Dopis mně

20. března 2015 v 16:21 |  V mém světě
Moc bych teď potřebovala někoho. Kdo se mnou bude. Kdo mě bude držet za ruku. Kdo mě v noci obejme a nepustí, dokud se mi nepovede usnout. Někoho, komu se budu moct vybrečet na rameni. Někoho, kdo mě bude povzbuzovat. Někoho, kdo mi bude říkat věci, které potřebuju slyšet.


Nikdo takový není.

Jsem tu jen já.

A tak jsem tu. Držím se za ruku. Objímám se. Pláču si na rameno. Povzbuzuju se. A píšu si dopis. A do něj všechny ty věci, které potřebuju slyšet. Říkám si je.

Holčičko moje, já vím, že to bolí. Ono to má bolet. To je v pořádku. Neboj se. Bolest přece zušlechťuje. Vždyť už to znáš. Už jsi to párkrát zvládla. A zvládneš zas. Zvládla jsi i horší věci. Nedovol, aby tě to zlomilo. Máš v sobě tu sílu. Víš to. Někdy se zdá, že jí ztrácíš, ale pořád tam je. Věř mi. Chvíli to potrvá. Než se vzpamatuješ. A možná budeš muset udělat spousty chyb. Abys mohla jít dál. Už předem ti je odpouštím. Vydrž. Překonáš to. Aby mohlo něco lepšího přijít, musí něco starého odejít. Bude líp. Slibuju! Jsem tady pro tebe. Budu pořád. Spolu to zvládneme. Nikdy tě neopustím!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Beatricia Beatricia | Web | 20. března 2015 v 17:12 | Reagovat

Tento kratinký článek mě rozechvěl a hluboce zasáhl, protože vím, co obnáší, a že to bolí. Ten dopis sobě jsi nastylizovala výborně, s tím naprosto souhlasím. Také věřím v léčebnou sílu času. Vše přebolí a zase vyjde slunce. Zvládneš "TO", určitě bude zase dobře. To to ze srdce přeji. ♥Beatricia.

2 Elis Elis | Web | 20. března 2015 v 17:38 | Reagovat

Krásně napsané, je to tak jak to napsala Beatricia, souhlasím s každým slovem...

3 misschien misschien | Web | 20. března 2015 v 20:19 | Reagovat

Nakonec usneš vyčerpáním. Ať přijde brzy.

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 20. března 2015 v 20:20 | Reagovat

No jo, tyhle věci umějí bolet zatraceně, tím víc, čím víc si člověk myslí, že už ho nikdy nic podobného bolet nebude. To, že ho to bolí, ukazuje, že to bral poctivě. A zase bude brát, až to bolet přestane. A přestane!

5 A. A. | 20. března 2015 v 20:23 | Reagovat

Výkřik do tmy - aneb člověk si prostě vždycky nejlíp pomůže sám. Protože ostatní to nenapadne a ty si o to přímo neřekneš. Ale je to smutný!!!
Někdy si myslím, že neexistuje člověk na celým světě, kterej dokáže plně pochopit a plně uspokojit bolavou duši druhého člověka.

6 L. L. | 21. března 2015 v 22:22 | Reagovat

:-* adresátka si nezaslouží být smutná

7 Krokodyleka Krokodyleka | Web | 22. března 2015 v 21:16 | Reagovat

Chceš obejmout ? Prý dobře objímám...

8 bludickka bludickka | 23. března 2015 v 19:16 | Reagovat

[1]: Děkuju za podporu Beuš :)

[3]: Nakonec s vyčerpáním vstaneš :)

[6]: Nikdo si nezaslouží být smutný :)

9 fall fall | 23. března 2015 v 21:52 | Reagovat

hodně dlouho jsem tě nečetla...bloguješ vpodstatě stejně dlouho jako já a furt se plácáš v patetických věcech...hlavu vzhůru děvče, život se ti neposkládá okolo podle toho, jak chceš, tak to prostě tak vezmi a BUĎ ! Slunko taky vychází každý den ...

10 Van Vendy Van Vendy | Web | 28. března 2015 v 16:30 | Reagovat

Trochu mi to připomnělo můj nedávný článek. Jedno je jisté - zvládla jsi toho tolik. Zvládneš toho tolik i dál. Protože mezi těmi splíny a smutky se občas naskytne světlá chvilka, a ta dokáže vytáhnout špatný chvilky na slunce a nechat je spálit.
Ať je těch světlých chvilek víc a víc.

11 bludickka bludickka | 28. března 2015 v 19:04 | Reagovat

[9]: Asi mě baví být patetická :) Nečekám, že se mi všechno nějak samo poskládá, snažím se to poskládat sama. A asi je to náročnější, než se jentak smířit se vším, co přichází a o nic nebojovat.

12 Amálka Amálka | Web | 29. března 2015 v 18:55 | Reagovat

Je to milé a dojemné. Z Tvého dopisu mám pocit, že jsi celkem silná osobnost a ráda si řešíš své problémy sama. Já když se cítím špatně a osaměle, zavolám svou ochrannou energii (anděla) a za chvíli je mi vždycky líp.

13 Bev Bev | Web | 31. března 2015 v 13:24 | Reagovat

Krásné, to sis napsala moc hezky a povzbudivě, myslím, že je to správná věc. Dovolím si, přispět svou troškou do mlýna a posílám srdečný pozdrav a jedno virtuální objetí, které říká: drž se, jsi prima, ráda čtu tvé myšlenky. :)♥

14 bludickka bludickka | 2. dubna 2015 v 14:08 | Reagovat

[13]: Děkuju, jsi sluníčko :)

15 fall fall | 4. dubna 2015 v 13:12 | Reagovat

[11]: to je přesně ono, vystihla jsi přesně svoji vykývanost:
"buď se snažit" anebo "jentak se smířit a o NIC nebojovat".
Extrém nebo extrém...To je ještě dlouhá cesta ke spokojenosti.
Nějak mě nedělá dobře číst psaní o něčem co vlastně neexistuje.

16 fall fall | 4. dubna 2015 v 13:17 | Reagovat

můj koment není moc férový, ale v rámci osvojování si vyjadřování vlastních názorů jsem to chtěla napsat otevřeně a ne mlčet a podporovat to všechno "úúú, krásně napsáno"

17 bludickka bludickka | 4. dubna 2015 v 16:28 | Reagovat

[15]: Vždyť to číst nemusíš :) Moc nechápu smysl takových komentářů a nerozumím lidem, kteří si myslí, že nutně musí vyjadřovat nějaké své nesouhlasné postoje k věcem, které se jich netýkají. Většinou v tom bývá nějaký osobní problém. Nicméně jestli napsání těch komentářů mělo smysl alespoň pro tebe, tak budiž :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama