou dobu jsme se o tom ještě bavili. Aneta brečela, fakt jí to nějak vzalo. Pak se k tomu připletli ještě nějaký lidi a šli jsme za vyhazovačem. Řekla bych, že mu to bylo docela ukradený. Sice si tu čúzu zavolal, ale že by byl nějakej ráznější?! Chvíli jsme tam o tom všichni zuřivě diskutovali, ani nevím, jestli pak ten idiot tu ukrajinku vůbec vyhodil. Ale podstatný je, že se Aneta po ňákým čase vzpamatovala a byla zas dobrá. No a já zůstala s Radkem. Začínalo to bejt dost hustý. Ňákej čas jsme pořád tak balancovali, ale jak jsme se začli líbat, oba jsme věděli, že jsme zase tam, jako předtím. Asi jsem vážně občas nepoučitelná. Zopakovat stejnou chybu, za tak krátkou dobu!?!! Nebo to není chyba? Věděla jsem, že tentokrát už to musíme nějak vyřešit. Možná to ode mě bylo docela troufalý, protože jsem ho bez rodinnýho svolení usadila do kuchyně, kde jsme o tom diskutovali do čtyř. Snažila jsem se bejt co nejvíc upřímná a už to nějak vyřešit. Což se nám tak úplně nepovedlo, ale pohli jsme se aspoň z místa. Vím, že abych se do něj zamilovala, potřebovala bych víc času. Ale možná by to stejně nevyšlo. Nevím, jestli mám na to s někým chodit. Ale říká se, že je lepší litovat toho, co jsi udělala, než toho co jsi neudělala. Takže teď je to všechno na Radkovi. Řekl, že si to ještě potřebuje promyslet. Buď bude dál chodit s Renatou - ale prej se bojí, že tyhle naše úlety by se opakovaly. Nebo začne chodit se mnou, přičemž nemá žádnou jistotu, co z toho vlastně bude. Podle toho rčení - Je lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše, by si měl vybrat Renatu. Já sama opravdu nevím, jak chci aby se rozhodnul. Doufám, že ta moje nerozhodnost je způsobená pubertou a v pozdějším věku budu moct uvažovat normálně. (Moje nejmilejší, musím tě zklamat.) Osobně neznám moc lidí, co se zaplétaj do takových zmatených myšlenek. Snad jedině A. Aspoň to máme stejný. (Teď už jsem asi jediná. A je to čímdál horší.)
Teď jsem si vzpomněla, že táta se mi v sobotu ptal na toho Martina. Jestli jsem ho opravdu viděla, jak odcházel, že tu nepřespával. Musela jsem mu lhát. Bylo to hnusný. Přitom si dokážu dost dobře představit, jak to skutečně bylo. A taky jsem si tajně přečetla jednu smsku, ve který Martin píše, že mámu miluje. Vím, že to ode mě není fér, ale já musím vědět, co se tu děje!!!
Ještě jsem se zapomněla zmínit, že jsem v pátek konečně dobrovolně splnila sázku, co jsem měla s Magdou. Že se zeptám Evžena - trochu silně cvoka, aby mi prodal knížky na druhák. Ta situace byla fakt komická. Aspoň se teď musím smát, když si na to vzpomenu.
Ale taky už je dost pozdě, takže musím spinkat.

26.6.2001 úterý

Dneska se ani nic nedělo, takže skoro není ani o čem psát.
Včera ráno mi volal Radek. Chtěl se se mnou vidět, ale já musela na úřad udělat si pas. Asi to bylo fakt důležitý, protože byl během půl hodinky u nás. Potřeboval vědět, co si o něm myslím a jak si představuju svýho kluka. Asi jsem mu moc nepomohla. No uvidíme, jak se rozhodne. Zrovna dneska jsem mluvila s Anetou. Ona se zná s Radkem od vidění - ze školy. Prej o něm moc hezkýho neslyšela. Pár věcí mi povídala. Těžko chápat, co to mělo znamenat a co je pravdy na tom, co si kdo o něm myslí. Nevím asi nemám nic zvláštního proti tomu, abych s ním začla chodit. Ale prostě bych to asi nedokázala brát nijak vážně.
Zajímalo by mě, jak je možný, že mě ještě pořád docela štve, že jsem vůbec neviděla Vaška. No jasný, kdyby sem ho viděla, tak bych nejspíš takovej zájem neprojevovala. Nejspíš zmizel z povrchu zemskýho, nebo se mi vyhýbá. Jinak to nevidím. Je fakt, že je přes tejden v Plzni, ale tady je to taková malá prdel, lidi se tu během jednoho dne potkaj třeba desetkrát.
Teďko - v deset - k nám přišel Pacner. Prej se zeptat na něco ohledně auta. Asi je šáhlej! Co ho to napadá v tuhle dobu? Tak mě napadlo, jestli on třeba není ten člověk, co u nás tenkrát v květnu zvonil - jak máma tvrdila, že to nikdo nebyl. A když mě tohle tvrdila, tak to ale muselo bejt něco vážnýho. Pacner je otec od rodiny - milující - navíc plně zaneprázdněnej. On to určitě nebyl!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 15. června 2014 v 16:40 | Reagovat

"Střela" byla i Poděbradech. :D

2 Monbella Monbella | Web | 15. června 2014 v 17:05 | Reagovat

Třeba to je od Vaška taktika, že když ho neuvidíš, tak o něho budeš mít zájem:D

3 Beatricia Beatricia | Web | 15. června 2014 v 18:56 | Reagovat

To všechno vodnééés čas. Hlavu za to dám, že nevrátí se nikdy k nám to, co všechno vodnééés čas.
Ano, ta píseň má pravdu... teď život běží dál s jinými lidmi a jinými problémy. Přeji ti, ať je těch problémů s co nejméně, nejlépe žádné ☼☺☼

4 vivienne vivienne | Web | 18. června 2014 v 8:24 | Reagovat

ráda čtu deníčkové zápisky :-) a jsem zvědavá jak to dopadne

5 Sugr Sugr | Web | 19. června 2014 v 18:37 | Reagovat

Jo, litovat toho co jsi neudělala, to je hrozné, ale věř či ne, bývá to zvykem!:-(

6 L. L. | Web | 19. června 2014 v 20:49 | Reagovat

Mě to prostě baví! Chci dalšíí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama