Starý deník 24.9.2001 - 25.9.2001

13. listopadu 2014 v 13:52 |  Ze starých deníků
pondělí 24.9.2001
Tak je toho k psaní zas hodně, ale dřív jsem neměla možnost. Tak začnu asi Hynkem. Mezi náma dvěma už je nejspíš definitivní konec. Po tom minulým tejdnu se mi sice ozval, ale konečně sem ho prokoukla.

Psal mi v úterý, a jestli bych nechtěla ve středu přijít k němu dívat se na ňákej film. Ptala sem se, jestli ta nabídka je jen na dívání, on řek že jo, tak sem mu slíbila že se druhej den ozvu, jestli budu moct. Ve středu sem mu psala, že tedy jo. Tak říkal, jak se jako sejdem, atd. Tak sme si tak chvíli psali. Já mu někdy odepisovala až za dlouho, protože sem mu chtěla aspoň trochu oplatit ty dny, kdy se mi vůbec neozýval. Pak napsal - chceš dělat i něco jinýho, než se dívat na film? Já napsala podle toho co. Jasně, ráda bych se s ním líbala, atd. Ale rozhodně sem se s ním nechystala vyspat. Nevím, co měl namysli on, ale odpověděl - záleží na tobě, jestli to chceš. Což sem si vysvětlila jako že se to týká konkrétně sexu. Za hodně dlouhou dobu sem mu odepsala, že spíš ne a jak to tedy bude. Neodepsal. Myslela jsem, že mi dělá naschvály, že mu neodepisuju, ale ne. Poslala sem mu pak asi ještě 2 zprávy, ale neodepsal ani slovo. Celej čtvrtek, pátek sem z toho byla docela v prdeli. V pátek sem měla jít večer do pabu s Janou a s Lubkou. Furt sem doufala, že za mnou přijde, že bude dělat, že se nic nestalo a že všechno bude jako dřív. Ale smůla. Přijít tam sice přišel, ale s ňákou partičkou lidí + s tou svou Bárou - jeho bejvalá - nevím jestli se nedali znova dohromady, ale ona ho chce. Pomalu mě ani nepozdravil. Holky odešli brzo domů a já měla fakt děsnou náladu. Copak se musím zrovna zamilovat do kluka, co mě chce jen do postele - bere mě jen jako hračku. Pak sem ho potkala, když sem šla na WC. Ptal se kam jdu a říkal, že na mě počká, ale když sem šla zpátky, už tam nebyl. Pak jsem tam potkala Péťu a docela dlouho jsem se s ním bavila, taky jednou hrála kulec. Jenže musel brzy domů. Pak si tam ke mě přised jeden vlasáč - motorkář, jmenuje se Ríša. Chvíli se se mnou bavil - zná se s Hynkem i s Bárou. A měl hrát s Bárou kulec proti Hynkovi a ještě někomu. Pak si chtěl se mnou zahrát, ale já už musela domů - tak řek, ať si zahraju místo něj - s Bárou. Hrála sem asi 3x a moc mi to nešlo. Bára z toho měla očividnou radost - a to i když hrála se mnou. Asi musí mít ňáký tušení, co BYLO mezi mnou a Hynkem. Taky do mě ryla - naznačovala že sem ještě malá holka, atd. Prostě kráva. No, to si budou s Hynkem rozumět, je to fakt hajzl. Ještě pořád sem do něj zamilovaná, ale věřim, že se z toho brzo dostanu. I když kdyby za mnou přišel někdy tady v tom stavu v jakým sem nyní, bych ho nedovedla poslat někam. Když sem přišla ten pátek domů, bylo mi opravdu mizerně. Tak pokračuju dalším dnem a to sobotou. Byl to v celku divnej den, ale ten večer sem měla lepší náladu. Táta s mámou se spolu přes den zas ňák dohadovali, tak táta řek, že se mnou půjde večer na večeři. Šli sme k Princům a bylo docela fajn. Já sem pak odešla do pabu, táta tam ještě zůstával. Měla sem sraz s Katkou a jejím Vencou a s jejím kámošem Milanem. 2x jsme hráli kulec, ale vcelku mě to v tý jejich společnosti nijak zvlášť nebralo. Tak na chvíli jsem se zastavila za Honzou a Markem. Pak sme šli Pod věž. Moc se mi tam nechtělo a navíc sem se chtěla furt vracet do pabu - chtěla sem vidět Hynka a navíc Filip mi tam měl přinést tu kazetu. Ale kolem jedenáctý jsem to vzdala a zůstala sem Pod věží. Poslední dobou, nevím čím to je, mám docela úspěchy u kluků, seznamuju se s lidma, atd.

úterý 25.9.2001
Nakonec se mi tam přecijen líbilo. Docela sem se i bavila s tim Vencou - v pohodě. A taky sem tancovala. Bylo tam docela dost známejch. Jeden kluk, co byl předtím u Princů mě zval, abych si něco objednala, ale neměla sem o něj zájem, tak sem mu zdrhla - pomalu, ale jistě. Pak se mi Katka ptala, jestli se mi Milan líbí, že prej se mu líbím. On se mi ale bohužel nelíbí, tak sem řekla Katce, že tak normálně. A ona chtěla vědět, jestli bysem s ních chodila - na to sem tedy řekla ne. A taky sem jí zhruba vysvětlila, jak se má situace s Hynkem. Takže ona si myslí, že až se odmiluju, tak by měl Milan šanci. Ale to je blbost. Asi sem moc náročná, což je moje smůla! Ale jeden kluk se mi tam fakt líbil. Všimla sem si, že po mně pořád pokukoval. Pak za mnou přišel, a jestli bych si prej nešla zatancovat až budou ploužáky. To sem mu slíbila, ale on už tam pak bohužel nebyl. Určitě ho tam musím v blízký době najít. Konečně ňákej kluk, kterýho sem hned nezačla porovnávat s Hynkem - což je postup k dobrýmu. Taky sem tam potkala Petra a Jirku - Čachráky. Petr si vzal mý číslo, a že prej se mi někdy ozve a domluvíme se a zajdem někam pokecat. Pak začli ty ploužáky. Katka furt chtěla, abych šla tancovat s Milanem, ale já řekla ne. Když pro mě ale přišel, tak sem šla aspoň na jednu písničku. Pak sem si tam všimla Filipa - tu kazetu pro mě bohužel neměl. S ním sem strávila zbytek času. Káťa šla domů a kluci chtěli abych šla s nima, ale já zůstala s Filipem. Dlouho sme spolu seděli, kecali a bylo to fajn. Až na to, že se pořád děsně vytahoval, nevěřím mu z toho ani desetinu. Ale jinak je mi sympatickej. Docela se mi i líbí. I když si nedovedu představit, že by byl víc než kámoš. Chvilkama mi přišlo, že mi i docela balí, ale asi blbost. Pak sme šli spolu domů. Jo, byl to celkem fajn. Měl se mi v neděli ozvat - ale nic. To sou ty kluci, no! Ale když sem přišla domů, tak táta byl vzhůru a byl dost na nervy. Máma totiž v jednu v noci vstala, namalovala se a oblíkla a šla pryč. On jí slyšel a byl fakt nasranej. Prej tvrdila, že se se mnou domluvila, že za mnou přijde. Lež jak věž. Nejdřív tvrdil, že jí přerazí hned mezi dveřma, ale postupem času, jak sme spolu mluvili se trochu uklidnil. Ale stejnak říkal, že už toho má fakt dost a že tohle už jí neodpustí. Ale myslím, že už je to zas v pohodě. I když těžko říct. Když sme to tak všechno probírali ze všech stran, měla sem co dělat, abych tátovi nevykecala všechno o tom Martinovi. Byla to zabíračka. Docela mě trápilo svědomí, že já to věděla a nechávám z něj dělat blbce, ale nemůžu jinak. Máma pak ráno tvrdila, že vážně šla za mnou. A když mě nemohla najít, tak se prej zakecala, atd. Ne že bych jí něco z toho věřila! Táta s ní v neděli pomalu ani nemluvil. Pak se to něja uklidnilo a teď myslím, že je to zas ok. I když těžko říct, ale nemám sílu to zkoumat. Takže navážu dalším dnem - neděle. Psal mi Petr a že prej přijede odpoledne do města a že se můžem setkat. Šli jsme do pabu. Kecali jsme, a tak. Docela dobrý, no. Ale byl ňákej divnej, ptal se mi, jestli mám kluka, chtěl mě jít doprovodit nebo se jít aspoň projít ven. Zapomeň hochu! A když odcházel dal mi na rozloučenou pusu - bože, byla sem ráda, že odešel. A prej, že mu musím zavolat, co budu dělat příští víkend, blablabla. Ne že bych na něj měla náladu. Nemám ráda, když se kluci, který beru jako kámoše projevujou takovýmhle způsobem! Jo, takytam byl Včelda s Cardou. Myslím, že Včelda byl aspoň trochu zhulenej, protože mi pozdravil. No a potom taky ode mě chtěl pučit dvacku - prej mi jí určitě vrátí. Usmíval se dost zajímavě - prostě zhulenej. Ale měla sem radost, že si mě poslední dobou docela všímá. Už předtím mě jednou zdravil. Pak sem se seznámila s dvěma klukama, co hráli kulečník - jeden se jmenuje Honza a druhej nevím. Jsou z intru a je jim kolem 16. Honza má mý číslo. Už mi psal, jestli bych v pondělí nešla do pabu, ale řekla sem, že přes tejden tam nebudu a dneska sem ho tam potkala. Docela trapas. Oni ale museli brzy na intr, tak jsem tam zůstala sama. Čekala jsem totiž, že tam bude Ivan - Filipův kámoš, protože mi slíbil, že si v neděli zahrajem kulec. Ale nepřišel. Pak si mě všim Ríša a ať si prej sednu k nim. Seděl ještě s jednou holkou - ta je v pabu pořád - menší, má dredy, hulí travku - taková pohodářka. A ještě s jedním klukem - taky celkem fajn. Seděli sme tam asi 20 minut a pak sme šli domů. No, a dneska sme s A. taky byly v pabu. Zrpvu docela nuda. Pak se tam objevil Míra s ňákým kámošem, tak sme si k nim pak přisedli. To bylo dobrý. Nikdy mě napřestane bavit do Míry rýpat. Kupodivu mý jméno si pamatoval! Jinak bych mu asi dala pár facek :) Hráli jsme s nima dvakrát kulec a pak jednou sami proti sobě. Docela pohodička. Zejtra tam jdem zas. Je středa - takže máme do jedný. A navíc mám svátek. To sem zvědavá, kolik lidí si na mě vzpomene!

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bev Bev | E-mail | Web | 13. listopadu 2014 v 14:18 | Reagovat

S odstupem času mi přijde zajímavé a skoro neuvěřitelné, kolik jsem strávila času přemýšlením, co si kdo o mně myslí, co kdo řekl a jakou to má souvislost se mnou, jestli to něco znamená atd. :D Dospívání je zvláštní, všechno má význam a každá maličkost se pečlivě zvažuje. Je to vlastně i docela hezké. Aspoň je na co vzpomínat a nějak člověk začít musí.:)

2 bludickka bludickka | E-mail | Web | 14. listopadu 2014 v 9:00 | Reagovat

[1]:Mám pocit, že i nadále je spoustu mého přemýšlení podobně zbytečného typu D:

3 Van Vendy Van Vendy | Web | 14. listopadu 2014 v 18:22 | Reagovat

Tady na těch starých denících je vlastně zajímavé  porovnávat, jací jsme byli, co nás bavilo, jak jsme se cítili. A když někdo s deníkem pokračuje, může vypozorovat i dobu, kdy se všechno začalo nějak měnit, obracet, zvrtávat v nepochopitelné cosi.

4 Doma Doma | Web | 14. listopadu 2014 v 18:33 | Reagovat

Vendy snad vystihla celou mou myšlenku (a ještě lépe). Celkem mi tento článek přijde trochu humorný, ne směšný, prostě humorný. Je skutečně zajímavé podívat se jak si zamilovanost řešila kdysi dávno a některé problémy nám přijdou teď malicherné.

S tím virem je mi to líto, ale dělala jsem co se dalo, jediná možnost je, že bych zrušila blog :D :D :D

5 Beatricia Beatricia | Web | 14. listopadu 2014 v 19:36 | Reagovat

Kam se všichni poděli, co dělají, jaké jsou jejich osudy. Ten playboy Hynek mě rozčiluje, jen to čtu. Už minule jsem psala, že bych ho chtěla mít doma. :-OO

6 sugr sugr | E-mail | Web | 14. listopadu 2014 v 20:18 | Reagovat

Máš bezva mámu, sebere se o půl jedný v noci, namaluje a jde...
Taťka to rozdýchá a nic, mámě odpustí?
Dobrýýýý!
Bludičko, už mám v těch jménech těch kluků nějaký gulage, ale držím se toho, že hlavní je Hynek - toho miluješ!
Jo a ta dvacka na pučení, to bylo na jeden rohlík? :-))

7 stuprum stuprum | Web | 14. listopadu 2014 v 20:29 | Reagovat

Tady nám někdo tančí ploužáčky. :) Ještě zvládnout tango, foxtrot a brzy budeš profi tanečnice. :)

8 bev bev | Web | 18. listopadu 2014 v 6:33 | Reagovat

[2]:To určitě ne! Někam směřuješ a dokážeš své myšlenky bezvadně zachytit a porovnat si je. To jen moje myšlení se motá i po letech v kruhu. :D

9 bludickka bludickka | 18. listopadu 2014 v 17:36 | Reagovat

[3]: Jestli vypozoruješ, kdy se můj život deníkově dostává na jinou úroveň, budu ráda, když dáš vědět :)

[5]: Vlastně asi o většině lidí nic nevím... kdyby tehdy byl facebook, tak bych si dneska na jejich profilech mohla počíst :)

[6]: To nebyl jeden případ. A odpustil jí mraky, mraky horších věcí. Kdoví na co tu dvacku chtěl :) Věř, že já mám v těch jménech taky dneska chaos :D Až se divím, že si vybavím obličeje :)

[7]: Do tanečních jsem chodila před timahle ploužáčkama. Ale to mě tedy vůbec nešlo :D

[8]: Nechtěj se hádat :D :D Já furt omílám svoje splíny a nípu se v každý kravině.. Zato ty se jevíš jako člověk, který to má srovnané!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama