Starý deník 9.9.2001 - 16.9.2001

6. listopadu 2014 v 22:04 |  Ze starých deníků
neděle 9.9.2001
Tak momentálně jsem docela v prdeli. Mam takovej pocit, že se začínám do Hynka zamilovávat. Jestli už nejsem! A to je dost zlý. Protože jeho odejzd už se blíží a ani vlastně nevim, jak si mam vysvětlovat ten vztah mezi náma. V tu středu mi napsal, že to kino asi nevyjde, a že se mi ještě ozve, aby mi řek, jestli jo nebo ne. Ale vůbec se mi neozval, i když sem mu ještě pak psala. Už ten den sem byla docela v pr. Furt jsem čekala a hlídala mobila a taky mě děsně štvalo, že to nevyšlo a že se mi ani neozval.


Myslela sem, že už na mě kašle. Ale ve čtvrtek se mi nakonec ozval a jestli bych někam v pátek nešla. Tak sme se domluvili, že se sejdem v pabu. Přišel hodinu po mě. Zatím sem se seznámila s jednou partičkou z Plzně - 4 kluci, 1 holka. Byli na mě docela milý. Chtěli, abych s nima šla pod věž, jela do Plzně... Prostě mě brali a byli fajn. Jenže pak teda přišel Hynek a já se věnovala jemu. Teda přišel ještě s ňákou partou kámošů, se kterejma mě seznámil. Chvíli sme spolu kecali, ale nijak zvlášť si mě nevšímal. Furt chodil na záchod a vždycky se zasek na ňákej pokec s kámošema nebo kámoškama. Já tam seděla chvíli jentak sama. Pak sem se seznámila s jedním klukem, jmenuje se Petr, je mu 23 a chodí na ňákou vejšku do Plzně a programuje počítače. Hráli sme spolu kulečník a taky sme si dost pokecali. Docela fajn kluk. Zná se s jedním Hynkovým kámošem se kterým sme se bavili. Ten se jmenuje taky Petr, je mu taky 23 a je to designer. Ten byl taky prima. Musim říct, že se s ním zajímavě kecalo. Máme docela podobný názory. Akorát byl problém v tom, že po mě docela jel. Pořád mi říkal ňáký lichotky a hlavně se furt snažil na mě sahat. Bránila sem se, ale když sme pak šli všichni do Sklepa, tak už to tak lehce nešlo. Líbal mi na uši a pak mi dokonce dal pusu na rozloučenou - chtěl se se mnou cucat (ježíš to je tak hrozný slovo jako vykousnout!), ale to ani náhodou. Hynek byl docela naštvanej. A já taky, protože sem s nim chtěla strávit víc času. Ne, že bych s ním byla zastak málo, jak by se mohlo zdát, ale víc času jsem strávila s Petrem. Pak sem musela domů. Hynek nejdřív řek, že mě doprovodí, ale pak se mu nechtělo. Stáli sme spolu u sokolovny a tak ňák sme kecali, já se ho hlavně snažila přesvědčit, aby mě doprovodil. Pak sme se líbali a pak už sem nemluvila. Najednou mi bylo ňák smutno - uvědomila jsem si, že tohle asi nemá cenu a asi sem v tom vážně začla lítat. Pak mě chyt za ruku a šli sme do budky a on mi zavolal taxíka. Než přijel, tak sme se líbali. Než sem vystoupila, řek mi, že se mi druhej den ozve. Když sem pak ležela v posteli, musela sem brečet. Bylo mi fakt strašně. Druhej den se mi ozval hned ráno, jenže já sem musela jet na tu zasranou chatu, tak sme se ani nemohli sejít. Řek, že se teda ozve dneska. Přijeli sme brzo, tak sem se těšila, že se s ním uvidím. Psala sem mu, že už sem doma a co se tedy bude dít, ale vůbec se mi neozval. Dost mě to mrzí, fakt jsem ho chtěla vidět. Vůbec nevím, jestli mě zkouší nebo co tohle má všechno znamenat. Chtěla bych vědět co ke mě cítí. (Jó holka, byl to jen jeden z řady nadržených hajzlů, to k tobě cítil!) Vím určitě, že se mu líbím. Jenže to mi nestačí. Jenže stejnak už ve čtvtek jede pryč, tak by to ani nemělo cenu. Jsem fakt smutná. Hrozně bych teď chtěla bejt s ním. Sakra, já v tom asi fakt lítám. Nesmí to bejt pravda! Já si nechci ublížit!

neděle 16.9.2001
Právě bych se měla fakt nutně učit, ale vážně to nejde. Prostě se nemůžu soustředit. Ještě navíc před chvílí sem v literce našla autora, co se menoval HYNEK z Poděbrad - a to mě dodělalo. Stalo se totiž něco, co sem vůbec nečekala. V úterý byl v Americe teroristickej útok. Asi to maj na svědomí ňáký Afghánistánci či bůhví co. Napadli obchodní centrum v New Yorku, atd. Prostě humus. Teď slíbila Amerika odplatu - tak uvidíme, co z toho bude. Hodně lidí si myslí, že bude válka, ale já teď dovedu myslet jen na jedno - na Hynka. Neozval se mi totiž ani v pondělí, ani v úterý. Přestože sem mu ještě psala. Měla sem z toho docela nervy. A ve středu se mi ozval - tvrdil, že ztratil tel. - nějaký podezřelý, ale hlavně řek, že ten jeho let do USA odložili. Takže nevím jak dlouho, ale nějakej čas ještě zůstane v ČR. Pak sme se domluvili, že se kdyžtak sejdem v pátek v pabu. Byla jsem tam s Katkou a s jejím klukem. Ale byli tam jen do 10. Hráli sme kulec. Pak přišla A. s Jarkou, ukecala sem ještě jednoho kluka a hráli sme ve dvojicích. Hynek furt nešel a já začínala mít depky. Nakonec se přece jen objevil. Kecali sme spolu, jednou hráli kulec, ale žádnou velkou pozornost mi taky moc nevěnoval, i když větší než minule. Seznámila sem se ještě se dvěma klukama. Jeden se jmenuje Filip, bydlí tady poblíž a slíbil mi, že mi sežene Linkin Park. Byli na mě fakt milý. Jenže pak zas přišel Hynek - a já se prostě "musela" věnovat jemu. Pak sem je úplně opustila. Filip byl docela naštvanej. Jo taky sem tam viděla Jirku ze základky. Furt kecal, že mi to děsně sluší a že mě vůbec nemoh poznat, atd. Hynek - a taky trochu Filip - mě pořád prolejvali myslivcema s kolou, takže sem měla trošku povídavější náladu. No a pak sem zahlídla našeho třídního. A samozřejmě sem za ním šla. Kecala sem s ním asi 1/2 hodiny. No myslím, že jsem fakt jela. Ty kecy! Stydím se, až s ním budem mít hodinu. Tentokrát sem se asi fakt projevila. Snad na to nebude mít narážky! Pak už sem musela jít domů. Hynek řek, že si pučí od Fandy auto. Tak sem čekala, až si venku dohulej špeka a pak Fanda řek, že jede s náma. Byl zas děsně protivnej, chtěl mě vyhodit na nádraží, ale pak mě dovez aspoň ke Dvoru. Hynek mi řek, že se mi druhej den ozve, ale opět pořád nic. Jo ještě sem zapomněla na jednu zajímavou situaci. Přišla za náma jedna holka a ptala se mě na kalhoty a pak se ptala - Vy dva spolu chodíte? Chvíli bylo ticho a pak Hynek řek - My sme kamarádi. A pozdějc se mnou chtěl jít k němu do krámu. Ptala sem se, co tam jako budem dělat a on řek, že se jenom trochu pomazlíme. Je to fakt parchant a idiot, ale já jsem do něj stejně blázen. Asi jsem ještě blbější než on. Ale nikam sem s ním nešla. Ptal se, jestli nepudu v sobotu na Hrádek na Hůrku. Jenže tam se scházej všichni lid, co hulej trávu. Řekla sem že ne, protože sem měla domluveno něco s holkama - to nestálo za nic! Jenže co mě nejvíc mrzelo - v so jsem v pabu potkala Marka a ukecala ho na jednu hru, když sem pak odcházela potkala jsem na schodech Fandu, Hynka a ještě ňáký dvě holky. Jediný na co se Hynek zmoh bylo čau. Pak i s klukama Markem a Honzou odjeli na tu Hůrku. Mimochodem na Střele jsem potkala Tomáše B., byl z toho setkání dost překvapenej. Musela sem za ním jít a začít s ním kecat, abych věděla, jak zareaguje. Dělal jako by nic. No mohla bych psát o víc věcech - asi by to bylo zajímavější. Ale můj mozek se omezil pouze na přemejšlení o Hynkovi. Strašně si tím ubližuju. Je dost možný - až jistý - že se na tý Hůrce pěkně zhulil a byla bych ochotna se vsadit, že se "přinejmenším" líbal s ňákou z těch čůz. A taky mám pocit, že sem mu dobrá jen když nemá na práci něco lepšího - někoho. Ale stejně se modlím, aby mi zavolal nebo napsal a chtěl se se mnou sejít. Jenže dovedu si představit co dělá celý ty dny co se mi neozývá a je mi z toho špatně! Honza o něm říká, že prej je to pěknej děvkař a já bych se už dneska fakt ničemu nedivila. Už teď jsem vážně na prášky. Nejradši bych mu psala každejch 5 minut, ale řekla sem, že si počkám až se ozve on, ale někdy mám pocit, že on si narazí natrvalo ňákou jinou a totálně mě vypustí z programu. Až - a musí to bejt brzy nebo mě to zabije - ho potkám, musím mu ňák naznačit, co se se mnou děje, než mi hrábne.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 6. listopadu 2014 v 23:19 | Reagovat

Věděl jak na tebe. :D
Nějak jsem tě ztratil a koukám, že jsem o hodně přišel... budu asi mít o víkendu co číst.

2 Beatricia Beatricia | Web | 7. listopadu 2014 v 7:56 | Reagovat

Vžívám se zpětně do tvých pocitů, když marně čekáš na telefon od někoho, kdo nevolá. Ten Hynek... tak toho bych chtěla mít doma.....
Moc hezky jsi tu svou náladu popsala... to je tvoje doména. ♥:-)

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 7. listopadu 2014 v 18:38 | Reagovat

Fialové "scénické poznámky" vševědoucího (teď už) glosátora mě místy opravdu  velmi baví :-).

4 stuprum stuprum | Web | 8. listopadu 2014 v 13:12 | Reagovat

Moc dobré, je v tom mix zamilování a teroru. :) Ještěže pomalu z Hynků vyrůstáš. :D

5 Van Vendy Van Vendy | Web | 9. listopadu 2014 v 17:09 | Reagovat

Hynku! Tomáši! Viléme! :-) Ach, ty první lásky a nelásky... mně se líbí, jak píšeš a mezi to vložíš občasnou poznámku z dnešního pohledu. Mládí je pitomé, ale krásné. Krásné, ale pitomé. Asi musí být pitomé, protože kdyby bylo moudré, zabalilo by to hnedle ve dvaceti... :-)

6 sugr sugr | E-mail | Web | 9. listopadu 2014 v 17:38 | Reagovat

Zamilovat se - to je konec! Zamilovaný člověk blbne, tedy skutečně zamilovaný!:-)
Je to ale zázrak a krásný, já kolem sebe bohužel vidím nezamilované single mládí, které nechce o protějšcích ani slyšet. Jen si tak říkám, že když si bude každý žít sám pro sebe, národ vymře!:-( Na to mít potomky se dnešní single koukají jako na Fata Morgánu! :-)

7 bludickka bludickka | 10. listopadu 2014 v 9:26 | Reagovat

[4]:Já věřím, že už jsem z nich vyrostla :)

[5]:No jo, zkušenosti jsou nejlepší učitelé. Někdy je škoda, že člověk tak zcyničtěl a přestal bejt romantikem a zkušenosti ho zkrátka vycvičily tak, že ztratil tu jemnost a snivost...

[6]:Ono s tima potomkama to opravu není jentak. Když to člověk chce brát zodpovědně. Nedovedu si představit uživit rodinu z jednoho platu... Nedovedu si představit, že se dítěti budu opravdu věnovat, když se budu vracet domů každý den v šest. Nedovedu si představit mít dítě v podnájmu... Nedovedu si představit, jestli zvládnu být dobrá matka, když jsem takový sobec... Nedovedu si představit zvládnout to všechno když jsem psychicky labilní neurotička...

8 Bev Bev | E-mail | Web | 13. listopadu 2014 v 14:28 | Reagovat

Rozesmály mě současné růžové připomínky, nádherné! A jinak, jako bych se v tom viděla, mě nikdy nepřitahovali hodní hoši, jen dacani a já zase typy, co se chtěli nechat opečovávat a hýčkat, jsem asi takový mateřský typ s pečovatelským syndromem.:)

9 bludickka bludickka | E-mail | Web | 14. listopadu 2014 v 8:45 | Reagovat

[8]:Já myslím, že z těch zlobivých kluků jsem vyrostla :D Teď se mi spíš líbí takoví roztomilí slaďouškové :D A co je za typ tvůj manžel? :D

10 bev bev | Web | 18. listopadu 2014 v 6:28 | Reagovat

Ten je kombinací všeho, někdy dacan někdy cukrouš a vždycky se rád nechá hýčkat a rozmazlovat.:D Mám to doma všechno rozmazlené počínaje tátou a konče psem.:)

11 bludickka bludickka | 18. listopadu 2014 v 17:43 | Reagovat

[10]: Stěhuju se k vám! :D Taky se chci nechat rozmazlovat! :) R. si mě občas hýčká, ale už to není co to bývalo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama