Starý deník 31.1.2002 - 3.2.2002

22. března 2015 v 12:51 |  Ze starých deníků
čtvrtek 31.1.2002
Tak dneska sem dostala výzo. Nic extra, ale ani žádná tragédie. Asi píšu hlavně kuli tomu, abych se zmínila o mámě. V to pondělí netušim v kolik přišla, protože sem spala a neslyšela sem jí. No a včera šla večer "k Lence". Prej se vrátí tak za 2 hodiny. V 11 hodin se zbudila E., ale když sem k ní šla, tak mě nechtěla a usnula sama. No a pak se zbudila v půl 4. Máma samozřejmě nikde. Volala sem jí ale měla nastavenou hlasovku. Tim mě dost nasrala. Tak se mi povedlo E. uspat a když sem konečně usínala, tak se zbudila zas a přišla ke mně do postele. Nakonec sme teda spaly obě u mě, z čehož vyplývá, že sem totálně nespala, takže vím, že máma přišla přesně v 6:10. Dokonce sem se kuli tomu dívala na mobila. Pak tvrdila, že přišla v půl 5, protože sem řekla, že E. se zbudila v půl 4. Nic nevysvětlila a o tom, že měla vypnutej mobil sme se vůbec nebavily. Dělala naprosto, jako by se nic nedělo. No hnus. Teďko večer byla děsně utahaná už v 7. A pak E. seřezala prdel kuli tomu, že jí nechtěla nechat spát a furt jí otravovala, aby si s ní hrála. Snažím se jí vyhejbat, co nejvíce to jde, protože mi je z ní fakt blbě. Ale to přes tejden by se ještě dalo přežít - i když sem totálně nevychrápaná, protože sem spala 4 hodiny - ale nejhorší je, když přijede táta a ona se furt tváří jakoby nic a já mam jako dělat to samý. Teda sem s nervama někde. Mojí výhodou je, že na to zas tolik přes den nemyslim, zajímam se taky o jiný věci, takže se s tim zas tak netrápim. Ale jakmile si na to vzpomenu, je mi blbě.


Takže se zas radši vrátim k něčemu jinýmu. Včera sem dělala olympiádu z AJ. Byli tam ještě 3 holky z třeťáku, 2 z béčka, 1 z prváku a 3 kluci od nás ze třídy. Nebylo to tak těžký, ale umístila sem se 5. - 10. místo. Takže nicmoc. Smůla. Poslední dobou přemejšlim nad tím, že jediný dvě věci na který bych aspoň malinko MOHLA mít talent je psaní a angličtina. Tak bych to docela chtěla rozvíjet - abych konečně dělala něco smysluplnýho. V psaní příběhů pokračuju a pak je budu posílat do nakladatelství, i když mi minulej rok řekli, že je to moc nezaujalo. A to bylo to nejlepší - co si myslim, že sem kdy napsala. Ale budu to zkoušet dál. Taky bych měla víc číst, ale mě to nebaví, samý nudný knížky - ani se mi nechce začínat. V tom je Magda oproti mě ve výhodě - kolik toho načetla - a má lepší sloh. Ale stejnak to budu zkoušet dál.
No a AJ - ňákej pobyt kdesi v zahraničí se studováním mi asi rodiče těžko zacvakaj, tak bych ráda aspoň ještě ňákou soukromou učitelku, protože mám děsný slabiny v konverzaci. Ale s tím mě asi taky pošlou někam. Co nadělám. Zkusím se na to zeptat táty, až přijede. S mámou se odmítám zbytečně bavit.
Dneska mi volala L. a že prej teda můžu na příští víkend přijet a pak nejspíš pojede ona k nám. To by bylo skvělý! A taky sem mluvila s Martinem, říkal, že bysme na víkend mohly bejt u nich a jít do Jílový na dýzu. No nevim. Fakt děsně strašně moc sem chtěla jít do Lázní. Jenže teta nás tam samotný nepustí a neni kdo by s náma šel. Ono by to vlastně možná nemuselo bejt špatný ani v tý Jílový, ale mám pocit, že tam budou takový podobný lidi jako u nás - koneckonců vesnická dýza. Pár lidí... protože Martin hodně lidí nemá rád. Vcelku nuda a pitomí buzeranti, co si na tebe ukazujou prstem. No nad Lázně není! Ale možná bych si i třeba v Jílový našla toho kluka, co se mnou stráví Valentýna :-) No, ještě se uvidí. Moc se do toho nehrnu. Ale furt lepší než sedět doma naprdeli.
Jo, dneska sem potkala Hynka. Pozdravil mě!! SAKRA, on je snad ještě krásnější než předtím! To sem ho musela potkat!? Zasraný MALÝ město. Je to ten nejhezčí kluk, s kterým sem kdy něco měla (jen líbačka). A taky jeden z největších bezcitných hajzlů. A zrovna má zejtra svátek. Tak sem si říkala, co kdybych mu třeba napsala sms?? NE! NE! ne! Určitě by zas navrhnul ňáký setkání, aby se mě pokusil dostat a já kráva bych tam určitě šla. Tak to ne!!! Tenhle hajzlík je mi už volnej a nechci do toho už nikdy znova spadnout. NIKDY VÍC.. ale že je STRAAAŠNĚ k sežrání.. to mu upřít nemůžu.

neděle 3.2.2002

Asi dneska nestihnu napsat všechno, ale kdyžtak to dopíšu jindy. Začnu od pátku. Odpoledne mi psaly Káťa s Evou V., že sou ve Znáčku a abych přišla. Myslela sem, že to nestihnu, protože sem nebyla vůbec připravená, no ale nakonec to vyšlo. Chvíli sme seděly v Pepču, Káťa pak šla domů a já šla k Evině V. U ní sem byla celou dobu - až do večera. Bylo to celkem fajn. Pak sme se sešly s Káťou a měly sme jít za Davidem a nějakým jeho kamarádem k Hejtmanovi. Tam sme seděli tak do 9. Ten Davidovo kámoš se menuje Lukáš. Je s nim docela sranda, i když mě vůbec nezaujal a ani není můj typ. Pak sem se dozvěděla od Evy, že prej se mu líbím - To je smůla :) Jo, ještě tam byl taky Patrik a seděl tam s nějakýma klukama. Ptala sem se ho, jak to dopadlo s tou jeho kámoškou. Chtěl, abych si k nim sedla, jenže já nechtěla, tak se nejspíš nasral. Ale zajímavější je, že tam by Hynkovo brácha s ňákýma kámošema - chvíli tam byl i Marek. Hynkovo brácha mě pozdravil a jinak si mi bohužel nevšímal. Až když sme odcházeli, tak chtěl, abych si k nim sedla a jestli prej nevim, kdo má zrovna svátek. No a že oni na Hynka čekaj, a že tam má přijít, atd. Stejnak sem musela jít. Vlastně nemusela, stačilo by mámě napsat, že přijdu dýl a mohla sem strávit večer ve společnosti nejkrásnějších dvou kluků z města. Nevím, proč sem to neudělala. Asi mi v tom bránilo jen jediný - pud sebezáchovy. Sedět celej večer vedle něj a dívat se na ten jeho překrásnej ksichtík - možná by nezůstalo jen u toho koukání - jak ho znám, tak by určitě hned chtěl vědět, jak se asi s takovým kroužkem v puse líbá, atd. Tak trochu toho lituju, ale měla bych bejt spíš ráda, určitě bych do něj znova zcvokla.
No, v sobotu sem šla hned po obědě k Evině V., pak sem šla na chvíli domů a pak sem přišla zas k ní - než sme šli pod věž. Šly sme i s Davidem. Sranda byla, že Eva po nás chtěla, že prej musíme jít celou ulicí za ruku, aby si jejich sousedi mysleli, že David nechodí s ní, ale se mnou. Docela komedie. Pak sme byli i s Káťou pod věží. Pak tam přišel i Lukáš. Celkem klasika, nedělo se nic zajímavýho. Jen mě Eva s Davidem furt nutili, abych šla s Lukášem tancovat ploužák a furt mi vnucovali jeho, no děs. Jinak celkem klídek. No a dneska dopoledne, teda už ráno, mi Eva psala, že u nich David spal a že musej někde zůstat než mu pojede vlaak, aby je její táta neviděl. Tak sem šla pro ně na náměstí a odvedla je k nám. Docela sranda. E. (ségra) Davida hezky učesala a táta mi pak dokonce Evinu V. s Davidem vytofil, tak už sem na tu fotku zvědavá. Po obědě sme šli celá rodina do Pepča, ale sotva sem stačila dojíst zmrzlinu, tak psala Eva V., že na mě čekaj u kašny. Přišla tam i Káťa a šli sme do čajovny a pak domů. Tak si říkám, že tenhle víkend sem vlastně vůbec skoro neměla čas pro sebe, pořád sem lítala a vlastně sem si ani pořádně neužila Pepčo, a tak. Ale mám vážně strašnou radost, že je všechny mám. Jinak bych už asi definitivně přestala chodit pod věž - sama. Už mi to začínalo lézt na nervy. No a když sme u těch nervů. Něco novýho k rodince. Nechci to rozvádět moc zeširoka, protože na to nemám náladu, ale pokusim se to nějak zestručnit. Dneska večer mi táta dost vyšokoval, řek mi, že prej mámu vyrazili z práce. Kuli tomu, že z ní zas táhnul chlast a někdo to na ní prásknul. Jo, došlo mi to! Ona prej tvrdila, že si v Pepču dala panáka.. no povídali, že mu hráli... já totiž přesně vim o co de! Sice tátovi neřekla, jakej to byl den, ale stejnak. Protože jak v ten čtvrtek přišla ve čtvrt na 7, tak dělala docela randál a já si myslela, že je dost nalitá, ale pak se mi ani nezdála. Pak jela hned na ranní, takže se to provalilo. Prostě celou noc někde chlastala. Ještě že nevím, co dělá přes den!! Měla sem strašnou chuť tátovi říct, jak to bylo, ale bála bych se, že by se na ní vrhnul. No, mluvila sem s ním a dost uvažuje o rozvodu. Nechce jen kvůli E. Jenže on se stejnak nejspíš neodstěhuje a bude bydlet tady. Říkala sem mu, že bych chtěla bydlet s ním.. jenže smůla. Z mámy je mi totiž čím dál hůř. Jenže táta stejnak nikdy nesebere odvahu něco RADIKÁLNÍHO udělat. Ale dneska už se tím vážně zabejvat nechci!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Krokodyleka Krokodyleka | Web | 22. března 2015 v 18:15 | Reagovat

Ahoj,
jak se vede ? dlouho jsem o tobě neslyšela. Ozvi se zase a napiš, co je nového :)

Ps, dělám nábor, velmi nevšední nábor, možná by tě zajímal :)

Krokodyleka ♥

2 stuprum stuprum | Web | 22. března 2015 v 19:35 | Reagovat

No jo, euforii jsi zrovna nezažívala.

3 Beatricia Beatricia | Web | 22. března 2015 v 21:16 | Reagovat

To se nedivím že ti bylo čím dál hůř. Na takové vzpomínky je lépe zapomenout, ale ono to asi nejde. Tak aspoň myslet na něco jiného, pozitivního. Držím ti pořád palce. ☼☼☼

4 Sugr Sugr | E-mail | Web | 23. března 2015 v 18:40 | Reagovat

Starý deník je príííma!Vždy se na něj těším, ale i na jiná písmenka Bludičko od tebe - vždy!:-)

5 bludickka bludickka | 23. března 2015 v 19:17 | Reagovat

[4]: Jsem moc ráda, že má tyhle staré deníky někdo v oblibě a nepíšu je jen pro svou zábavu :)

6 Sugr Sugr | E-mail | Web | 23. března 2015 v 19:19 | Reagovat

[5]: Deníčky moc nemusím, ale to víš, ty unylé, stále každý den stejně popisované až do úmoru a unudění..., ale ten Tvůj - ten přímo žeru, už jsem ti to tu psala!:-)

7 bludickka bludickka | E-mail | Web | 23. března 2015 v 19:27 | Reagovat

[6]: Děkuju, děkuju, děkuju, máš u mě čárku za dnešní jednu malou radost, kterou jsi mi způsobila :) Deníčků bude ještě hodně :D

8 Sugr Sugr | E-mail | 23. března 2015 v 19:32 | Reagovat

[7]: Jenom malou radost?

9 bludickka bludickka | E-mail | Web | 23. března 2015 v 19:35 | Reagovat

[8]: Dobře, tak trochu větší :D Ale zase mi jí děláš pravidelně, to je taky plus :)

10 Vivi Vivi | Web | 24. března 2015 v 13:20 | Reagovat

Vyhadzov z práce kvôli alkoholu..to už zachádza hlbšie a hlbšie.
Ešteže máš tých priatelov a plno chlapcov hehe:)

11 L. L. | 27. března 2015 v 12:07 | Reagovat

To mi připomíná ožralé dny taty

12 bludickka bludickka | 28. března 2015 v 19:02 | Reagovat

[10]: No jo, chlapci. To byl lék na splíny :D :D

[11]: Doufám, že jsou to dny už dávno minulé.

13 Bev Bev | Web | 31. března 2015 v 13:17 | Reagovat

Ani jsem si doposud neuvědomila, že byla sestra tak maličká, pouhé čtyři roky, to je opravdu děsivá situace. Ach, ach, co k tomu říct a vyhnout se moralizování nebo klení? to nevím, raději už nic, jen: četla jsem a vzalo mě to za srdce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama