Starý deník 9.4.2002 - 11.4.2002

26. září 2015 v 19:26 |  Ze starých deníků
úterý 9.4.2002
Takže budu pokračovat tam, kde sem skončila - u Tondy. Říkal mi, že v našem autě jel asi přes 200 km/h... nebo tak nějak..... kdyby to jen táta tušil, už se ani nedivím, že to auto vypadá tak, jak vypadá. Taky říkal, že jako prodával perník a místo toho asi ňákej cukr, nebo co. Tak prej takovýhle věci dělá. Máma mi říkala, že on děsně přehání a vymejšlí si, ale víc věřím jemu než jí. Ona se stejnak jen bála, aby na ní náhodou něco nevykecal! A taky si volal s ňákým chlápkem, prej to mělo bejt krutě soukromý, aspoň ten chlápek si to přál. Tak nevím, ale mám tušení, že Tonda v něčem jede - drogy nebo tak.. nevím, ale napadlo mě to už dřív, než říkal tu příhodu s perníkem. Fakt nevím. Nikdo mi nechce říct, proč ho hledaj poldové.. už nevím, jak se to dozvědět.

Tak nás tedy odvez ke Kátě domů. Já tam překecávala její maminku, aby jí večer pustila. Nakonec se povedlo. Takže sme šly do pábku. Večerku sme tentokrát nestíhaly. Ale hned na schodech sme potkali Mártyho s Michalem. Ptali se jestli s nima pudem na špeka. Tak sme šly. V průběhu večera sme měli ještě jednoho. Myslím, že mi to na náladičku docela vystačilo. Teda ještě sem měla 2 malý piva a něco - tuším že becherovku. - Nešlo to z mý kapsy. Jak už sem říkala, tak Včelda tam sice byl, ale mezi náma ignorance. Seděly sme tam s Mártym a s Peťou. Byli tam i další lidi, ale ty se průběhem večera měnili.
Káťa prohrála sázku. Cucala se s Péťou, takže bude mít modrou hlavu. Na mě to samozřejmě zkoušel Márty a já to ustát nezvládla. Byla sem na sebe pěkně naštvaná, že to zas ujelo... ale bylo hůř. Káťa odešla domů. Márty furt chtěl, abych jela k němu domů. Nejdřív začínal nevinně.. pak naznačil masáž zad a velkej gauč pro nás oba. Ale stejnak nepochodil. Tak odešel sám, ale říkal, abych byla v pátek v pabu. Od tý doby mi píše aspoň 2 smsky každej den. Jenže to není všechno. Když Márty odešel, zůstala sem s Peťou. Kecali sme o všem možným. Taky sme probrali, že on teď 5 měsíců chodí s ňákou holkou - ale prej maj volnej vztah a že on má poslední dobou každej víkend - každej den jinou holku. (Ach jo. Ty chlapi jsou tak hrozný. A ty holky jsou tak hloupý. I já byla. Nebo ještě jsem?) A taky mi důvěrně sdělil, že prej Káťa z nich byla nejhnusnější, dokonce má kníra, ale že mu tak nezáleží na kvalitě jako na kvantitě. Což od něj bylo pěkně hnusný. No a já blbá s ním šla domů - teda kousek cesty, kterej máme společnej. A co se nestalo? Samozřejmě sme se na rozloučenou začli cucat. Taky to na mě zkoušel, abych šla k němu domů, ale dopad stejně jako Márty. Tůdle! :)
Tak nevím co s tím. To sem to zas hezky rozjela. 3 kámoši.. ani nevím, kterej z nich mě chce... a já asi žádnýho... doufám, že je dlouho neuvidím a že si navzájem nebudou sdělovat své zážitky a dojmy. Takhle sem to fakt nechtěla. Připadám si tak trochu jako ňáká děvka - takhle rychle to střídat ještě že sem ani s jedním nespala - to by bylo asi hrozný svědomí! :)
Tak netuším, jak se budu tvářit, až je zas uvidim, ani jak to bude... ale momentálně je to fuk. Teď už se konečně chystam spinkat, zbytek dopovídám zas jindy.

čtvrtek 11.4.2002
Když se teď podívám kolem sebe je to děs. Takovej hroznej bordel všude kolem, jenže já ňák nic nestíhám.. jako třeba uklízet, učit se... Ale hlavně že sem se dostala k tomu psaní. Sem pěkně ve skluzu.. ještě sem ani nezačla řešit neděli. Tak sem si říkala, dnes odpoledne v pábku, když sem A. dořekla všechno o tom hnusným víkendu, o mámě a o Davidovi - že bych tydle svý žvásty měla někdy vydat jako román - o mým životě. No radši se vrátím zpátky k tématu :)
V neděli slavila babička 89. narozky. Byla tam celá rodinka. Musím říct, že sem se tam celkem slušně přežrala. Jinak sem se tam v neděli docela chytla s tátou. Kuli mejm milovanejm spínáčkům. Prostě chtěl abych je sundala a v závěru začal ječet, že sem úchylák... ale mně nikdo nebude říkat, jak se mám oblíkat a jestliže se za mě stydí - jak řek - tak to je jeho věc. Já sem já a nebudu se měnit. Aspoň v tomhle určitě ne. Doufám, že to pochopil!
Jinak doma se to zas hustě rozjíždí. V pondělí sem prišla domů a měla sem tak trochu šoky. V kuchyni seděli 3 kluci - chlapem se to snad ani nedá nazvat :) Jeden z nich je Fanda - bydlí ob barák - ... o tom bude ještě řeč! - a pak ještě 2. Největší šok byl, že toho jednoho znám od pohledu z pabu - dřív se mi děsně líbil. Teda docela se mi líbí i teď, ale dlouho sem ho neviděla. A má piercing v obočí :((( A taky mi něčím připomínal Hynka. No, dlouho se u nás nezdrželi. Furt sháněli ňákej teploměr. Mám silnej pocit, že vařej perník. Možná už si vymejšlím píčoviny, ale to mi říká "hlas uvnitř" :) Ty dva teda pak odešli a Fanda tu zůstal. Volal Simonovi - tomu úchylákovi - jestli nemá teploměr a jestli by mámu neodvez pro E. - auto je v opravně. Ten mu ale nepomoh ani s jedním. Tak oba - máma i Fanda - odešli. A kdopak asi za chvilku volal? Jasně, že Simon. Vlastně jsem to ani mámě neřekla - nemusí vědět všechno. Chtěl s ní mluvit, ale nechtěl jí nechat žádnej vzkaz. Pak došlo na kecy typu: Ale to můžu klidně vyřešit i s tebou. Na dotaz co, zřejmá odpověď - sex. Řekla sem mu ať na to honem rychle zapomene. Pak sem chtěla aby se mi představil, řek že se menuje Martin, přímení říct nechtěl a když sem moc naléhala tak zavěsil. Ccc.. prasák jeden. Já mu dám! - Teda nedám :))
Pak se vrátil jeden z těch kluků, sháněli Fandu. Říkal, že musí domů, že tam má něco rozděláno. Na dotazy odpověděl jen, že mi to nemůže říct, protože bych to chtěla taky a že je to nezákonný. Což by odpovídalo tomu, co si myslím. V úterý u nás byl zase. Když to hodně zkrátím, tak máma pak šla večer k němu. Měla tam bejt i ta její kámoška Martina (současná přítelkyně mýho otce), a Libor - jak sem se s ním znala v "dětství" :) Řekla, že příde za chvíli, samozřejmě v půl 5 ráno zvonila, že si zapoměla klíče... no na provaz.
Asi to teď hodně sestručním, protože už mi šíleně bolí ruka a taky bych docela šla hajinkat.
Takže ve středu večer sme šly s Kačenkou nejdřív tradičně do večerky, pak ke kašně a do pabu. Tentokrát sem to na sobě docela cítila. Pak sme šli do kulturáku za Petrem - Káti bráchou - tam to bylo ulítlý. Chvíli sme tam trapčili na parketu, pili malý pivo, pak pod věží. Ale tam taky nikdo nebyl. U nás doma se konal "mejdan". Byl tu Fanda, máma - samozřejmě, Libor a Martina. Myslim, že to měli rozpárovaný L + Martina, F + M... když sem přišla, tak chtěli někam vypadnout ven. Byla sem nasraná, chtěla sem tam bejt ještě s nima. Ale odešli, tak sem si rozestlala v obýváku, odlíčila se a nakopala do sebe ještě ňáký víno.. pak sem si zapálila - v posteli - bylo to super hustý. ( :) ) Akorát že máma s Fandou se vrátili moc brzo. Taky sem ulítávala na psaní sms. Měla sem pěkně dost. Když přišli, tak mi zbuzerovali, ať si du lehnout k sobě. Pak sem usnula. Fanda u nás spal. A dneska je u nás celej den a bude tu taky spát. Prej měl ňákou neshodu s tátou a on mu sebral klíče od bytu. Takže dneska a zejtra bude u nás. Mám toho až nad hlavu. Navíc dneska mi máma přiznala, že Tonda jede na ňákou akci, kde budou samý drogy.. no prostě asi v tom jede! Ale podle toho co ona o tom říkala si myslím, že jí to nic neříká. Ale nevim.. fakt nevim! Tatínku, tatínku, kdybys to viděl!! Asi by tě trefil šlak.. no dyť já k tomu nemám daleko. Už radši skončím a to sem to ani podrobně nerozepisovala. To už by bylo nad mý síly. Aspoň se můžu utěšovat, že aspoň není žádná nuda... že se furt něco děje. Ale nevím, jestli to pomáhá :)))
Jo, L. má mobila. Je to supr, mám z toho strašnou radost, škoda že mi dochází kredit.
Jo, taky si furt píšu s Mártym.. asi se zejtra sejdeme.. ani se moc netěším! A dneska sem v pabu potkala Včeldu. Akorát sme se pozdravili. A včera odpoledne sem seděla s Jirkou Čachrákem a chvíli s Králíkem.
Ale už ENDE. Musim skončit. Už o ničem nechci psát a vracet se k tomu... žiju přítomností!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 1. října 2015 v 0:48 | Reagovat

Když tak čtu tvé deníky, napadá mi co mi vždycky říká moje přítelkyně když si postěžuji. "Už sis všechno v mládí vybral." :D

2 Bev Bev | E-mail | Web | 6. října 2015 v 14:43 | Reagovat

Pěkný závěr, jenže ona ta minulost nějak nechce a nechce dát pokoj, že. Nedivím se, polovina těch zážitků by stačila na noční můry. No, jsi velmi statečná a odolná i když si tak třeba nepřipadáš. Ne, ty se nezhroutíš, tomu věřím i já, protože jsi bojovník, od mala. Stále držím palce a přeju ti jen to nejlepší. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama