Starý deník 4.1.2002 - 5.1.2002

7. února 2015 v 19:34 |  Ze starých deníků
pátek 4.1.2002
Asi je to zázrak, ale já dneska nikam nešla, žádná věž ani pab, asi by tam stejnak byla nuda. Snad si to vynahradim zejtra. Jinak hned po Štědrým dnu sme jeli do Prahy a já tam zůstala, vrátila sem se až předevčírem. Sice to nebylo nic úžasnýho, ale bylo tam fajn. L. dlouho chrápala, takže já dycky hrála na počítači - co L. dostala od Martina k Vánocům. No a odpoledne sme většinou vyrazily někam na Václavák a Staromák a zakončily to pobytem v Mekáči.
Jinak doma byla dá se říct "rodinná idylka". Teta si našla přítele - jmenuje se Honza, je docela fajn a hlavně teta byla pozitivně naladěná. Honza tam byl od tý doby co odjeli naši s babičkou každej den i tam spal. Ale o tom zas nesmím vyprávět doma, aby se to moc nerozkřiklo. Jeden den sme taky byly venku s Lukášem. Byla to sranda. Chodili sme všichni tři za ručičky po Praze... no jenže pak tam byl ňákej problém s jeho mámou, protože Lukáš s náma prej byl moc dlouho bez ohlášení a navíc ho "načapala" u nás doma a z nepochopitelných důvodů si myslela bůhví co sme nedělali. Asi není normální. Druhej den nám pak sdělila kecy typu, že si počká 8 měsíců.. no cvok! Takže Luky měl pak zaracha, tak už s náma nemoh jít. No, a v sobotu sme byly s Martinem a Martinou v Karlovejch Lázních. No, bylo by to skvělý, kdyby to tam Martina bavilo. Jenže ne, takže sme museli už ve 2 domů (to mi tedy rozhodně dneska nepřijde nijak brzo). Já to tam tak miluju...! Doufám, že se tam v bližší době ještě dostanu! Tam se nedělo celkem nic zvláštního. Akorát ve frontě do Lázní se s náma začli bavit ňáký dvě paka.. no sranda. A uvnitř sme potkali Lucku. No moc mi toho neřekla, prej se mi nemohla ozvat kuli problémům doma - to jí nežeru! No a na Silvestra sem jentak napsala Honzovi takovou sms typu: Ahoj miláčku.. jak mi chybí, a že bych od něj chtěla novoroční polibek.. no kravinky. Kdyžtak se vymluvím, že sem byla nalitá. Bohužel neodepsal, ale možná ho zejtra uvidím. No a co bylo skvělý? To co v Praze - v centru miluju (po čtyřech letech už dávno ne). Ty houfy cizinců a všech podivnejch existencí, co se po mě otáčej, usmívaj se na mě a mávaj. Prostě člověk začne mít pocit, že se nemusí zrovna stavět na hlavu, aby byl některým lidem aspoň trochu sympatickej. Tak to mě aspoň trošku povzbudilo, když se teď musim dívat na ty "odšpouclý" :) ksichty u nás. A ještě jedna srandička.. když byli ještě v Praze i rodiče, tak sme byli v jednom klubu v Letňanech. No, tam to teda za moc nestálo - NUDA. Ale byl tam jeden kluk, kterej mi začal vyprávět, že takhle viděl nosit kroužky ve rtu, když byl v Americe. Ale že to tam měli píchnutý víc dozadu.. a blabla.. Pak furt otravoval, jestli si může sáhnout. No to mě málem omyli. Když si na to vzpomenu, asi se z toho pochčiju.
Doma? O tom se mi moc rozepisovat nechce (dřív jsem utíkala v hlavě k pozitivním zážitkům, teď to mám nějak naopak). Teďkon je u nás babička. Mámě zas včera někdo volal, pak na chvíli někam šla, předtím si ode mě půjčila 300,- Kč. No a dneska jí někdo volal, když byla v práci. No, babička se v tom začla dost vrtat.. doufám - v zájmu civilizace - že na nic nepřijde, nebo už se radši odstěhuju. Z tohodle věčnýho hraní na pitomou už je mi na blití. No, nebudu se tím zatěžovat teď, když se chystám jít spinkat. Ať se mi radši zdá něco pěknýho..!

neděle 5.1.2002
Teda to je ale vopruz! Mám zas ňákou blbou náladu. Sice nevím proč, asi tim že nemám z čeho mít dobrou. Včera sem šla pod věž a byla tam i Kačka. Prej se rozešla s Vaškem. Tancovala sem s ní a tak, akorát, že oni šli brzy domů - i Eva V. a její kluk. Šla sem se ještě podívat do pabu a na střelu, ale nic extra. Tak sem šla radši domů. Aspoň sem udělala babičce radost, že sem přišla včas. Taky sem potkala Honzu - bratránka, i Tomáše. Ten o mě jak sem čekala - bohužel! - žádnej větší či menší zájem neprojevoval. Pak sem se taky ňákej čas bavila s Helenou. No nic. Ani "mýho" Honzu sem nepotkala, tak ani nevim, jak reagoval na tu sms. Tak nevím, asi bych měla radši jít spát. Stejnak si tu vykecávám játra, ani pořádně nemam o čem. Když já si prostě potřebuju s někym pokecat. Asi sem na tom dost blbě :D No jo, děsně mi sere, že tu nemám žádný opravdový kamarády, natož partu. Todle stojí za hovno. Jenže bohužel mě nenapadá nic, jak to změnit. Stejnak bych děsně chtěla bydlet v Praze, jak říkám, není to tam - většinou - zas tak omezený. Jen si tak krásně vzpomínám, jak sme si s L. krásně snily, než sem odjela. O tom, jak třeba budem mít svůj krásnej byteček, skvělý zaměstnání... no blabla... :) prostě jaký nás čekaj samý krásný věci.. no bylo by to senza. I když já nikdy neměla ráda čekání. Protože silně nesouhlasím s tím, že kdo si počká, ten se dočká. Větší hovadinu sem neslyšela. Spíš opak... kdo čeká, ten se vůbec nemusí dočkat. No ale už sem zas začla polemizovat o blbostech, jako vždycky. Radši budu asi jentak hezky před spaním myslet na to, jaký hezký věci mě čekaj :D než abych si nechala zdát o tom, jak zejtra zas musím do tý hnusný zasraný školy!! :)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 7. února 2015 v 19:47 | Reagovat

S tím silně nesouhlasíš a všichni taky. Kulového se dočkáš! :)

2 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 7. února 2015 v 20:58 | Reagovat

Mám blbou náladu, protože nemám proč mít dobrou.
To mám asi  teď s "kdysibludičkou" stejný.

3 Elis Elis | Web | 8. února 2015 v 11:57 | Reagovat

Ráda čtu, co tě potkalo v životě, připadá mě to velmi známé... já si nikdy nepřipomínám negatívni zážitky, jedině si z nich odnesu nějakou zkušenost a ponaučení, ale jinak je už více nerozebírám a připomínám si často je ty dobré,  to člověka posiluje v pozitivním pohledu na svět a nepřipouští do života depky a podobnou nevítanou "havěť"...

4 Beatricia Beatricia | Web | 8. února 2015 v 22:59 | Reagovat

Moc se  mi líbí slovní obrat "vykecávat si játra". To je přesné.
Také s tebou souhlasím, že kdo si počká, tak se nedočká. A také, že před spaním se má myslet na hezké věci, které nás zítra čekají.
P.S. Recenzi na notebook jsem napsala do minulého článku. ☼☼☼

5 Sugr Sugr | E-mail | Web | 9. února 2015 v 18:48 | Reagovat

No jo, já znám spíš, kdo si počká, ten vše promarní a nemá nic!:-(

6 Bev Bev | E-mail | Web | 10. února 2015 v 7:26 | Reagovat

Jako vždy se při čtení trošku usmívám, trošku cítím lítost, dojalo mě snění o pěkných věcech, které v budoucnosti čekají. Snad na ně taky došlo. :)

7 Vivi Vivi | Web | 10. února 2015 v 15:37 | Reagovat

To s tým "načapaním" muselo byť hrozné a trápne ale prežili ste to :D
A je mi luto že ti vtedy neodpísal na sms snad mal ktomu vážny dôvod ! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama