Starý deník 5.5.2002

12. listopadu 2015 v 13:49 |  Ze starých deníků
neděle 5.5.2002
Tak díkybohu, že tátovi už končí dovolená. Začínalo toho na mě bejt tak akorát dost. V pondělí večer sem hlídala, protože rodiče jeli k mámě do kanclu dělat obrázky, nebo co. Myslím že přišli ňák kolem 10. Tak to ještě šlo. V úterý byli čarodějnice a já na večer byla domluvená s holkama. Na plavání sem nešla, takže mě rodiče hned po škole šoupli E., že jdou prodat auto. A samozřejmě jim to trvalo šíleně dlouho. Až sem jim musela několikrát volat. Bylo jasný že zas seděj někde v hospodě a chlastaj. Byla sem docela nervní. Nakonec naštěstí přišla máma. Jasně že byla nalitá. Pak se odehrávali tradiční scény, jakože máma E. předtím slíbila, že s ní pude před barák opejkat buřty, ale teď se jí už nechtělo, E. řvala.. no na mrtvici. Pak přišel i táta, taky pěkně nalitej... a to už je co říct, když sem to na něm poznala!! Přived sebou ňáký 2 chlapy a 1 ženskou. Všichni na mě koukali, jak kdybych spadla z Marsu.

Radši sem už odešla za Anetou. Měla sem hrozný nervy, ale ani ne blbou náladu. Byla sem hrozně šťastná, že sem odtamtud vypadla. Šly sme zas do večerky. Tentokrát pro 2 vína, protože za náma ke kašně měla přijít i Káťa se Šárkou. Evina nikam nemohla. Jo, potkala sem jí v úterý, když sem šla ze školy, tak sme spolu chvíli pokecaly. Byla na mě pěkně naštvaná, že se jí neozývám, že za ní nechodím, ale já to už nějak nezvládám. Mam z ní depky, nejradši bych už napořád zdrhla do Prahy.
Ale zpátky ke kašně :) Bylo tam supr. Nejdřív sme děsně kecali jenom já a Aneta.. tak o všem možným.. byla to docela pohodička, pak mi Anetka zpívala.. no to už byla taková docela dobrá pohodička, nálada. Pak přišli Káťa se Šárinkou, to už sem měla veselo. Pak pili oni to svý ale my s Anetou sme jim dost vydatně pomáhaly :) Když bylo "povšem" :) šly sme do pabu. Já byla fakt děsně veselá.. dali sme s Anetkou ještě jedno víno, aby nám nevyprchala nálada... ale to sem asi neměla dělat. Od tý doby si toho už moc nepamatuju :) Ba jo, ale je to dost nejasný. Mluvila sem s Peťou.. jen kravinky, vzal mi zas ňáký spínáky.. vim jen že mu to slušelo :))) Pak sem platila kulec, ale vlastně sem ho vůbec nehrála. Byl tam Michal (brácha Káti Vaška) ještě s ňákýma kámošema, nebo vlastně ani nevím kdo.. ale s tima pak holky hráli. Já zas rozdávala pusinky.. Kátě, Šárince, Anetce... Mártymu - ty byli malinko jiný :) Pak sem se nějak od holek trhla a seděla sem na gauči s Mártym a vedle byl Peťa. Nevzpomínám si, co sme tam dělali, nebo o čem sme se bavili... fakt ne. Pak Márty navrh něco jakože pudem ven, nebo tak a mě se chtělo.. tak sme si sedli do jeho auta.. pak navrh, že by sme mohli popojet na parkoviště. - Samozřejmě na takový, kde nejsou žádný lidi :) No, je v podstatě jasný, co se tam dělo. No moc přesně si nevzpomínám. Zezačátku sem si myslela, že se mi to zdálo, ale asi se to fakt stalo. Jo, vyspala sem se s ním. V tom autě a ještě ke všemu bez kondomu. Teď už sem se z toho jaktžtakž vzpamatovala, ale moc dobře mi z toho nebylo. Naštěstí sem hned druhej den dostala krámy... tak je to snad v pohodě, ale víckrát do toho nejdu - snad :) Vím akorát, že se mi ptal, jestli beru prášky a pak taky že poznal, že sem ještě s nikým nespala. Ale jo, zezačátku to docela bolelo, pak už to šlo. Druhej den když mi volala Káťa, tak se divila, že mi netekla krev :) Já nevím, ale nejlíp nic neřešit. Prostě se to stalo.
Pak sme přijeli zpátky k pabu.. nevímco... ničím si nejsem moc jistá. Prostě vím, že sem se sebrala a šla domů, protože mi nějak nebylo moc dobře (skoro 2 kilometry pěšky). Ta cesta byla strašná, divím se, že sem vůbec došla! Jo, Márty mi druhej den psal, kam sem mu zmizela, že na mě u toho auta čekal, tak já mu snad ani neřekla, že du domů.. nevim. Naštěstí sem ho od tý doby nepotkala.. nevím jak se k němu chovat, protože vlastně netušim co mezi náma je. Jeho sem totiž vůbec ani neviděla se s ňákýma jinýma holkama bavit.. tak nevím co ode mě čeká, ale já bych s ním asi stejnak chodit nechtěla, myslim že by to nefungovalo a ani jinak... Ta středa byla úplně strašná. Už to nechci nikdy zažít znova.
Když sem se probudila, cítila sem že něco hrozně smrdí.. myslela sem že se mi to zdá, ale pak se to nedalo vydržet a já se musela probrat. Všude na peřině byly fleky. Vypadalo to pomalu jak zaschlá krev, až sem se lekla... ale pak mi došlo co to je!!!! ... zvratky. Měla sem nablito všude. Zkoušela sem většinu těch věcí vyprat, bylo to nechutný. Ještě ke všemu sem pak dostala ty krámy, tak sem měla úplně šílený křeče. Prášek mi nezabral. Chtěla sem po mámě, aby mi dala horkou flašku, ale ona se na mě vybodla, tak sem na ní byla pěkně nasraná. Nemohla sem se pomalu ani pohnout, navíc sem měla poblitý celý vlasy.. kusy zvratek.. nechutný to je proti tomu slabý slovo. Pak sem nakonec všechno překonala, ale celej den mi nebylo nic moc. Dověděla sem se, že máma byla v noci pod věží, zas zdrhla. Takže většinu dne prochrápala. Táta byl zas nasranej, tak odešel chlastat do hospody. Máma furt spala a já si hrála s E. Pak sem jí zbudila, protože za ní přišla kámoška s manželem. Když odešli, tak se máma rozhodla, že jde taky pryč. Tak sme se začli hádat o tom, jestli pude, protože já nechtěla zas hlídat E. a ona reagovala jen tím svým, že jí to prostě nezajímá a odchází. Tak sem udělala trošku scénu, takže když se máma malovala, zamkla sem je v bytě a sedla si před dveře. Navíc mi takhle ještě viděl soused, takže hezká komedie. Pak sem otevřela, protože sem věděla, čeho všeho je máma doma schopná - udělat s mýma věcma! Nakonec pak řekla, že si E. vezme sebou, ale jestli jí nevadí, že kuli mě bude mít ostudu. Nevadilo. Musela sem jí pučit 2 kila a odjeli taxíkem. Navíc už byla stejnak docela nalitá. Protože předtím tady chlastali víno. Měla sem nápad, že pokud bude Káťa s Šárkou ještě ve městě, pudu za nima. Tak sem s nima volala. Jenže pak to nevyšlo. Když už sem byla téměř připravená, objevil se táta, dal mi E., řek že nepudu nikam, nehodlá se se mnou bavit a přídou až přídou. A že pak klidně můžu jít. Byla sem z toho zas ukrutně nanervy. Ale hrozně moc. Zkoušela sem jim párkrát volat, ale máma si nakonec vypla mobil. Tak sem volala holkám, aby se aspoň stavili u mě. Slíbili že jo. Což mi trošku uklidnilo, aspoň že na všechno nebudu sama. Jenže pak mi napsali, že za mnou nepřídou, protože to nemá cenu. Hned sem jim volala, ale bylo na nich poznat, že za mnou nechtějí jít. Že se chtějí někde bavit a ne se otravovat se mnou. (Dodneška si pamatuju, jak tohle bolelo.) Strašně sem brečela a byla sem děsně moc v prdeli. Protože oni se na mě úplně v klidu vykašlali, i když sem jim už i předtím brečela do telefonu. Nakonec sem se přece jen uklidnila a šly sme s E. spát. Od tý doby sem si s Káťou ani nenapsala, neprozvonila, nic... Vážně mi tím strašně moc naštvala, bylo mi to fakt líto. Jo ještě během dne, asi v 5 hodin mi volal Peťa. A co dělám a taky, že myslel, že bysme mohli jít do pabu. Vůbec nevim co mu je. Co po mě chtěl. To neměl na práci žádnou jinou holku, nebo co. Tak sme se domluvili, že jindy, protože sem hlídala E. Ale stejnak mi nešlo z hlavy proč se se mnou chtěl sejít. Došla sem k závěru, že to asi nějak bude souviset s Mártym, protože Peťa přece nemá rád panny a když se od Mártyho dozvěděl... tak si řek že by to se mnou teď konečně mohlo stát za to... NEVIM. Jinej nápad mi nepřijde že by tomu tolik odpovídal. No nic! Rodiče se vrátili asi kolem 2 v noci. Podle toho co mi řekla E. sem pochopila, že hráli na automatech. Rodiče neřekli nic. Dopoledne sem zas hlídala E., protože máma spala. Takže do školy sem nešla.
Povedlo se mi překecat tátu, abysme v půl 5 jeli do Prahy. On tam potřeboval jet na víkend, opravovat bábině kuchyni. Ale říkal, že bysme mohli vyjet dřív a zastavit s e u Simony, aby si moh s někym pokecat. Jenže to říkal, když se s mámou pohádal, za normálního stavu ne. Ale nakonec sme tedy vyjeli. Mělo to bejt pro Simonu překvapení. S menšíma obtížema sme se tam přeci jen dostali. A teď bych to asi měla zas trochu zkrátit, abych to už dopsala. Pak sme šli všichni 4 na véču. Pak sme šli spát. Táta se Simonou ještě kecali. Druhej den táta brzo vstával, jel k pojišťovákovi. Lucka nešla taky do školy. Já sem u nich byla jen chvilku. Pak sem byla u bábinky, kam pro mě přijela L. a chvilinku sme byli u nich a pak sme měli jít k Lucce, protože bylo v plánu jít ještě s Petrou do Afra. Jenže to pak nevyšlo... tak sme nakonec šli já, L., Simona, táta a Martin ke Švejkovi. Docela to tam šlo.. tak trochu buzerace, ale jinak dobrý. Jo zas mi volal Petr, ale když sem mu řekla, že sem v Praze, tak řek že nic. Že se tedy uvidíme jindy. Museli sme s L. brzy domů. L. šla druhej den na kurs a já jela s tetou k bábině. Zas s náma byl ten "chytrej" Fišer, už sem z něj na mrtvici.. vzájemné sympatie jsou čím dál vyšší :( měl zas chytrý kecy o mým piercingu a spínákách.. že až si najdu kluka, tak mi přibude jiný píchání.. to je debil!! Pak že až si budu chtít něco příště propíchnout, musím mu slíbit že to s ním rozeberu a taky kecy o drogách... že za ním musíme někdy s L. zajít, aby s námi promluvil. A že v létě mi v Praze zařídí odběr krve, že bych mohla mít AIDS. A že mě bude vydávat za svou neteř. A taky měl spoustu trapnejch připomínek, nakonec mi ještě řek, že si tim všim asi řeším ňáký problémy.. ježíš... měla sem z něj dost. Mohla bych tady napsat tolik jeho keců, co by stáli za zmínku, to by mi na to nestačil ani celej tenhle blok... prostě je divnej... už i L. leze nanervy. No ale nebudu marnit čas psaním o něm. U bábiny sme zabily celej zbytek dne. Akorát sem byla s Martinou na zmrzce a tak se cournout po Vršovicích. Táta nejdřív i trochu uvažoval o tom, že bysme ještě zůstali v Praze do neděle, ale nevim co se najednou zbláznil, že prostě pojedem hned. Nejdřív říkal, že já tam můžu klidně ještě zůstat, pak mi řek, že prostě pojedu hotovo, i když sem mu řekla, že nechci. Už mi pěkně lezou na nervy. Chovaj se ke mě jako by mi bylo 5 a musela sem je furt poslouchat, už jich mám plný zuby. Takže sem musela chtě nechtě jet. Byla sem fakt nasraná. Navíc sme museli v Plzni přestupovat na vlak a ještě tam čekat. Máma psala, ať jí prozvoním, jestli pojedeme v 19:15. Ale já jí neprozvonila vůbec. Pak mi napadlo, že jí třeba aspoň doma překvapíme s Tondou, nebo tak něco. Táta se nasere a bude litovat že sme jezdili tak brzo. Jenže se nesplnilo. Akorát máma doma nebyla a přišla asi až v půl 10, ale byla u kámošky. Táta předtím hrozně dlouho volal se Simonou - na mou radu :) - ale stejnak to je asi s mámou v pohodě. Zase se párkrát hádaj, ale jinak dobrý. Už mi šíleně bolí ruka, musim to zkrátit. Navíc zas musím hlídat E... rodiče něco "zařizujou" :(( Prostě to nezvládám. E. pěkně otravuje.
Tak sem včera byla večer s Anetou. Chvilku u kašny, já sem skoro vůbec nepila, při vzpomínce na víno mi není moc dobře :) Aneta byla pěkně nalitá. Byli sme v pabu a na Střele. A něco podstatnýho? Hráli sme kulec a taky se chvíli bavily s Míšou - Hynkovo bráchou - a jeho kámošem. Jo a byl tam i Hynek. Furt kolem mě oblejzal, myslela sem že ho přerazim. Chtěl samozřejmě abych šla k němu domů. Teda dyž mi to říkal z blízkosti několika cm a já dokázala říct ne - bylo to těžký - víc než těžký. Ještě pořád mám pro něj děsnou slabost.. je tak krásnej. Ale ovládla sem se, aspoň že tak. Ale bolelo to... :)) :( Jinak sem se bavila s Edvardem, furt mě zdravil zhulenej Dušan.. měla sem kupodivu docela dobrou náladu. Jo když sme byli u kašny, prošel kolem Peťa. Vypadalo to že šel domů nebo do Metra. Jen mě pozdravil a nic. No vzhledem k tomu, že mi volal... taky mi moh říct aspoň 2 věty. No ještě že sem nepotkala Mártyho.. nějak o to nestojím! Jo, ještě sem zaslechla něco o tom, že prej Simona nabídla tátovi něco jako že by u ní moh bydlet kdyby se vykašlal na mámu.. nebo tak nějak. Jenže to on neudělá!! Jeho chyba, Simona je fakt dobrá ženská.. no neudělám nic.
Teda když si vzpomenu na Hynka... ten mi "dal" :) včera. Tak si říkám že bych si asi měla najít ňákýho kluka - na delší dobu :) .. teda aspoň přiměřeně.. abych měla načas klid :) ba ne, já nevím.. jentak plácám. Ale sem docela ráda, že tátovi ta dovolená končí, máma se sama snad po hospodách tolik tahat nebude. A já musím psát častějc, aby toho pak na mě nebylo tolik..jako dneska. Na tenhle pátek mám supr plán, ale zatím o tom ještě nebudu psát, abych to nezakřikla....

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 12. listopadu 2015 v 14:20 | Reagovat

V autě první láska. :D No lepší než ve stodole. :)

2 May May | Web | 12. listopadu 2015 v 21:45 | Reagovat

Zní to jakože tvoji rodiče nikdy nedělali pořádně práci kterou si sami přidělili. A chlast, chlast, chlast.. chlast teče proudem. Looks like Jesus is down at the mill again, forgiving all the drunks.

[1]: Hovno, tos nikdy nebyl s holkou ve stodole při měsíčku. :-D

3 Beatricia Beatricia | Web | 15. listopadu 2015 v 11:29 | Reagovat

Neměla jsi lehké a radostné dětství. Obdivuji tvou snahu zachovávat ty staré deníky jako nelaskavé memento a se zpětnou platností si je připomínat. Tato nostalgie asi neprospívá tvému duševnímu rozpoložení. Já bych to zlikvidovala a hleděla do budoucnosti, kterou máš před sebou.  Přeji ti, aby byla plná radosti a lidského štěstí.☼☼☼

4 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 15. listopadu 2015 v 19:28 | Reagovat

Konečně někdo s "normálním" dětstvím jako jsem měla já! Vím, je to smutné, ale vzalo mi to roky se postavit na vlastní nohy a hodit minulost za hlavu... Dnes už se tomu jen směji :)

5 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 16. listopadu 2015 v 11:49 | Reagovat

to jsou zase brutální epizody!

6 bludickka bludickka | 20. listopadu 2015 v 12:52 | Reagovat

[1]: Láskou bych to tedy opravdu nenazvala :D Se stodolou nemám zkušenost, těžko soudit :)

[3]: S tím duševním rozpoložením nemáš pravdu. Ba naopak. Když se člověk vrací k tomu, co prožil, často ho to spíš posiluje. Já se k tomu vracím ráda a nijak mě to nedeptá.

[4]: Já se tomu nesměju, ale myslím, že to ani nijak nedramatizuju. Napiš o tom někdy článek, zajímalo by mě to :)

[5]: Pokračování právě teď na vaší oblíbené stanici :)

7 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 22. listopadu 2015 v 19:18 | Reagovat

[6]: Dobře... Popravdě jsem o tom i přemýšlela, ale popravdě stále nevím, jak ta promarněná léta převést do psané podoby... Budu se ale snažit :) A zřejmě se inspiruji tebou a také uveřejním svůj starý deníček... Z gothic období, je to masakr :D

8 Bev Bev | E-mail | Web | 9. prosince 2015 v 5:49 | Reagovat

Chytrej Fišer měl postřeh asi jako tlačenka s cibulí, jak oslnivý nápad, že tvé chování pramení zřejmě z nějakých problémů. Nedivím se ti, že ti lezl na nervy. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama